Olomouc - Sloup Nejsvětější Trojice
Turistické cíle • Památky a muzea • Socha
OLOMOUC – krajské město stejnojmenného kraje a zároveň největší město na Hané je historické město, které má spoustu památek a zajímavostí. Mezi nejvíce navštěvovanější patří samotné centrum – Dolní a Horní náměstí. Dominantou Horního náměstí je Radnice s orlojem a Sloup Nejsvětější Trojice.
Sloup Nejsvětější Trojice
Je monument postavený v létech 1716 až 1754. Jeho hlavním účelem bylo díkuvzdání za ukončení morových událostí , které na Moravě řádily v létech 1714-1716. Sloup je 35m vysoký a představuje nejvyšší sousoší v České republice. V roce 1995 byl vyhlášen národní kulturní památkou a v roce 2000 byl zařazen jako jedno z vrcholných děl středoevropského baroka mezi světové dědictví UNESCO.
Historie
Stavbu navrhl kamenický mistr a privilegovaný císařský architekt Václav Tender. Během budování stavby však zemřel. Ani jeho následovníkům Františku Thoneckovi, Janu Václavu Rokickému a Augustinu Scholtzovi nebylo souzeno vidět sloup hotový. Stavbu nakonec dokončil Rokického syn Jan Ignác. Sochařskou výzdobu započal Filip Sattler a když zemřel tak na něj navázal Ondřej Zahner .Stačil během 7 let vytvořit 18 soch a 9 reliéfů. O něco šťastnější byl Zlatník Šimon Forstner, který vytvořil pozlacené měděné sochy Nejsvětější Trojice a Nanebevzetí Panny Marie. Své dílo dokončil s podlomeným zdravím díky toxickým sloučeninám rtuti, které používal. Sloup se po svém dokončení v roce 1754 stal pro Olomouc zdrojem ohromné hrdosti.
9. září 1754 byl vysvěcen za velké slávy, jíž se zúčastnila také císařovna Marie Terezie se svým manželem Františkem I. Štěpánem Lotrinským.
Olomoucký čestný Sloup Nejsvětější Trojice je vůbec největším seskupením barokních soch v rámci jedné skulptury ve střední Evropě.
Sloup měří 35 metrů a v jeho spodní části se nachází kaple. Sochařskou výzdobu tvoří 18 soch světců, 12 figur světlonošů, 6 reliéfů s polopostavami apoštolů, dále sousoší Nanebevzetí Panny Marie umístěné ve střední části sloupu a vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice. Obě sousoší jsou měděná a pozlacená. Jednotlivé figury v nadživotní velikosti zahalují odlehčené a vzdušné drapérie, jejich výrazy a gestikulace jsou výrazné, avšak nikoli přehnaně zatížené barokním dynamismem. Celek sochařské výzdoby sloupu působí přirozeným a harmonickým dojmem.
Sloup Nejsvětější Trojice vznikl z iniciativy místního kamenického mistra Václava Rendera, který jeho stavbu od roku 1716 řídil a z počátku i financoval. Do své smrti roku 1733 Render vybudoval první patro s kaplí. Za účasti řady dalších řemeslníků a sochařů se v budování sloupu pokračovalo až do roku 1854. Vedle Filipa Sattlera se na sochařské výzdobě sloupu podílel zejména Ondřej Zahner. Po dokončení byl sloup vysvěcen olomouckým biskupem a kardinálem Troyerem, za osobní přítomnosti císařovny Marie Terezie a jejího manžela Františka I. Lotrinského. Čestný Sloup Nejsvětější Trojice je památkou světového významu. V roce 2000 byl zapsán na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.