Rajská strouha

Tento vodní tok, který byl na přelomu 18. a 19. století pojmenován zeměměřiči jako Rajský potok, pramení východním směrem od Libišan, a to v loukách směrem k osadě Liščí. Původně však Rajská strouha pramenila až ve známé studánce v Praskačce, ale to se změnilo s regulací jejího toku a melioracemi zdejších pozemků, kdy došlo k radikálním změnám v celé síti zdejších struh a potoků. Přímo u této obce teče kolem Vrškovského rybníka, s nímž je propojen kvůli jeho napouštění a vypouštění. Odtud míří jižním směrem k lesnímu masivu Kulhánova, kde je napojen na Opatovický kanál, pod lokalitou "Na ohradách" se jeho tok láme jihozápadním směrem k Podůlšanům a částečně kopíruje tok Opatovického kanálu.

U Ždánického dvora se mění jeho tok východním směrem, aby poté zamířil na jih kolem čtveřice zdejších písníků (Oplatil I, Oplatil II, Jezero, Hrádek), kolem nichž přibírá vody několika sezónních drobných toků. V lokalitě "Pod borem", která se nachází západně od Stéblové, ústí do Rajské strouhy bezejmenný tok, jenž pramení severním směrem od téže obce. Od "Stéblovské stráně" míří jihozápadním směrem k Lázním Bohdaneč, kde se dříve nacházel velký rybník Rozkoš. Z jeho bývalého umístění pak teče lázeňským parkem (od počátku býval využit k propagaci lázní, když se ve většině inzerátů psalo: "Romantiku parku zvyšuje potok "Rajský", jím protékající.") do městské části zvané V Ráji (dříve rovněž pojmenované jako Ráj) a západně od městského hřbitova u sv. Jiří ústí do Černské (Černé) strouhy a ta pod Černou u Bohdanče vtéká do Labe.

Současná plocha povodí je 39,9 km2, délka toku 15,2 km a průměrný průtok u ústí činí 0,09 m3.s-1. Již z názvu tohoto toku si můžeme udělat názor, z jakého důvodu vznikla, protože spolu s Opatovickým kanálem se měla starat o dotaci zdejších pernštejnských rybníků vodou a je tak obdobného stáří jako již jmenovaný Opatovický kanál. Zejména však sloužila jako odpadní strouha rybníků Rozkoš a Oplatil a řada autorů soudí, že jde vlastně o pozůstatek původního koryta kanálu z doby před jeho rozšířením na západ roku 1513. Přestože většina rybníků v širém okolí zanikla a zdejší pole a louky prošly melioracemi, tak je Rajská strouha vodohospodářsky významná i dnes. Je řazena mezi pstruhové vody a její tok je nad Lázněmi Bohdaneč chráněn, neboť se nachází v ochranném pásmu vodárenských zdrojů a přírodních léčivých zdrojů.

Rajská strouha de facto stojí též za vznikem lázní v Lázních Bohdaneč, protože když vzniklo v roce 1888 Společenstvo vodní pro úpravu potoka Rajského a Černského s přítoky v Bohdanči a okolí, bylo zkoumáno i libišanské rašeliniště, které spadalo do povodí tohoto toku. Právě Ing. Richard Šantrůček, autor projektu "Úprava potoka Černského a Rájského s meliorací sousedních rozloh" upozornil na ladem ležící ložiska rašeliny, jež by se daly použít ke slatinným koupelím pro revmatiky a tohoto nápadu se chytil právě předseda výše zmíněného vodního družstva Jan Veselý. Po vzniku ČSR vzal navíc správu Rajské strouhy do svých rukou stát, resp. ministerstvo zemědělství. Ten také rozhodl v roce 1934, aby byl pořízen projekt na její komplexní regulaci.

Když již byla zmíněna regulace tohoto toku, tak ta proběhla etapovitě během 20. století, i když myšlenka částečně odvodnit louky a pole v povodí Rajské strouhy prohloubením a úpravou jejího toku je mnohem staršího data, neboť již od dávných dob byla zanášena nánosy bahna z rybníku i Labe, které v době povodní mnohdy teklo jejím korytem až pod Lázně Bohdaneč. Měření mezi rybníkem Oplatilem a řekou Labe v délce 9,4 km bylo provedeno technickou kanceláří zemědělské rady roku 1885. K regulaci Rajské strouhy bylo přikročeno v roce 1949 a její třetí a poslední etapa byla dokončena až roku 1966. Díky ní však klesla hladina spodní vody, zejména v Lázních Bohdaneč. Šlo především o lázeňskou studnu s užitkovou vodou, která měla hloubku 6 m. Z tohoto důvodu byly téhož roku vyhloubeny Inženýrsko-geologickým a hydrologickým průzkumem v Praze 2 nové studny o hloubce 12 m. Její úpravy však probíhají až do dnešní doby. Zejména se tak stalo v souvislosti s budováním bohdanečské kanalizace a zřízení tamní ČOV v roce 1981, ale musíme rovněž zmínit revitalizaci jejího toku z let 2010 a 2016 v bohdanečské městské části "V Ráji".

Tento vodní tok se též dostal několikrát do černých kronik, např. když lázeňským parkem přes něj 1. srpna 1927 prchal před četnictvem známý podvodník Antonín Chalupník z Rohozné u Poličky. Přestože se v něm nechtěně vykoupal, podařilo se mu nakonec utéct.

Stejně jako Opatovický kanál byla Rajská strouha vždy místem, kde se dařilo řadě různých vzácnějších rostlin a živočichů. Ve 30. letech 20. století se kolem ní dokonce rozšířily želvy, o čemž vypovídá zmínka Ladislava Maršíčka v "Národním osvobození" z 15. října 1933: "Než se nadáš, jsi v tichém městě Bohdanči. Jedeš na podzim. Veliká škoda. Neuvidíš čápy, stálé hosty proslulých lázní. A když už mluvím o čápech, jistě rád uslyšíš, že za Bohdančem byly v poslední době nalezeny želvy. Žijí volně u vesnice Hrádku v rašelinném bahně kolem Rajského potoka. Dříve tam býval obrovský rybník."