Krásné – studánka Rozárka
To, že Češi jsou národ chatařů, chalupářů, ale i zahrádkářů je celkem všeobecně známé. Velký podíl na tom měl fakt, že v dobách předlistopadových nebyla žádná valná možnost cestování do ciziny (pomineme-li spřátelené lidově-demokratické režimy). No a pokud se už člověk podíval do nějaké exotické země, bylo to spojeno s řadou ústupků, ba i osobního ponížení a jiných příkoří.
Není divu, že značná část obyvatel se postupně domohla i nějakého majetku a ten z části realizovala i v chatách a chalupách. Navíc zejména v pohraničí bylo chalup relativně dost po odsunutých bývalých spoluobčanech.
Kde nebyly chalupy, vznikly leckdy živelně chatové kolonie a zástavby. Paradoxně lidé, kteří chtěli utéct ze sídliště leckdy odjeli na víkend někam, co připomínalo malé chatové sídliště. Ne všichni měli možnost si chatu zřídit ve větší dálce od svého trvalého bydliště, takže chatové oblasti jsou leckdy na dohled od většího sídla (města), ovšem pokud možno v lůně přírody.
Takovou chatovou oblast máme nakonec i u nás na dohled od Šumperka. Jedná se o lokalitu Krásné. Samotné Krásné je původně osada zhruba na půl cesty kopce do Hraběšic nad amfibolitovým lomem. To lze nakonec usoudit i podle kapličky, která tam léta stojí. Chatová zástavba je ovšem poněkud níže na okraji současného lesa za křižovatkou k Novému Malínu. I podle vzhledu lze usoudit, že některé chaty jsou staršího data i podle velikosti byl určeny i k delšímu pobytu. Pár nových chat, spíše chatiček vznikly s vykácením části lesa, kde vznikly původně jen jako malá zahrádkářská kolonie, ale nakonec i zde už jsou k vidění objekty, kde se dá trávit i více nocí.
Chataři si své okolí zdobí různými odpočinkovými posezeními, lavičkami, houpačkami apod. Celkem vděčnými zastávkami je i nějaký ten ozdobený pramen, pokud tedy nějaký pramen poblíž vyvěrá. Prameny se upravovaly ostatně i jinde, kde neměli chaty vlastní vodní zdroj.
Poblíž té zahrádkové části chat u Krásného lze pře silnici najít pěkně upravený pramen s názvem Rozárka. Na pohled jej zdobí objekt připomínající jednu pařezovou chaloupku. Voda vyvěrá z plastové trubky spíše slabým pramínkem (v době sucha si moc neteče). U pramínku lze posedět na dvojici laviček. Rozárka zcela určitě neslouží k pravidelnému čerpání potřeb vody pro zahrádkáře, na to mají lepší zdroj ve formě Hraběšického potoka, který pobírá vody i ze svahů Kamenného vrchu (964), který celkem úspěšně (díky výšce) přitahuje poměrně dost srážek v oblasti Šumperské kotliny.