Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Libčanech

Tento chrám byl založen v románském slohu někdy ve 13. století jako tribunový kostel s obdélnou lodí zakončenou apsidou. V letech 1352, 1384, 1395 a 1397 byl kostel v rejstříku papežského desátku zmiňován jako farní, přičemž v prvně uvedeném roce bylo odsud odváděno 36 grošů. Tehdy náležel do královéhradeckého dekanátu a královéhradeckého archidiakonátu. Z roku 1398 pochází zmínka o plebánu Půtovi (najal obročí mimo zvonictví, jež měl kněz dosazený od patronů držet), který si v roce 1412 směnil místo s knězem Janem z Dubence. Ten zemřel roku 1418 a na jeho místo byl prezentován kněz Václav. Na přelomu 15. a 16. století byl kostel přestavěn, čímž získal mj. nový vstup v západním průčelí. Roku 1652 měla podací právo Johanka Dorotka Zárubová z Hustířan a ke kostelu předtím náleželo desátku žita a ovsa po 57 korcích a rolí 4 kopy 40 záhonů, ale od roku 1646 zcela zarostlých a pustých, pročež tam nebylo faráře, jenom františkánští řeholníci z Hradce Králové přisluhovali. Před rokem 1608 byla dosavadní plochostropá loď zaklenuta, přičemž byla výrazně zvýšena střecha nad novou klenbou. V roce 1666 došlo k obnově věže, báně, hvězdy, kohouta a byla opravena též střecha. V letech 1673-1683 byl kostelem filiálním do Hradce Králové a od roku 1683 byl opět farním. Kolem roku 1722 byl kostel opět přestavován, románská apsida byla zbořena a nahrazena obdélným presbytářem. Kolem roku 1740 byly před jižní a západní portály postaveny předsíně, kostel získal nové vnitřní vybavení pocházející z dílny M. B. Brauna. V roce 1746 byla zřízena nová krypta a cihelná dlažba byla nahrazena chrudimským kamenem. Kresba F. B. Wernera z poloviny 18. století zachycuje kolem kostela ohradní zeď, před níž stojí dřevěná hranolová zvonice. Zřejmě až po pořízení této kresby byla západně od kostela do ohradní zdi vložena márnice ve tvaru trojlistu datovaná do roku 1755. Během selského povstání byl kostel vyplundrován vzbouřenci, ale většina z něj odneseného se sem vrátila zpět. V roce 1787 došlo ke stavbě oratoře, sakristie a nové věže z prken a o 5 let později byly pořízeny nové varhany. V letech 1869-1873, 1881 a 1931 byly zrestaurovány sochy a další kostelní inventář. Roku 1881 byly dohotoveny obrazy křížové cesty a v roce 1882 byl pořízen nový lustr. Roku 1898 se přestalo pohřbivat u kostela, neboť o rok předtím byl vybudován nový hřbitov. Tehdy došlo rovněž k opravě chrámu, a to nákladem 1 000 zl. V roce 1904 proběhla demolice a následné nové vyzdění průčelí jižní předsíně zednickým mistrem Josefem Hyskem z Nechanic. Následujícího roku byla vídeňská Centrální komise požádána, aby rozhodla o okamžitém snesení bouřkou poškozeného portálu, pravděpodobně západní předsíně. Roku 1909 byla zbořena stará zvonice. Nahrazena měla být novou věží před západním průčelí kostela, o její stavbě se však nedochovaly žádné doklady a ani průčelí nevykazuje žádné stopy. K realizaci věže tedy zřejmě nedošlo a stržená zvonice byla znovu vystavěna v původním místě. V roce 1930, kdy došlo k zevní opravě objektu, byly zazděny dveře, jež vedly ze hřbitova do panské kaple, pozdější oratoře. Nízká zeď mezi lodí a kaplí byla odstraněna a byly zde umístěny 2 zpovědnice a Boží hrob. V letech 1940-1942 byly provedeny opravy kostela, při kterých byly po sejmutí omítek lodi odhaleny pozůstatky původního románského objektu. Od 22. ledna 1964 je zapsán ve státním seznamu kulturních památek (viz https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-nanebevzeti-panny-marie-se-zvonici-a-ohrazenim-hrbitova-13264493). V současnosti nemá farnost vlastního kněze a je spravována farářem z Dobřenic. Roku 2000 došlo k odcizení souboru oltářních obrazů. V současné době probíhají postupné opravy objektu, jež jsou závislé, jak to tak již bývá, na výši finančních prostředků. Došlo tak např. k opravě a vyspárování románského pláště a novému omítnutí kněžiště. Více o jednom z návrhů na rekonstrukci kostela lze najít zde: http://romarch.cz/01_CZ/03_veda_a_vyzkum/texty/Libcany_atelier.htm.

Kostel má jednu valeně klenutou loď s lunetami, s pravoúhlým presbytářem a oratoří (oba objekty sklenuty křížově) na jižní straně z 18. století. Jižní zeď lodi je prolomena románským portálem a členěna lichými arkádami. V západní zdi se dochoval gotický portál z přelomu 15. a 16. století. Dalším pozůstatkem gotického objektu je strmá sedlová střecha nad lodí, sevřená kamennými štíty, ukončenými pískovcovými křížky. Původní sklon střechy, o polovinu nižší než nynější, je dosud patrný na západním a východním štítě. V pozdní renesanci upravena loď a v baroku pravoúhlé kněžiště, kdy k němu byly též přistavěny na severu sakristie a na jihu oratoř. Před západní a jižní portál byly přilepeny předsíňky se segmentovými štíty a na střed hřebene vztyčen osmiboký sanktusník s plechem pobitou cibulovitou bání. Kruchta v západní části lodi je podepřena dvěma sloupy s krychlovými hlavicemi s románským dekorem, přičemž patky sloupů jsou pod úrovní nynější dlažby. Okna lodi i presbyteria se nacházejí pouze na jižní straně (4 v lodi, 2 v kněžišti, z nichž jedno je od roku 1924 figurované s obrazem sv. Václava na koni, 3 500 Kč za něj zaplatil hřibský rolník V. Polák) a jsou segmentově uzavřená a meziokenní prostory jsou členěny vtaženými pilíři, na které dosedají patky kleneb lodi. Dříve bývala okna též na severní straně. O tom svědčí stopy zazdění v presbytáři, kam vedlo i okno v ose východního průčelí. V dlažbě jsou nad kryptami 3 náhrobní desky s vyšlapanými znaky a nápisy. Střední byla Nejedlých z Vysoké, stejně tak deska u kazatelny. Na protější desce v lodi je znak Straků z Nedabylic - kohout.

Hlavní oltář zdobí sousoší Nanebevzetí Panny Marie a 12 apoštolů z dílny Matyáše Bernarda Brauna z období kolem roku 1740, které se nachází nad oltářní menzou s čelní stranou s reliéfem Obětování Izáka. Nanebevzetí Panny Marie bylo původně znázorněno dřevěným sousoším Panny Marie mezi anděly, které bylo roku 1779 nahrazeno freskou od J. Kramolína nebo jednoho z jeho žáků, jež byla zasazena v nice a obklopená iluzivními sloupy. Koncem 19. století byla tato freska zabílena, ale roku 1931 došlo k její obnově Bohumírem Čílou. Boční oltáře jsou posvěceny Mariánskému kultu, ve středu severního oltáře je soška Madony s Jezulátkem, na jižním je místo sochy zasazen obraz sv. Rodiny z roku 1746. V lodi proti vstupu se nachází novogotický oltář sv. Jana Nepomuckého se 3 slepými arkádami a sochami sv. Jana Nepomuckého, sv. Prokopa a sv. Vojtěcha. Dřevěná kazatelna se stříškou se sochou Hospodina s knihou v ruce pochází z 1. poloviny 18. století. Ostatní vnitřní zařízení kostela je převážně barokní z 18. století. Cínová křtitelnice o výšce 115 cm, šířce 34 cm a s textem: "TATO KRZTITELCE BILA PRELEIWANA OD IOSEFA WALENTINA ZA PANA P. FARARE KASPARA PAULA ROKU 1831 HRACI KRALOWIM." byla přelita v roce 1831 královéhradeckým konvářem Valentinem Paulem a jak píše Ludvík Domečka ve své publikaci "Královéhradečtí konváři a jejich křtitelnice", tak se na ní jeví "značný úpadek umění konvářského v 19. stol." Varhany byly postaveny v roce 1891 Heinrichem Schiffnerem a opraveny kolem roku 1943 Janem Tučkem z Kutné Hory. Z Braunovy dílny je i náhrobek hraběte Jana Petra Straky z Nedabylic, který je zakomponován na jižní straně pilíře triumfálního oblouku. Z doby okolo roku 1750 pochází freska za hlavním oltářem. V kostnici je chována socha ležícího sv. Františka Xaverského z 2. poloviny 18. století.

Ve zvláštní dřevěné hranolové zvonici s jehlancovou šindelem pokrytou střechou, která je též památkově chráněná a opravena byla v roce 2014, visely dříve 4 zvony. První o výšce 106 cm, průměru 124 cm a s nápisem: „TENTO ZWON BYWSSE DOBREHO ZNIENI LETHA MINVLEHO WSSETECNIE ROZRAZENEG NA ZDEGSSYHO ZADVSSY NAKLAD WLASTNI LETHA PANIE PRELYTEG ZNOWV TIEZKO SPVSOBENEG KDYZ CYSARZ PAN KAREL VI A MOSSKWANKA PANI PROTI TVRKV BOGOWALY. PVWODEM V P. GINDRZICHA NEGEDLEHO Z WISOKE NEKDI PANA DIEDICZNEHO KNIEZE HAWLA RODICZE SSTEZERSKEHO TOHO CZASV FARARZE 1563. ZA DIEDICZNE WRCHNOSTI W. V P. P. WACZLAWA STRAKY BARONA Z LIBCZAN A NEDABELICZ E. T. Z. A. 1738 ZA W : D : a W : V : P : IANNA SSIMANKA TOHO CZASV FARARZE ZA SLOWVTNEHO MVZE P. MATEGE DWORSKIHO TOHO CZASV SPRAWCZE. NICOLAO PRICQVEY ME FVDIT IN REGIA VRBE IVNIORIS BOLESLAY. TENTO ZWON SLYT GEST WOSADNIM LIBCZANSKIM KE CZTI A CHWALE POZEHNANY TROGICY SW. A K POCZTIWOSTI BLAHOSLAWENE M : P : Y WSSEM BOZYM SWATYM L. P. 1563.“; druhý o výšce 77 cm, průměru 98 cm a s textem: „leta bozie mvXXIIII lit gt zwon k chwale bozie panie marigi wsse swaty a matce b.“; třetí o výšce 39 cm, průměru 47 cm a s nápisem: „Leta Panie MDXXXXVII vzdielan w Hradci Kralowe.“ a čtvrtý o výšce 26 cm, průměru 30 cm a textem: „anno domini mccccIXX Issac.“ První zvon nebyl nikdy zrekvírován. Ostatní zvony byly odebrány 8. února 1917.