Zaniklý panský pivovar v Libčanech

Přestože je existence zdejšího pivovaru doložena pouze od 18. století, tak se vzhledem k jeho položení, tj. nedaleko místní tvrze, přestavěné později na zámek, uvažuje, že mohl vzniknout o mnoho let dříve, někteří autoři hovoří o tom, že se tu mohl nacházet již v 16. století, kdy Libčany náležely městu Hradci Králové nebo Janu z Pernštejna, a nejspíše zanikl během třicetileté války, aby byl obnoven až v pozdějších letech.

Oficiálně se však udává, že jeho zakladatelem byl šlechtický rod Straků z Nedabylic. Ten se k vlastnictví libčanského panství dostal tak, že ho v roce 1636 Maxmilián Theodor Nejedlý z Vysoké odkázal své sestře Dorotě Zárubové, roz. Nejedlé, jejímž manželem byl Petr Myslibor Straka. Protože neměl žádné potomky, odkázal libčanské panství svému synovci Janovi Petru Strakovi z Nedabylic, známému to mecenáši, jenž zvelebil zejména zdejší kostel.

Právě on měl libčanský pivovar založit, a to v roce 1713. Když 28. září 1720 zemřel na zdejším zámku, vešel v platnost jeho testament z roku 1710, v němž odkázal veškerý majetek pro kostely, chudinu a studentskou nadaci (jeho panství a hotových 38 542 zlatých konvenční měny), jejíž pokladnu plnil i místní pivovar. Jediným podtatným problémem se stala noc ze 23. na 24. března 1775, kdy zpustošili a vyrabovali libčanský zámek a všechny panské budovy vzbouření sedláci. Ti vypili skoro vše, co se zde nacházelo a rovněž měli způsobit v pivovaru řadu škod. Jinak pivovar fungoval v pořádku až do 19. století, kdy v roce 1866 získali Libčany Harrachové. Ti nejprve výrobu v pivovaru omezili a přednost dali panskému pivovaru v Sadové, z něhož se stal posléze strojní pivovar na var 40 hektolitrů. V té době činil var libčanského pivovaru 27-28 hektolitrů horké mladiny a roční produkce piva činila více než 2 000 hektolitrů.

S vařením piva se mělo v Libčanech přestat roku 1880, přičemž zdejší sládkovství náleželo třikrát po sobě rodině Paspů, jež ho měla od nadace Jana Petra Straky pronajata. Sládek Karel Paspa se stal v roce 1863 členem Dědictví Maličkých, královéhradeckého katolického nakladatelství pro mládež. Posledním z nich byl František Paspa, jehož dcera se provdala za vysokomýtského notáře Josefa Wirtha. Při návštěvě rodičů se jí v pivovaře 11. srpna 1878 narodil syn Zdeněk, pozdější významný historik umění a jeden ze zakladatelů české památkové péče. Kořeny tu však rovněž měli legendární vrchní sládek roku 1868 založeného Akcionářského pivovaru na Smíchově Josef Paspa (do tohoto pivovaru nastoupil v roce 1887, roku 1912 se stal z vařiče sládkem a v roce 1916 byl jmenován vrchním sládkem) a vrchní poštovní ředitel v Praze Karel Paspa, jenž proslul jako výrazná postava pražských amatérských fotografů. V letech 1867-1870 působil jako dílovedoucí v libčanském pivovaru rovněž František Skvrna, v letech 1870-1872 sládek Měšťanského pivovaru v Kostelci nad Orlicí, v letech 1872-1875 nájemce pivovaru na Vysokém Přímě a v letech 1876-1878 v Žamberku, jenž se do dějin zapsal svými odbornými články a spisy z pivovarnického oboru, z nichž je třeba zmínit zejména "Stručné pivovarství", první český spis o moderním pivovarnictví, který sepsal společně s Antonínem Stanislavem Schmelzerem.

Pivovar v Libčanech byl veden dlouhou dobu jako nečinný, ale v rozporu s tím je mnou nalezené oznámení, které vyšlo v "Hospodáři" 13. prosince 1879: "Pivovar, náležející k nadacímu hrb. Strakovskému velkostatku Libčany, na 27 hektolitrů várky zařízený, bude na 6 roků a sice od 1. ledna 1880 do 31. prosince 1885 pronajat. Zapečetěná podání, opatřená 200 zl. co vadium, přijímá do 24. prosince hospodářská správa v Libčanech, v okresu královéhradeckém, kdež i ve výminky nájmu nahlédnouti možno." Z toho můžeme usuzovat, že nějakou dobu se v něm cosi dělalo a možná i vařilo pivo, i když všeobecně se udává konec jeho vaření na již zmíněný rok 1880. Často byly v nečinných pivovarech také využívány jejich sklepy, a to těmi provozy, jež se nacházely v okolí.

V roce 1900 byl pivovar nakonec zbořen, ale nemohlo dojít k jeho úplnému zániku, protože ještě před 1. světovou válkou se objevily nerealizované nápady na obnovení výroby piva. Zbytek z jeho areálu byl později přestavěn a upraven. Dnes se v něm nachází společnost FERAL-TK, spol. s r. o., jež vyrábí a prodává střešní krytinu - lehké trapézové plechy, různé klempířské výrobky, výrobní a potravinářské stroje a jejich díly. Dalším zbytkem po pivovaru má být původní ležácký sklep ve svažité návsi nad silnicí, jež slouží ke skladovacím účelům, alespoň podle knihy "Industriální topografie. Královéhradecký kraj. Průmyslová architektura a technické stavby", kterou vydal roku 2012 kolektiv autorů pod vedením Vladislavy Valchářové.