Loading...
Toto asi nebude běžnými turisty oblíbená kategorie památek. Zaniklé středověké vesnice. Co by na nich turista obecný tak asi viděl? Když Bůh dá, tak nějakou tu nepatrnou terénní vlnu. A když Bůh nedá, tak nic. Kdyby to aspoň bylo místo po hradu či tvrzi, dá se vyprávět pověst o bílé paní nebo bezhlavém rytíři. Ale vesnice?
Ovšem kdo absolvoval, stejně jako já přednášky a semináře pana docenta Zdeňka Smetánky na katedře středověké archeologie v Praze, tomu při zaslechnutí pojmu „zaniklá středověká vesnice“ zasvítí oči. Metodika jejich průzkumu od pana Ervína Černého je Biblí každého archeologa, na kolejích jsme s tou knihou usínali, vstávali…
Studenti mého historického semináře se teď nešťastně vlečou jedovským údolím v Rajnochovicích a v duchu mě asi proklínají do horoucích pekel. Mají už dneska za sebou Zubříč, Šaumburk, poutní kostel sv. Anny, ikonografii, kryptochronogramy, hřbitov s náhrobníky i lekce paleografie. A teď ještě tohle. Jakási zaniklá středověká vesnice. „A to ještě nevíte, co vás čeká“, usmívám se v duchu s jistou dávkou škodolibosti.
Na samotném konci údolí je odpočívadlo s lavičkami. Tady jsem studentům vysvětlil, co a jak mají hledat, čeho si všimnout, na co dát pozor. A pak je vypustil proti proudu malého potůčku do nenápadného údolíčka, hustě zarostlého ostružiním, kopřivami, přesličkou, svízelem jakož i jinou neoblíbenou vegetací. A co hmyzu se vyrojilo v tento horký, červnový den… Ono dotyčné místo, vzdálené asi 400 metrů proti proudu potůčku studenti spolehlivě přešli. A nedivím se jim. Jen málokdo v nepatrné, asi 30 metrů dlouhé terénní vlnce rozpozná hráz rybníka, starou 500 let…
Když už stojíme na místě a víme, co kde hledat a co kde vidět, je rázem všechno jasnější. Ale stejně, zaniklé středověké vesnice jsou asi veřejností nejméně známé památky. Kolikrát se mi stalo, že o existenci bývalé vesnice nic nevěděl ani majitel, jemuž před pár stoletími stála na jeho dnešní zahradě. I zde jsme šokovali chataře, který se familiérně tázal, které že houby to rostou, když jsme na ně vyrazili v tak hojném počtu. Myslím, že povídačce o vesnici ani moc nevěřil.
Pár faktografických dat. Vesnice Hodoňovice byla založena asi olomouckým biskupem Brunem ze Šaumburku, ten v rámci Velké kolonizace z časů posledních Přemyslovců zakládal jednu vesnici za druhou. Tak kolem roku 1270. Plus, mínus. A zanikla kolem roku 1400, asi v souvislosti s válkou mezi lucemburskými markrabaty Joštem a Prokopem. Neměla tedy dlouhého trvání a stop po sobě moc nezanechala.
Jste-li turista obecný, nechoďte sem. Vážně tu není co vidět. Ale pokud jste fanatik do terénních vln jako já, zaniklou středověkou vesnici Hodoňovice si užijete.