Památník květnové revoluce 1945 v Černožicích

Po ukončení 2. světové války a osvobození od německých okupantů se začalo přemýšlet nad tím, zda by nebylo dobré zřídit pomník obětem tohoto tragického období, případně hrdinům slavných květnových dnů roku 1945, ale nakonec nebyly tyto nápady realizovány. Jediné, co se dělo v této souvislosti, byly oslavy na sokolském hřišti.

Teprve tzv. Vítězný únor v roce 1948 znamenal v tomto obrat a iniciativa pocházela přímo z řad místních komunistů. 15. července 1949 byla svolána mimořádná schůze MNV, na níž předseda MNV Václav Křeček z čp. 39 oznámil, že zadal vyhotovení Památníku květnové revoluce v roce 1945 firmě "Šraibr, sochařství v Jaroměři" na Jakubském Předměstí. Tvůrce tehdy slíbil, že model památníku podá k posouzení do začátku vánočních svátků a hotový památník dokončí do konce dubna příštího roku, aby mohlo dojít k jeho odhalení 9. května 1950.

Ale vraťme se ještě k onomu autorovi. Byl jím Rudolf Šraibr, který se narodil 29. března 1921 v Jaroměři v čp. 172, kde měl svoji kamenosochařskou dílnu jeho otec, u něhož se rovněž vyučil kameníkem, aby v letech 1938-1942 navštěvoval hořickou průmyslovku a v roce 1943 umělecko-průmyslovou školu v Praze. Na posledně zmíněné škole musel studia ukončit kvůli totálnímu nasazení v Německu. V letech 1945-1950 absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, odkud se vrátil do rodné Jaroměře, kde začal tvořit, a to zejména pamětní desky (Broumov, Doudleby nad Orlicí, Dvůr Králové nad Labem, Nechanice, Sendražice, Světí, Úpice), pomníky (obelisk na památku seskoku sovětského paravýsadku Kirov v Prasku u Nového Bydžova), figurální plastiky a různé dekorační výzdoby, většinou mnohdy úzce spojené s tehdejší politickou linií, i když označit ho za prorežimního výtvarníka by bylo přinejmenším nespravedlivé. Zemřel 10. června 1979 tamtéž.

Tvůrce se činil a 14. listopadu 1949 došlo ke společné schůzi všech složek Národní fronty, na níž byla představena trojice sádrových modelů zamýšleného památníku. Zúčastnění se nemohli shodnout na tom, který model by měl být vybrán k realizaci a nakonec se dohodli na tom, že by mělo dojít ke kombinaci 2 přeložených modelů, což autor přislíbil. Busta ze šedé litiny byla předána k výrobě do královéhradecké mostárny, přičemž původně měla být bronzová a když i ten byl uznán za zbytečně drahý, tak bylo rozhodnuto, že se bude jednat právě o šedou litinu. To však vyvolalo odpor autora, že díky tomu zanikly některé detaily postavy partyzána. Hmotnost použitého kamene činila na 90 q a ona busta 140 kg.

Z prvního plánovaného termínu slavnostního odhalení nakonec sešlo. V červnu 1950 se MNV rozhodl požádat podnikové ředitelství Liny n. p. v Josefově o část parku u vily čp. 34 pro postavení tohoto památníku. Podnikové ředitelství projevilo souhlas a část bývalé zahrady dalo MNV k dispozici, a to "o výměře po celé délce podél chodníku na "Stezkách" a 30 metrů do hloubky parku od "Stezek" směrem k vile". Podmínkou tohoto kroku byla výstavba nového oplocení nákladem MNV, přičemž materiál byl poskytnut přímo podnikem. 10. září 1950 se uskutečnila pracovní povinnost na úpravu parku, jíž se zúčastnilo 6 lidí.

Ke druhému slavnostnímu odhalení památníku mělo dojít 28. října 1950, protože však nebyla odlita symbolická busta partyzána, nedošlo nakonec ani k postavení plotu, natož ke slavnostnímu odhalení památníku. K tomu došlo až 20. května 1951. Tehdy vyšel slavnostní průvod z Čáslavek a Hlubočnicí a Štěpníkem zamířil k hlavnímu vstupu do parku. Po naší a sovětské hymně promluvil předseda MNV Jan Poláček a po sborové recitaci místní školní mládeže měl projev předseda okresní osvětové besedy Karel Rohn, načež byly za zvuků chorálu položeny věnce.

Od té chvíle byl památník místem různých oslav, většinou spojených s koncem 2. světové války, kdy zde byly pokládány věnce, přednášeny různé projevy, pionýři skládali slib apod. Poté se dlouhou dobu o tento objekt příliš nestaral, protože byl úzce spojován s předlistopadovým státním zřízením. K jeho obnově došlo až v nedávné kovidové době, když byl v roce 2021 kompletně očištěn firmou Petr Vnuk.

Památník květnové revoluce 1945 v Černožicích na mapě