Lhota pod Libčany

Místo, kde se dnes nachází Lhota pod Libčany, náleželo původně opatovickým benediktýnům, jejichž klášter byl zničen husity v roce 1421. Podle lidových podání vznikla Lhota pod Libčany jako dřevorubecká osada, neboť 24. ledna 1372 zakoupil opatovický klášter od českého krále Karla I., známého jako říšskoněmeckého císaře Karla IV., les Trávník mezi Osicemi a Libčany a lán lesa a křovin u Rohoznice. Arcibiskup Jan Očko z Vlašimi vydal potvrzení na tento klášterní majetek 18. května 1374. Hned po koupi byla zahájena těžba dřeva, které bylo používáno nejen pro klášterní potřeby, ale zároveň s ním řádoví bratři obchodovali. Osada obdržela svoje pojmenování podle toho, že její obyvatelé získali úlevy v poddanských povinnostech a platech, jež měly určité omezení – lhůtu. Někteří autoři tvrdí, že se jí původně říkalo Lhůta Hradecká. První zmínka o ní však pochází teprve z 21. září 1436, kdy byla císařem Zikmundem Lucemburským zapsána Diviši Bořkovi z Miletínka. Po jeho potomcích připadla roku 1464 králi Jiřímu z Poděbrad, po němž následovali jeho synové. V roce 1491 koupil Lhotu pod Libčany Vilém z Pernštejna, čímž se ves stala součástí pardubického panství. Roku 1560 připadla Maxmiliánu Habsburskému a jeho následovníkům. V roce 1580 byla ves prodána Jiřímu Škornice Balbínovi z Vorličné, pánovi na Dřevíči Hořejším a Lhotě, který osadu zvětšil na dvojnásobný stav a navíc si v ní vybudoval kamenný dům. Zesnul 15. března 1589 a jeho nejstarší syn Jan zemřel téhož roku. Následně získal Lhotu pod Libčany syn Bedřich, který zesnul v roce 1599. Jeho syn Adam prodal ves zpět Habsburkům, čímž se vrátila k pardubickému panství. Podle urbáře z roku 1617 odvádělo 42 lidí osedlých 5 kop a 2 groše svatojiřského a stejný obnos svatohavelského úroku, 65 dní robot ženných a 56,5 slepice. Krčmář tehdy platil z každého sudu piva 4 groše posudného na zámek. 25. října 1733 byla prodána vrchností místní hospoda Janu Najmanovi a jeho manželce. V roce 1799 se připomíná rychtář Jakub Josíf, který v tomto úřadě působil přes 30 let. Roku 1827 byl na návsi postaven dubový kříž v ceně 108 zl. 34 kr. V roce 1832 řádila ve vsi cholera. Roku 1834 musela vrchnost zakročit proti Matěji Tichému, u něhož byl provozován karban. V roce 1838 čítala Lhota pod Libčany 565 lidí v 81 domech. Roku 1840 byla opravena znovu vystavěna obecní studně u Božích muk. V roce 1844 byla zhotovena obecní pečeť. Roku 1847 zasáhlo obec velké krupobití.

Roku 1849 se Lhota pod Libčany stala samostatnou politickou obcí. Prvním voleným starostou se stal Jan Horák, který byl od roku 1845 zdejším rychtářem a ve starostenské funkci vydržel až do roku 1873. Tak byl mezi místními lidmi oblíben. V roce 1853 byl postaven kamenný kříž. Po bitvě na Chlumu 3. července 1866 se utábořili ve vsi pruští vojáci, kteří odtáhli druhého dne k Pardubicím. Roku 1869 byla vybudována nová školní budova. V letech 1872-1873 byla postavena železniční trať Severozápadní dráhy od Hradce Králové na Velký Osek a dále na Prahu. V roce 1875 byla obcí zakoupena nová hasičská stříkačka. 20. února 1876 byla obec zaplavena vodou z rychle tajícího sněhu. 13. června 1877 vyhořelo stavení Františka Luňáka čp. 78, do něhož udeřil blesk. Poprvé vyhořelo již roku 1872. 25. července 1877 zasáhla obec velká vichřice, během níž uhodilo do strážního domku č. 11 při cestě k Osicím. 16. srpna 1877 vyhořela stavení čp. 21-23. 31. října 1877 lehla popelem stavení čp. 3, 40-41, 44-45 a 47-48. V témže roce byla provedena západní přístavba školní budovy. Roku 1878 byla zřízena silnice z Lhoty pod Libčany k Urbanicím a v roce 1879 silnice přes obecní náves. 3. června 1880 stihlo obec velké krupobití. 10. června 1880 uhodil blesk do školní budovy. 10. května 1881 byly podél cest na návsi vysázeny lípy na počest sňatku korunního prince Rudolfa s belgickou princeznou Štěpánkou. 5. června 1881 uhodilo do staré hospody čp. 1. O 2 roky později byly vysazeny švestkové sady při cestě k Libčanům, postaven obecní domek a zřízena mostní váha. 30. března 1884 byla ustavena Čtenářská jednota s hasičským odborem. 25. srpna 1889 byl posvěcen obnovený kříž na návsi. V listopadu 1890 se ustavil pěvecký kroužek. V létě 1894 byla pořízena nová mostní váha. Roku 1896 byl zřízen hřbitov. Na jaře 1899 byla zasypána obecní studně u Božích muk. 3. září 1899 se uskutečnil v obci župní hasičský sjezd. V roce 1900 byla vybudována kaple Nejsvětější Trojice. Roku 1902 byl založen Záložní a spořitelní spolek dle soustavy Raiffeisenovy. 25. prosince 1903 došlo k ustavení Hospodářského družstva pro zpracování čekanky, jež v následujícím roce postavilo při cestě k Libčanům sušárnu o 8 pecích. Postavena byla stavitelem Hrochem z Praskačky a tesařským mistrem Tikalem z Opatovic nad Labem, strojní zařízení dodala firma Fr. Wiesner z Chrudimi a lokomobilu s parní mlátičkou Eduard Kokora z Prostějova. Roku 1906 byla dostavěna nová jednopatrová školní budova. O 3 roky později bylo ustaveno nové rolnické družstvo pro přistavění mlýna k dosavadní sušárně. Ten byl uveden do provozu ještě v témže roce. Roku 1911 byla do obce zavedena elektřina (Hospodářské družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech) a zřízena železniční zastávka. V roce 1913 byla vybudována u železniční zastávky nákladní rampa, k níž byla vybudována druhá kolej. Následujícího roku byla vybudována k zastávce nová silnice. V roce 1917 bylo u zastávky postaveno skladiště. Z 1. světové války se nevrátilo 18 zdejších mužů a 6 zemřelo doma na válečné útrapy a zranění.

1. ledna 1919 zahájila činnost místní agrárnická politická organizace. Téhož roku byli ustaveni rovněž sociální demokraté. 11. října 1919 projížděl Lhotou pod Libčany prezident T. G. Masaryk, který se zde krátce zastavil. 11. července 1920 byla na škole odhalena pamětní deska s bronzovým poprsím prezidenta T. G. Masaryka. 13. března 1922 navštívil obec ministr zemědělství František Staněk. O rok později vznikla DTJ. V roce 1924 byla v nádražním skladišti otevřena filiálka královéhradeckého rolnického skladiště a vznikla továrna na asfaltové lepenky a linolea Andurolit. O rok později byl parcelován dobřenický velkostatek. 5. února 1925 přistál u obce nouzově vojenský letoun. 18. dubna 1925 byl do Lhoty pod Libčany zaveden telefon. Roku 1926 byl přestavěn Vitvarův hostinec a v obci se začalo poprvé promítat. V roce 1928 bylo zřízeno meliorační družstvo. 4. července 1929 zasáhla obec větrná smršť. Roku 1934 byl podle projektu B. Novotného z Hradce Králové postaven stavitelem Čeňkem Puhlovským z Praskačky Švehlův dům. Ten byl slavnostně otevřen 9. října 1934. 28. května 1935 došlo ke kolaudaci silnice do Hubenic. 1. listopadu 1935 byla ve Švehlově domě otevřena poštovna. V roce 1938 byla provedena kanalizace a nový povrch silnice obcí. V letech 1941-1958 působil v obci divadelní ochotnický spolek Maják. Roku 1943 byl zřízen žňový útulek. V letech 1944-1945 probíhala výstavba vojenského letiště za Roudnicí. V roce 1945 se ustavila KSČ. 19. března 1953 vzniklo JZD. V témže roce byla zřízena MŠ, jež se o 3 roky později osamostatnila. Roku 1957 bylo v sále Vodičkova hostince zřízeno první venkovské širokoúhlé kino. V roce 1958 byla založena místní organizace Českého zahrádkářského svazu a roku 1961 Spolek chovatelů drobného hospodářského zvířectva. V letech 1960-1963 byla postavena a v roce 1964 otevřena prodejna smíšeného zboží. O 4 roky později vznikl fotbalový oddíl. V květnu 1975 bylo uvedeno do provozu hospodářské a administrativní středisko JZD. 1. ledna 1976 byla sloučena JZD Lhota pod Libčany, Praskačka a Osice. 1. května 1976 se ze Lhoty pod Libčany stala středisková obec, k níž byly připojeny: Osice, Osičky, Trávník, Hubenice a Polizy. V letech 1976-1983 byla postavena nová MŠ. Roku 1983 byly na fotbalovém hříšti postaveny kabiny. V letech 1976-1978 bylo vystavěno zdravotní středisko, jež se otevřelo až v roce 1982. V letech 1985-1986 proběhla generální rekonstrukce elektrického vedení. V roce 1987 došlo k dokončení úpravy jeviště a propadliště v hostinci U Vitvarů. O rok později byla opravena střecha kina a zahájena výstavba vodovodu. Roku 1991 byla zakončena úprava domu čp. 3 na moštárnu. V roce 1992 byla provedena rekonstrukce Švehlova dmu. V letech 1993-1994 byl opraven kostel. Roku 1994 došlo ke generální opravě a přestavbě bývalého mlýna a sušárny. 11. června 1995 byla slavnostně otevřena nová hasičská zbrojnice. V květnu 1996 byla zbourána stará hasičská zbrojnice, jež stála od roku 1906 na návsi vedle kostela. V témže roce byla opravena silnice do Urbanic. Roku 1999 byla provedena generální oprava obytné části obecního hostince. V letech 2001-2003 došlo k plynofikaci obce. 28. dubna 2008 bylo založeno Rodinné a mateřské centrum Lhota pod Libčany. V témže roce Agrodružstvo Lhota pod Libčany dalo do provozu novou sušárnu obilí.

Nejvýraznější místní pamětihodností je kostel Kostel Nejsvětější Trojice, který byl postaven v roce 1900 podle plánů architekta Čeňka Křičky z Kolína stavitelem Josefem Hrochem z Praskačky a posvěcen 4. listopadu 1900 libčanským děkanem P. Josefem Šmídem. Dále zmiňme: kamenný kříž z roku 1853, který byl obnoven v roce 1889; hřbitovní kříž z roku 1896, školní budovu z roku 1906 a Švehlův dům z roku 1934. Nejvýznamnějším zdejším rodákem je loutkář Matěj Kopecký (24. února 1775 Lhota pod Libčany čp. 82 - 3. července 1847 Koloděje u Týna nad Vltavou).