Pomník pozemkové reformy u Čeperky

Jak již jeho nápis: „V prsť volnou zaořou zas české pluhy, které po staletí pot náš pily. My sami sklízet budem, co jsme sili a volni volných budeme zas druhy. Postaveno na paměť rozdělení půdy zemědělskému lidu provedením pozemkové reformy v letech 1919. Postavilo místní sdružení republik. dorostu ve Ždánicích 19/7.1925. Vávra-Přelouč.“ vypovídá, byl tento kámen z červené choltické žuly s pamětní deskou od přeloučského sochaře a kameníka Jana Vávry odhalen v roce 1925 na památku pozemkové reformy, kterou zahájila Československá republika prostřednictvím Státního pozemkového úřadu hned roku 1919.

Prakticky však byla uvedena v život až po přijetí přídělového zákona z 30. ledna 1920. Během ní byly od velkostatků vykoupeny pozemky nad 150 ha u půdy zemědělské nebo nad 250 ha u půdy obecné (lesy, louky). Ty byly poté odprodány středním a drobným rolníkům. Vyvlastněné pozemky byly sice původním vlastníkům zaplaceny, ale za cenu platnou před 1. světovou válkou, která dosahovala maximálně třetiny té poválečné. Každou reformu musel vždy někdo zaplatit.

Původně stál pod ochranou a správou ždánické obce se nalézající pomník, jehož zřízení měl na svědomí rolník a předseda místního republikánského dorostu Josef Ryba ze Starých Ždánic a stál přibližně 2 500 Kč, na severní straně silnice ze Starých Ždánic do Srchu na kraji polí bývalého velkostatku barona Richarda Drasche von Wartinberg, a to před bývalým družstevním lihovarem na katastru Starých Ždánic, odkud byl v roce 2005 odstraněn a o rok později umístěn u parkoviště firmy Holcim u čp. 330, patřícího dnes firmě CEMEX Cement, s. r. o. a nacházejícího se již na katastrálním území obce Čeperky.

Co se týká oné pozemkové reformy, tak zde šlo o parcelaci nového stéblovského Dvora Ždánice (starý ždánický dvůr zanikl v roce 1777 a na jeho pozemku vzniklo 12 usedlostí tzv. Nových Ždánic čp. 37-48), který byl založen roku 1842 u obory v lokalitě, kde se říkalo „V pastvách“. Původně nosil čp. 71 a od roku 1891 mu bylo přiděleno čp. 27 (ve Stéblové). Celkem míval 345 ha pozemků a k jeho parcelaci došlo v roce 1921 v souvislosti s dělením pardubického velkostatku. 73 hospodářům ze Starých Ždánic, Plchu a Podůlšan bylo přiděleno 252 ha (každému po 3,45 ha), Okresní správní komisi v Pardubicích 8 ha a Družstevnímu lihovaru ve Ždánicích 85 ha (zbytkový statek).