Olomouc-Sokolská ulice a okolí-drobné památky

Turistické cíle • Památky a muzea • Drobné památky

Olomouc-Sokolská ulice-bývalá židovská modlitebna a Sokolovna-Foto:Ulrych Mir. • Fotografie (66) • Foto: hanakzhor

Vstoupit do fotogalerie (66 fotografií)

Olomouc-Sokolská ulice-kostel Neposkvrněného početí Panny Marie-Foto:Ulrych Mir.

Vstoupit do fotogalerie (66 fotografií)

Olomoucká Sokolská ulice se nachází severně od centra Olomouce v místě, kde ve středověku stávala osada Bělidla. Ulice, která postupně vznikla po zbourání hradeb v pol.19.stol. se nazývala po bývalé osadě "Na Bělidlech". Dům č. 586 v ulici Na Bělidlech, kde měli od r. 1863 Židé veřejnou modlitebnu, byl v r.1897 přestavěn na byty a pro taneční školu se sálem. V r. 1900 ji koupila olomoucká tělocvičná jednota Sokol a nechala ji upravit pro potřeby Sokola. V r. 1920 byla ulice Na Bělidlech přejmenována na Sokolskou. Na Sokolské ulici najdeme mimo již zmiňovanou budovu bývalého Sokola, budovu hasičského sboru z r. 1901, bývalou Matiční školu z r. 1875, nyní ZŠ s pamětní deskou věnovanou dr. Janu Ošťádalovi. Kolem Slovenské ulice se rozprostírá komplex dominikánského kláštera s kostelem Neposkvrněného početí Panny Marie. Objekt po zrušeném Klášteru „Svaté schody" , který od r. 1802 sloužil pro potřeby německého učitelského ústavu, byl v r.1928 adaptován spolkem Žerotín na spolkový dům, jak uvádí pamětní deska v budově a hudbě a zpěvu slouží i dnes. U kostela Neposkvrněného početí P.Marie na Sokolské ulici je „Malá kašna", dříve „Kašna dítětem s delfínem" s informační deskou. Český „Národní dům" měl původně stát na Horním náměstí v místě, kde stojí Salmův palác, ale německá radnice v únoru r. 1886 tento záměr překazila a tak se musel hledat jiný vhodný prostor ve středu města. V květnu téhož roku se podařilo 1. české stavební společnosti, odkoupit rohový dům Bernardinské(Slovenské) a České ulice(8.května), postupně se k němu přikoupily i sousední domy a v březnu 1887 mohlo začít 430 zedníků a 11 polírů se stavbou mohutného paláce, který dokončili za čtyři měsíce v červenci 1887 a v lednu 1888 byl kolaudován. Byl zde vybudován mimo Restauraci a velkou kavárnu v té době největší sál v Olomouci, tzv. dvorana se dvěma menšími sály po stranách pro spolek Česká beseda a pro Žerotín. Provoz byl zahájen 5.února 1888 koncertní zábavou ve velkém sále. Na budově je pamětní deska zhotovená sochařem Karlem Lenhartem českému politikovi, poslanci Říšské rady a také ministru rakouské vlády, Judr. Janu Žáčkovi. Další významnou budovou a ve své době olomouckou chloubou na ulici 8.května je ZŚ „Komenium", dříve německá reálka, slavnostně předána svému účelu 20.června 1875. Mimo reálky a pětitřídní městské „Volksschule" sloužila budova také řemeslnické pokračovací škole a v horním poschodí bylo „Průmyslové muzeum císaře Františka Josefa". Dosud honosné průčelí bylo doplněno již chybějícími sochami A.Humboldta, M.Koperníka, J. Keplera a J. Liebiga. Na Palackého ulici stojí „Pöttingeum" postavené vysokým církevním činitelem, německým šlechticem hrabětem Emanuelem Pöttingem-Persingem, v mládí přítelem K. H. Borovského a spoluzakladatelem Matice školské. V Olomouci chyběla vzdělávací škola pro české dívky a tak se hrabě Pötting na doporučení svých přátel rozhodl postavit ženský vzdělávací ústav svým nákladem. Podle plánů vídeňského architekta Jakoba Gartnera zahájil stavitel Karel Starý 25. června 1894 stavbu a větší část s kaplí při Palackého ulici, byla za necelé tři měsíce tj. 15.září pod střechou a vybavení a venkovní výzdoba fasády byly dokončeny 15.června 1895, kdy byla provedena také slavnostní kolaudace. Slavnostní otevření „Ústavu hraběte Pöttinga, český penzionát a škola pro vzdělávání dívek" v neděli 15. září 1895, se stalo národním svátkem olomouckých Čechů i Čechů z okolních obcí. Druhou část budovy na Pöttingově ulici dostavěl v r. 1899 také stavitel Karel Starý. Postupně zde působila Vyšší dívčí škola pro ženská povolání, Dívčí průmyslová škola, kuchařsko-hospodářská škola, hudební škola, kursy cizích jazyků a dnes Střední zdravotní škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Emanuela Pöttinga. Na okraji Čechových sadů na Palackého ulici je pomník výtvarného umělce K. Welnera. V této části města najdete i další dříve významné budovy s obrazci a reliéfy na fasádách. Zbytky hradeb najdeme především na Studentské, Zámečnické a Koželužské ulici. Na Studentské ulici je torzo pozdně gotických hradeb z let 1525-1526 a bývalá dělostřelecká kasárna vybudována v letech 1808-1810. Hradební věž na Zámečnické ulici připojila v r. 1525 Olomouc k předměstí Bělidla. Na Koželužské ulici najdete zbytky vnitřního i vnějšího středověkého opevnění.

Poslední aktualizace: 21.10.2009

Olomouc-Sokolská ulice a okolí-drobné památky na mapě