Praskačka
Tato obec leží nedaleko železniční trati Hradec Králové-Praha pod nevysokým návrším "U větrníku", kde stával v letech 1803-1926 větrný mlýn, který vyhořel. Oblast byla osídlena nejméně v době bronzové, což dokládají četné nálezy (1912, 1917). Původně patřila opatovickým benediktinům, ale první písemná zmínka o ní je až z roku 1465, kdy ji Jiří z Poděbrad převádí na své syny. Po roce 1491 se ves dostává koupí do majetku města Hradce Králové, ale roku 1547 mu byla císařem zkonfiskována a prodána Janu z Pernštejna. V roce 1559 ji od něho odkoupilo zpět, ale již o 2 roky později ji prodalo Jindřichovi Nejedlému z Vysoké, čímž se dostala k libčanskému statku a pod ním zůstala až do zrušení poddanství. V roce 1721 byla v Praskačce zřízena škola a roku 1748 postavena kaple Nejsvětější Trojice a sv. Václava. V roce 1786 byla ves přiškolena do Libčan. Téhož roku byla postavena nová dřevěná škola. V roce 1824 byla postavena budova lokalie, pozdější fary. Roku 1848 byl místo kaple postaven nynější kostel.
V následujícím roce se Praskačka stala samostatnou politickou obcí. V letech 1855-1856 byla vybudována nová škola. 20. října 1872 vyhořel statek Josefa Buriance. Roku 1874 byla postavena skrz praskatecký katastr železniční trať. V témže roce byla rozšířena obecná škola, jež vznikla roku 1870 z dosavadní filiální školy farní libčanské školy. V roce 1879 byla stavěna okresní silnice z Libčan přes Urbanice, Praskačku a Pohřebačku do Opatovic nad Labem. O 10 let později byla postavena nová škola. Roku 1892 došlo k ustavení Hospodářsko-čtenářské besedy (likvidována roku 1940). V následujícím roce byla zřízena železniční zastávka Praskačka-Urbanice, která byla roku 1894 obohacena o nákladní stanici, protože do té doby sloužila jen pro osobní dopravu. V roce 1899 byla postavena sušárna čekanky a ustaven Spořitelní a záložní spolek. 10. září 1900 došlo k otevření poštovního úřadu. O rok později rozšířil zdejší farář P. Antonín Zámečník zvěst o tom, že studánka na jih od čp. 29 je léčivá, ale rozbor v c. k. všeobecném ústavu ku zkoumání potřeb v Praze ji úplně vyvrátil. Přesto se mu podařilo stovky lahví s touto vodou rozesílat zájemcům po celých Čechách i Moravě. Roku 1904 byl založen Sokol a v následujícím roce byl ustaven sbor dobrovolných hasičů. Roku 1908 vyhořelo stavení čp. 1. O 2 roky později byl na poštu zaveden telegraf, vystavěna hasičská zbrojnice s novou mostní váhou naproti škole a zřízena byla dětská opatrovna pro předškoláky. 10. června 1910 vyhořely hospodářské usedlosti Františka Buriance čp. 14 a Františka Kalivody čp. 15. V roce 1911 byly založeny Spolek pro vydržování vesnické letní opatrovny v Praskačce (zanikl roku 1914), Vodní družstvo pro Praskačku a Vlčkovice a obec se dočkala elektrického proudu, který byl zaveden z Hradce Králové. První světla se v obci rozsvítila 16. prosince 1911. Roku 1916 byl postaven tříposchoďový družstevní mlýn s elektrickým pohonem. O 2 roky později přibyla rolnická družstevní pekárna. Z 1. světové války se nevrátilo 25 místních mužů.
V letech 1918-1920 působila na dvoře sušárny malá továrna na cikorku, jež zanikla po založení kuklenského Kavoprůmyslu. Roku 1919 bylo rozhodnuto o založení DTJ, Kroužku dělnické mládeže (zanikl v následujícím roce) jako protiváhy agrárnického dorostu a došlo k otevření prodejny Ústředního konsumního družstva pro kraj královéhradecký. 11. října 1919 navštívil obec prezident T. G. Masaryk. V následujícím roce došlo k vydláždění okresní silnice od nádraží do obce. Roku 1921 byly ustaveny Osvětový sbor, Vodní družstvo pro Praskačku a Libčany, rada starších Církve československé a Družstvo pro stavbu sokolovny, jež ještě v témže roce sokolovnu postavilo a 28. října 1921 slavnostně otevřelo. V roce 1923 byla zřízena dvoučlenná četnická stanice a v sokolovně se objevil biograf. O 3 roky později vznikla Selská jízda. Roku 1929 došlo k přístavbě sokolovny. 4. července 1929 řádila v obci vichřice, jež poškodila zejména mlýn, pekárnu a sušárnu. V roce 1930 byla založena odbočka mládeže národně socialistické. Roku 1932 byly v obci zřízeny 2 benzinové stanice (mechanik J. Brzek u čp. 121, obchodník Kašpar u čp. 53). V roce 1934 národní socialisté zřídili v hostinci "Na hůrce" loutkové divadlo pro děti. Následujícího roku byla postavena zvonička Církve československé a došlo k ustavení místní organizace Národní obce fašistické. 1. června 1937 vypukl oheň u rolníka Františka Věcka, kterému padla za oběť celá hospodářská usedlost s příslušenstvím v hodnotě čtvrt milionu korun. V roce 1939 vzniklo Národní souručenství. V letech 1939-1940 byla dohotovena kanalizace. Roku 1943 zřízena Lidová škola zemědělská a v hostinci čp. 1 biograf na úzký film. V roce 1950 došlo k založení JZD, jež od roku 1961 neslo název JZD Pochodeň Praskačka a 1. ledna 1976 bylo připojeno k JZD Lhota pod Libčany. V roce 1961 byly k Praskačce připojeny Sedlice, Vlčkovice, Urbanice a Krásnice s osadou Žižkovec. Od roku 1973 byla budována samoobslužná prodejna potravin, jejíž kolaudace proběhla až 1. června 1977. 7. října 1981 byl příslušníkem VB smrtelně postřelen pachatel vloupání do místní samoobsluhy. V roce 1999 byla postavena nová budova obecního úřadu. Roku 2004 byla dokončena plynofikace celé obce.
Nejvýznamnější kulturní památkou v obci je kostel Nejsvětější Trojice z roku 1848 s několika pomníky na starém hřbitově, z nichž nejvýznamnějším je ten, který byl zřízen matematiku, spisovateli a faráři P. Václavu Šimerkovi a posvěcen 1. listopadu 1889. Z dalších pamětihodností můžeme zmínit: husitskou zvoničku z roku 1935, kamenný kříž z roku 1883 při cestě k Pohřebačce, sokolovnu, jež byla otevřena 28. října 1921 či památník Rudé armády z roku 1948. Prvky původní architektury obsahuje řada domů, např. čp. 4, 5, 8, 22, 33, 34, 76, 78, 84, 86 a 120. Ze zdejších rodáků jmenujme zejména: pedagoga a překladatele Břetislava Mencáka (19. dubna 1903 Praskačka - 12. března 1981 Praha); textilního výtvarníka a fotografa Karla Lapku (* 15. listopadu 1913 Praskačka); oftalmologa doc. MUDr. Jana Vrabce, Csc. (11. listopadu 1925 Praskačka - 12. února 2017 Praha); kladiváře Zdeňka Bednáře (1. března 1957 Praskačka).
V následujícím roce se Praskačka stala samostatnou politickou obcí. V letech 1855-1856 byla vybudována nová škola. 20. října 1872 vyhořel statek Josefa Buriance. Roku 1874 byla postavena skrz praskatecký katastr železniční trať. V témže roce byla rozšířena obecná škola, jež vznikla roku 1870 z dosavadní filiální školy farní libčanské školy. V roce 1879 byla stavěna okresní silnice z Libčan přes Urbanice, Praskačku a Pohřebačku do Opatovic nad Labem. O 10 let později byla postavena nová škola. Roku 1892 došlo k ustavení Hospodářsko-čtenářské besedy (likvidována roku 1940). V následujícím roce byla zřízena železniční zastávka Praskačka-Urbanice, která byla roku 1894 obohacena o nákladní stanici, protože do té doby sloužila jen pro osobní dopravu. V roce 1899 byla postavena sušárna čekanky a ustaven Spořitelní a záložní spolek. 10. září 1900 došlo k otevření poštovního úřadu. O rok později rozšířil zdejší farář P. Antonín Zámečník zvěst o tom, že studánka na jih od čp. 29 je léčivá, ale rozbor v c. k. všeobecném ústavu ku zkoumání potřeb v Praze ji úplně vyvrátil. Přesto se mu podařilo stovky lahví s touto vodou rozesílat zájemcům po celých Čechách i Moravě. Roku 1904 byl založen Sokol a v následujícím roce byl ustaven sbor dobrovolných hasičů. Roku 1908 vyhořelo stavení čp. 1. O 2 roky později byl na poštu zaveden telegraf, vystavěna hasičská zbrojnice s novou mostní váhou naproti škole a zřízena byla dětská opatrovna pro předškoláky. 10. června 1910 vyhořely hospodářské usedlosti Františka Buriance čp. 14 a Františka Kalivody čp. 15. V roce 1911 byly založeny Spolek pro vydržování vesnické letní opatrovny v Praskačce (zanikl roku 1914), Vodní družstvo pro Praskačku a Vlčkovice a obec se dočkala elektrického proudu, který byl zaveden z Hradce Králové. První světla se v obci rozsvítila 16. prosince 1911. Roku 1916 byl postaven tříposchoďový družstevní mlýn s elektrickým pohonem. O 2 roky později přibyla rolnická družstevní pekárna. Z 1. světové války se nevrátilo 25 místních mužů.
V letech 1918-1920 působila na dvoře sušárny malá továrna na cikorku, jež zanikla po založení kuklenského Kavoprůmyslu. Roku 1919 bylo rozhodnuto o založení DTJ, Kroužku dělnické mládeže (zanikl v následujícím roce) jako protiváhy agrárnického dorostu a došlo k otevření prodejny Ústředního konsumního družstva pro kraj královéhradecký. 11. října 1919 navštívil obec prezident T. G. Masaryk. V následujícím roce došlo k vydláždění okresní silnice od nádraží do obce. Roku 1921 byly ustaveny Osvětový sbor, Vodní družstvo pro Praskačku a Libčany, rada starších Církve československé a Družstvo pro stavbu sokolovny, jež ještě v témže roce sokolovnu postavilo a 28. října 1921 slavnostně otevřelo. V roce 1923 byla zřízena dvoučlenná četnická stanice a v sokolovně se objevil biograf. O 3 roky později vznikla Selská jízda. Roku 1929 došlo k přístavbě sokolovny. 4. července 1929 řádila v obci vichřice, jež poškodila zejména mlýn, pekárnu a sušárnu. V roce 1930 byla založena odbočka mládeže národně socialistické. Roku 1932 byly v obci zřízeny 2 benzinové stanice (mechanik J. Brzek u čp. 121, obchodník Kašpar u čp. 53). V roce 1934 národní socialisté zřídili v hostinci "Na hůrce" loutkové divadlo pro děti. Následujícího roku byla postavena zvonička Církve československé a došlo k ustavení místní organizace Národní obce fašistické. 1. června 1937 vypukl oheň u rolníka Františka Věcka, kterému padla za oběť celá hospodářská usedlost s příslušenstvím v hodnotě čtvrt milionu korun. V roce 1939 vzniklo Národní souručenství. V letech 1939-1940 byla dohotovena kanalizace. Roku 1943 zřízena Lidová škola zemědělská a v hostinci čp. 1 biograf na úzký film. V roce 1950 došlo k založení JZD, jež od roku 1961 neslo název JZD Pochodeň Praskačka a 1. ledna 1976 bylo připojeno k JZD Lhota pod Libčany. V roce 1961 byly k Praskačce připojeny Sedlice, Vlčkovice, Urbanice a Krásnice s osadou Žižkovec. Od roku 1973 byla budována samoobslužná prodejna potravin, jejíž kolaudace proběhla až 1. června 1977. 7. října 1981 byl příslušníkem VB smrtelně postřelen pachatel vloupání do místní samoobsluhy. V roce 1999 byla postavena nová budova obecního úřadu. Roku 2004 byla dokončena plynofikace celé obce.
Nejvýznamnější kulturní památkou v obci je kostel Nejsvětější Trojice z roku 1848 s několika pomníky na starém hřbitově, z nichž nejvýznamnějším je ten, který byl zřízen matematiku, spisovateli a faráři P. Václavu Šimerkovi a posvěcen 1. listopadu 1889. Z dalších pamětihodností můžeme zmínit: husitskou zvoničku z roku 1935, kamenný kříž z roku 1883 při cestě k Pohřebačce, sokolovnu, jež byla otevřena 28. října 1921 či památník Rudé armády z roku 1948. Prvky původní architektury obsahuje řada domů, např. čp. 4, 5, 8, 22, 33, 34, 76, 78, 84, 86 a 120. Ze zdejších rodáků jmenujme zejména: pedagoga a překladatele Břetislava Mencáka (19. dubna 1903 Praskačka - 12. března 1981 Praha); textilního výtvarníka a fotografa Karla Lapku (* 15. listopadu 1913 Praskačka); oftalmologa doc. MUDr. Jana Vrabce, Csc. (11. listopadu 1925 Praskačka - 12. února 2017 Praha); kladiváře Zdeňka Bednáře (1. března 1957 Praskačka).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.173, 15.742)
Poslední aktualizace: 20.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Praskačka
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Praskačka
Kostel Nejsvětější Trojice v Praskačce
Kostel
Od 2. poloviny 11. století byla Praskačka přifařena ke kostelu sv. Vavřince v Opatovicích nad Labem a tento stav se změnil jen od pobělohorského období do roku 1769, kdy opatovický kostel spadal jako filiálka pod …
0.3km
více »
Větrný mlýn v Praskačce
Zajímavost
Tento dřevěný větrný mlýn byl postaven v roce 1769 ve Stěžerách tamním panstvem (tento letopočet byl vyřezán uvnitř na hřídeli) a roku 1787 ho koupili mniši nám již neznámého řádu (soudí se, že mohlo jít o kuklenské minority), kteří ho převezli a postavili v Praskačce, kde chtěli koupit pole a založit si tu svůj dvůr. Nepodařilo se jim skoupit dostatek pozemků, čímž z tohoto plánu sešlo a mlýn byl prodán zdejším rolní…
0.5km
více »
Družstevní sušárna čekanky, mlýn a pekárna v Praskačce
Dům, budova
Původně zdejší rolníci pěstovali ve velkém řepu cukrovku, což by nebylo vzhledem k množství cukrovarů v okolí nic divného. Pak však koncem 80. let 19. století spadly prudce její ceny a k tomu se přidružila řada da…
0.7km
více »
Železniční stanice v Praskačce
Dům, budova
Železniční trať se objevila na katastru obce v roce 1873, kdy tudy byla vybudována trasa Rakouské severozápadní dráhy. Se stavbou se na území obce začalo v dubnu 1873, koncem září téhož roku byla dostavěna a od 4.…
0.8km
více »
Písník v Praskačce
Rybník
Praskačka i celé širé okolí leží na kvalitních píscích, které se tu ve velkém začaly těžit na přelomu 18. a 19. století v souvislosti s velkým stavebním boomem, k němuž se přidaly rovněž budování silnic a posléze …
0.9km
více »
Urbanice
Vesnice
Toto území, jež bylo osídleno již v době kamenné (doloženo několika nálezy provrtaných kamenných sekyrek na přelomu 19. a 20. století), patřilo původně opatovickému klášteru. Povídá se, že tu stávala tvrz, ale ta …
1.3km
více »
Obecní rybník v Urbanicích
Rybník
Přestože obcí protékal od nepaměti bezejmenný potok (později se změnily poměry melioracemi okolních pozemků), bývaly Urbanice často bez vody, a tak bylo postupně vybudováno několik vodních ploch. Kdy došlo k jejic…
1.4km
více »
Rybníček pod Vlčkovicemi
Rybník
V těchto místech, tj. mezi lokalitami „Na ohradě“ a „Za příkopem k Vlčkovicům“ (známými již z josefinského katastru), se vždy nacházela obecní luka, která bývala zaplavována potokem „Pašátem“ a sloužila maximálně …
1.8km
více »
Kopec Pašát
Kopec
Jedná se o zalesněné návrší o 260 m n. m. naproti motorestu Maják nad Urbanicemi u Hradce Králové, jež bývalo od 19. století obklopeno ovocnými sady. Je složeno z coniacko-santonských vápnitých jílovců, slínovců v…
1.9km
více »
Kamenný kříž se zvoničkou ve Vlčkovicích
Kříž
Na tomto místě se původně nacházel dřevěný kříž, jenž byl podobný tomu, co se např. dochoval v Bělči nad Orlicí. Přesné období jeho vzniku neznáme, ale nejspíše byl vybudován na konci 18. století, i když byl více vysunut do míst dnešní vedlejší cesty, jež kolem něj vede. Jeho existenci máme spolehlivě doloženou jak zakreslením v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rekt…
1.9km
více »
Vlčkovice (Praskačka)
Místní část
Podle nálezů v širém okolí bylo toto místo osídleno již v době kamenné a k jeho rozšíření došlo v době bronzové. Svůj název získala ves podle lidových podání od toho, že se zde nacházel les, v němž žili vlci, kteř…
1.9km
více »
Sedlice (Praskačka)
Místní část
Návrší, na němž se Sedlice nachází, bylo osídleno v mladší době kamenné. Většina nálezů je však pozdějšího původu, např. v roce 2002 byla nalezena v souvislosti se stavbou D 11 středověká keramika. Původně toto úz…
2km
více »
Libišany - památky
Drobné památky
Libišany, obec ležiaca na rozmedzí kralovohradeckého a pardubického kraja leží 8 kilometrov juhozápadne od mesta Hradec Králové. Podľa archeologických nálezov bolo toto územie osídlené už v pravekých dobách. Prvá písomná zmienka o obci je z roku 1436, kedy kráľ Zigmund zastavil Libišany istému Zdeňkovi Švábovi z Chvalovic. V obci je niekoľko drobných pamiatok, tri z nich sú neďaleko od seba v centrálnej návsi obce. "Dvojičkou" je zvonička a kamenný kríž. Zvonička je stále funkčná, je stavbou s kruhový…
2.1km
více »
Škola v Sedlici
Dům, budova
Původně chodily děti ze Sedlice do Osic, Libišan a Praskačky. K oficiálnímu přiškolení do Osic došlo v roce 1832. Roku 1864 se chtěla obec přiškolit k Praskačce, ale biskupská konsistoř v Hradci Králové s tímto kr…
2.1km
více »
Libišany
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěkých dobách, což dosvědčuje řada archeologických nálezů z různých období, např. v roce 1913 objevil učitel František Půlpán 1 kolovou stavbu a 2 sídelní jámy, o rok později bylo na poli nalezeno 7 sídelních jam z doby hradištní a roku 1936 byly v rašeliništi „Na Bahnách“ nalezeny kamenné nože. Podle všech nalezených nástrojů a dalších arte…
2.3km
více »
Rajská strouha
Potok
Tento vodní tok, který byl na přelomu 18. a 19. století pojmenován zeměměřiči jako Rajský potok, pramení východním směrem od Libišan, a to v loukách směrem k osadě Liščí. Původně však Rajská strouha pramenila až v…
2.3km
více »
Obecní (Hubenický) rybník
Rybník
Původní obecní rybník se nacházel na hubenické návsi mezi čp. 3 a 6 a kousek od něj na východ byla další vodní plocha (mezi nimi se nacházelo stavení čp. 8; dnes je v těchto místech dětské hřiště a okolí bylo park…
2.5km
více »
Vrškovský rybník
Rybník
Původně byla tato libišanská vodní plocha o dnešní celkové ploše 2,9 ha bez pojmenování. Později se jí začalo říkat „Obecní“ či „Libišanský rybník“, aby se nakonec jeho název ustálil ve 2. polovině 80. let 20. sto…
2.5km
více »
Hřbitovní kaple Zmrtvýchvstání Páně v Sedlici
Kaple
Dlouhá léta byli pohřbíváni místní lidé na hřbitově v Osicích, protože zdejší obec náležela do jejich kolatury. Když se však objevily zvěsti o tom, že by měl být osický hřbitov zrušen a nahrazen novým, využili této situace místní obyvatelé a rozhodli se pro výstavbu svého vlastního pohřebiště, protože tímto by investovali do svého majetku, o němž by rovněž také sami rozhodovali…
2.7km
více »
Lhota pod Libčany - kaple Nejsvětější Trojice
Kaple
Lhota pod Libčany - ves, kterou založil Opatovický klášter, tehdy jako dřevorubeckou osadu, kolem roku 1375 v místě bývalého lesu Trávník. Roku 1421 byl Opatovický klášter vypálen a Lhota připadla Diviši Bořku z Miletínka. Dalšími majiteli obce byl např. Jiří z Poděbrad, rod Pernštejnů a Habsburků. Zlomovým rokem pro obec byl rok 1580, kdy ji zakoupil císařský hejtman…
3km
více »
Bonsai centrum v Libčanech
Tipy na výlet
Pro odpolední výlet jsme si vybrali obec Libčany, přesněji zdejší známé Bonsai centrum.
Libčany se nacházejí 10 km západně od Hradce Králové. Odbočit se k nim dá ze silnice I/ 11 vedoucí z východočeské metropole …
3.7km
více »
Libčany - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Obec Libčany se nalézá na výrazném Návrší západně od Hradce Králové. Nejstarší písemný záznam o obci je z r. 1073. Dominantou Libčan je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený kolem roku 1225, g…
4km
více »
Hradec Králové - Rodinný zábavný park Tongo
Zábava, atrakce
Největší dětský (rodinný) zábavní park ve východních Čechách, Rodinný zábavný park Tongo Hradec Králové, se nalézá v západní části HK v areálu hypermarketu Albert. Na ploše necelých 3000 m2 se dětem nabízí možnost…
4.3km
více »
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Osice - první písemná zpráva o obci pochází již z roku 1073. Dominantou Osic je Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prvně je gotický kostel připomínán roku 1352. Současná stavba pochází z roku 1701. Ručně vyřezávaný kůr byl zhotoven v roce 1759. Roku 1929 byl kostel poničen větrnou smrští, kostelní báň byla následně stržena a byla nahrazena současnou bání s pozměněným tvarem. U…
5km
více »
Vysoká nad Labem - železný most
Most
Železný most u Vysoké nad Labem byl postaven již v roce 1883 a veřejnosti slouží po několika opravách dodnes. Někdy je chybně označován za stavbu spojenecké pomoci po 2. sv. válce, jako např, most „Klapák“ přes Or…
5.1km
více »
Obří akvárium v Hradci Králové
ZOO
Obří akvárium naleznete nedaleko centra Hradce Králové, v Baarově ulici v Envi domu. Cílem této expozice bylo představit nejen vodní faunu, ale i část jihoamerického tropického pralesa. K dispozici je i tunel, kte…
6.8km
více »
Vysoká nad Labem - rozhledna Milíř
Rozhledna
Dlouhé roky byl vrchol Milíř zalesněn a tak se z místa nabízely výhledy jen jižně a jihozápadně od Hradce Králové, tedy na Kunětickou horu a Železné hory. V dřívějších dobách, byla na místě postavena jednoduchá železná rozhledna. Doložena je v roce 1940. Z podnětu pamětníků a vnuka stavitele původní rozhledny vznikla myšlenka ke stavbě rozhledny nové. A tak v říjnu roku 2005…
6.9km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
7.9km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
8km
více »