Kostel Nejsvětější Trojice v Praskačce

Od 2. poloviny 11. století byla Praskačka přifařena ke kostelu sv. Vavřince v Opatovicích nad Labem a tento stav se změnil jen od pobělohorského období do roku 1769, kdy opatovický kostel spadal jako filiálka pod kostel sv. Ducha v Hradci Králové, což se změnilo zřízením lokálie v témže roce, která byla roku 1869 povýšena na faru. Na místě dnešního kostela měla původně stávat zvonice, do níž byl v roce 1736 ulit v Praze zvon. Její vzhled i doba vzniku jsou neznámé. Nejspíše se však jednalo o dřevěnou rozsochu, jak tomu bylo i v okolních obcích, i když vyloučit nemůžeme ani to, že zvon byl zavěšen přímo na nějakém stromě, což nebylo po celém okolí také neobvyklou věcí. S jistotou víme pouze to, že byl později zavěšen do kostelní věže.

Roku 1748 došlo k výstavbě kaple Nejsvětější Trojice a svatého Václava (základní kámen byl položen již v roce 1730), v níž se konaly mše třikrát do týdne, a to vždy kněžími, kteří dojížděli z Hradce Králové. Její vzhled můžeme nalézt na několika obrazech, z nichž jeden byl původně uložen v královéhradeckém historickém muzeu. Aby měli kde žít zdejší kněží, tak došlo roku 1824 k výstavbě farní budovy, vlastně lokálie. V roce 1848 byla dosavadní kaple nahrazena jednolodním kostelem stejného zasvěcení, do něhož zpočátku směřovali vždy penzionovaní kněží (27. června položen základní kámen, 24. srpna dokončeny zdi kostela, 25. srpna byla započata stavba věže a 19. listopadu byl kostel odevzdán bohoslužbám). Stavbu měli na starosti mistr zednický František Dobrkovský a Matěj Šimek, oba z Hradce Králové.

Od té doby si zde občané sami vydržovali duchovního pro denní mši svatou a zdejšími fundatisty bývali zejména penzionovaní kněží, z nichž zmiňme např.: P. Josefa Kašpara († 12. března 1868), P. Václava Toboláře, P. Severina Berana († 30. března 1885), P. Václava Šimerku († 26. prosince 1887), P. Viléma Helwicha, P. Jana Janků, P. Františka Rybyšára, P. Antonína Zámečníka (oba spojeni s tím, že zdejší pramen prohlašovali za léčivý, ale chemický rozbor prof. MUDr. Gustava Kabrhela z roku 1901 prokázal opak) či P. Antonína Šklíbu. V roce 1902 byl zrušen hřbitov u kostela. Roku 1915 do kostela zavítala dvojice misionářů (P. Antonín Řehoř a P. František Vídeňský), kteří zde strávili 2 půldny. Tito královéhradečtí jezuité konali misijní pobožnost v Opatovicích nad Labem od 21. do 25. března 1915.

Roku 1932 byla provedena vnější omítka kostela. Jednalo se o jednu z posledních velkých rekonstrukčních prací. Několik málo oprav bylo provedeno také za německé okupace, ale po osvobození se zájem o kostel mnohonásobně zmenšil, což vyvrcholilo zánikem zdejšího fundatisty. V roce 1972 dostal otlučený kostel nový kabát, a to kvůli konání IX. celostátního mistrovství ČSSR v orbě a celostátní soutěži zručnosti v jízdě traktorem. Obě tyto akce se v Praskačce uskutečnily 8. a 9. září téhož roku. Od té doby se však na kostel opět zapomnělo. Z tohoto důvodu objekt nadále potřeboval různé opravy. Maximálně došlo na obvodové zdi a komunikace kolem stavby, k čemuž došlo roku 1995. Proto vznikl v roce 1999 finanční fond, z něhož by byla stavba postupně opravována. Velkou změnou se stal bezúplatný převod kostela z majetku římskokatolické církve do vlastnictví obce Praskačky, k němuž došlo 20. září 2017. Hned poté začaly výrazné rekonstrukční práce, z nichž můžeme jmenovat: novou střechu, opravu omítek, novou elektroinstalaci, finální výmalbu interiéru i exteriéru. Při takovém zájmu není tedy divu, že se v něm koná řada akcí a koncertů, např. od roku 1998 tu pravidelně končil svá vánoční vystoupení Smíšený pěvecký sbor Smetana. Bohoslužby se však zde pravidelně nekonají (viz https://www.bihk.cz/dieceze/kostel/nejsvetejsi-trojice-4).

Jedná se o jednolodní cihelný a omítaný kostel, jehož kněžiště je obráceno k jihu a zakončeno třemi stranami oktaedru. Z východu je ke kněžišti přistavěna sakristie a z protilehlé strany depositář. Nad západním průčelím nalezneme jednoposchoďovou věž s jedním oknem na každé straně, báňovitou plechovou střechou a vchodem do kostela. Loď o délce 14,3 m, šířce 7 m a výšce 7,5 m je sklenuta 2 poli české placky a půlkruhovým vítězným obloukem oddělený presbytář o délce 4,2 m, šířce 4 m a výšce 6 m plackou a konchou s lunetami. V lodi se nachází kruchta na dvojici širokých čtyřbokých pilířů.

Interiér je zařízen pseudorenesančně. Hlavnímu oltáři dominují obrazy Nejsvětější Trojice a zavraždění sv. Václava z roku 1856. Na postranních oltářích svaté Rodiny a svaté Anny se nacházejí obrazy Jana Umlaufa z roku 1893. Do předsíně byla umístěna kopie obrazu Svaté rodiny z kostela v Libčanech, zhotovená v 19. století. Z poloviny 19. století pocházejí též postříbřený, z části pozlacený měděný kalich o výšce 23 cm a průměru číše 9 cm, palmetkami zdobená měděná a postříbřená lodička a kadidelnice a křtitelnice z postříbřené mědi. Varhany byly zhotoveny v roce 1898 pražskou firmou Emanuela Štěpána Petra, jež sídlila na tehdy samostatném Žižkově, a naposledy byly opraveny roku 1939 B. Žloutkem. Z 1. poloviny 19. století pocházejí kalich, křtitelnice z postříbřené mědi i svícny.

Co se týká zvonů, byl jejich osud velmi smutný. Za 1. světové války byl v roce 1917 zrekvírován původní zvon z roku 1736 s nápisem: „WALENTIN LISSIAK GOSS MICH IN PRAG A. D. 1736. EX BENEFICIO ET GRATIA ILLUSTRISSIMI D. D. IOANNA CAROLI COMITIS STRAKA DE NEDABILITZ DNI IN LIEBSHAN.“, který byl slit Valentinem Lissiakem v Praze a věnován Janem Karlem Strakou z Nedabylic, pánem na Libčanech. Stejný úděl měl zvon z roku 1848 s textem: „Tento zwon slit jest od Karla Paula zwonaře w Králowé Hradci. Nákladem Matěje Hofmana a manželky jeho Anny, sauseda w Praskačce 1848. Benedicta sancta Trinitas atque indivisa unitas.“ od královéhradeckého zvonaře Karla Paula, který byl věnován manželi Matějem a Annou Hofmanovými z čp. 17. Za oba bylo státem obci vyplaceno 996 K, směšná to částka nejen vzhledem k historické, ale též materiálové hodnotě. Na věži tak vydržel jen umíráček. Nová dvojice zvonů od kuklenské firmy Buřil a Švagerka byla pořízena v roce 1925 a k jejímu svěcení došlo na Květnou neděli téhož roku. V roce 1942 byla obec vyzvána k jejich odevzdání do sběrny kovů, ale ta na úřady zaslala odpověď, že tento krok nemůže provést, neboť nejsou jejím majetkem. To však nakonec nezabránilo jejich rekvizici, k níž došlo 2. dubna 1942 (viz https://www.praskacka.cz/kostel-nejsvetejsi-trojice-v-praskacce). Nový zvon byl vysvěcen 6. října 2018 a je tvarovou kopií jednoho z původních zvonů.

Na přilehlém starém hřbitově, který vznikl v roce 1770 a byl zrušen roku 1902, je pohřben matematik a farář Václav Šimerka, kterému zde Jednota českých matematiků v Praze postavila v roce 1888 pomník. Dodejme, že kvůli přilehlé silnici a zejména velmi ostré zatáčce byl hřbitov dvakrát zmenšen, nejprve roku 1919 a ještě radikálněji v roce 1955, kdy byl plot posunut od stávající silnice téměř o 3 m.