Pohřebačka (Opatovice nad Labem)

Celé toto místo, jež bylo podle všeho osídleno již v době kamenné, patřilo opatovickým benediktinům. Po vypálení jejich kláštera v roce 1421 ovládl toto území Diviš Bořek z Miletínka, kterému ho v roce 1436 zapsal sám císař Zikmund Lucemburský. Později se Pohřebačka dostala do rukou Pernštejnů, a tudíž se stala součástí pardubického panství. V roce 1590 musel Jaroslav z Pernštejna prodat kvůli vysokým dluhům celé panství královské komoře. Stalo se z něj tak komorní panství, v jehož rámci fungovala Pohřebačka až do roku 1849, kdy vstoupilo v platnost prozatímní obecní zřízení.

Na počátku 17. stoletím přišla rekatolizační vlna a zdejší obyvatelé jsou řazeni mezi ty, kteří nejvíce odpírali katolickou obnovu. Velkým zásahem do rozvoje obce se stala třicetiletá válka. V roce 1648 bylo zničeno 6 z 15 zdejších usedlostí. Tehdy obec spadá pod královéhradecké děkanství. Teprve v roce 1769 opět náleží pod opatovickou faru. V letech 1856-1857 byla postavena skrz obec železniční trať z Pardubic do Josefova. 4. září 1857 byla dokončena stavba kolejiště i samotné stanice, jež začala v roce 1866 sloužit též pro nákladní dopravu a roku 1871 byla přestavěna. V roce 1887 byl založen SDH. 18. dubna 1891 se v chudé rodině kováře Františka Křivky narodila trojčata. Roku 1891 je nedaleko železniční stanice založena továrna na výrobu průmyslových hnojiv a kyseliny sírové Josefa Bačiny z Osiček, která zanikla po jeho smrti a z továrního areálu zůstalo na svém místě pouze jeho vila. Dalším výrazným podnikem byla sušárna čekanky, která byla postavena roku 1892. Ke zkolaudování areálu došlo o 2 roky později. Investorem byl Josef Berger, jehož firma „Josef Berger“, výroba cikorie a fíkové kávy v Pohřebačce (u Opatovic n. L.) byla vymazána z obchodního rejstříku v roce 1913 pro vzdání se obchodu. Poté tu působila Kolínská továrna na kávové náhražky, akc. spol. Vedle ní tu bylo nadále Rolnické družstvo v Pardubicích, jež provozovalo hospodářské skladiště. Obé tak fungovalo až do konce protektorátu. Po 2. světové válce byla továrna i sušárna znárodněna a v roce 1961 připojena s pardubickým kávovinovým závodem k n. p. Vitana Byšice, který areál vlastnil do počátku 70. let 20. století, kdy ho získalo místní JZD. Roku 1905 byla ustavena Hospodářská beseda. V roce 1911 vyhořelo stavení Františka Nováka. Na fronty 1. světové války bylo odvedeno celkem 123 mužů, z nichž 14 se nevrátilo.

V roce 1923 byla do obce přivedena elektrická energie, roku 1925 byl ustaven Humánní a vzdělávací spolek, který se v roce 1932 přetransformoval ve Vzdělávací a sportovní spolek v Pohřebačce, jehož fotbalový oddíl fungoval do roku 1939. Roku 1927 došlo k nálezu pražských grošů Václava IV. 4. července 1929 zasáhla obec větrná smršť. Díky ní se zřítila část obytného stavení obecního starosty. V roce 1932 byly po obci zahájeny meliorační práce. Roku 1943 byl založen oddíl národní (české házené). Během německé okupace bylo odvedeno 15 chlapců a 4 děvčata na nucené práce do Německa. Rok 1940 je ve znamení vtipné příhody, jež se udála Františku Vavřinovi. Do jeho usedlosti se vloupal 20letý Alois Sládek z Kladna, který se tak opil, že ho nemohli vzbudit ani přišedší četníci. Funguje tu také evangelický sbor z Hradce Králové, který např. v roce 1941 konal pětici čtených bohoslužeb. Za heydrichiády byl zatčen a popraven železniční zřízenec Václav Vaněk. 5. května 1945 skupina místních hasičů odzbrojila na nádraží německé vojáky, kteří zde střežili benzínové cisterny. Těm se však podařilo zavolat pomoc z Pardubic, čímž byli zdejší odbojáři zatčeni a odvezeni na gestapo do Hradce Králové, z něhož se však všichni v pořádku vrátili. Téhož roku byla otevřena MŠ. Po roce 1946 se z Pohřebačky vystěhovalo na 148 občanů, kteří osídlovali odněmčené a vysídlené Sudety. V roce 1953 vzniklo místní JZD, jež bylo o 8 let později přičleněno k JZD Polabí. 17. prosince 1965 byl zahájen elektrický provoz na trati Pardubice-Hradec Králové. 22. května 1966 poprvé vyjely pantografy. Roku 1968 byla dokončena výstavba samoobsluhy. Od 30. dubna 1976 je obec součástí Opatovic nad Labem. V roce 2002 došlo k zrušení MŠ.

Ze zdejších pamětihodností je třeba zmínit: kamenný kříž z roku 1861; Bačinovu vilu z roku 1906; pomník padlým v 1. světové válce, který byl slavnostně odhalen 31. května 1925 podle návrhu architekta, stavitele a konzervátora Emila Dufka (1877-1957), který v té době působil jako profesor na Státní průmyslové škole v Hořicích, a zhotoven sochařem Zahálkou z Pardubic; žulovou zvoničku, jež byla s 20 kg vážícím zvonem sv. Vavřince slavnostně posvěcena 23. srpna 2009.