Škola v Hrádku u Nechanic
Farní škola tu bývala od nepaměti. Nikdy však neměla vlastní budovu, vždy se totiž vyučovalo v najatých místnostech po celé vsi. Podobně tomu bylo s učiteli, kteří byli obcí najímáni za určitý plat, jenž jim však nestačil, a tak si museli přivydělávat různými dalšími zaměstnáními. Byli tak zvoníky, kostelníky apod. Ke změně došlo teprve po příchodu Jiřího Lachmana, který býval předtím učitelským pomocníkem v Nechanicích. Ten dostával již stravu, a to každý týden od jiného hospodáře a měsíčně 7 zlatých. I za něj se však vyučovalo po různých staveních a každý vlastník dostával přiměřenou odměnu za byt.
V roce 1869 zemřel učitel Lachman, a to asi po 40letém působení ve vsi. Celou tuto dobu se snažil o zlepšení hmotného zabezpečení zdejšího učitele. Toho se však nedočkal, neboť k úpravě učitelského platu došlo krátce po jeho smrti. Po něm vyučoval v Hrádku Karel Ryba, syn hostinského z čp. 1, který byl absolventem vyšší reálné školy v Pardubicích. Za 12 zlatých měsíčně vyučoval u sebe doma v čp. 1. Jeho nástupcem se stal F. Šauer, jenž působil na Hrádku až do 1. září 1871. Tehdy byly k hrádecké škole přiškoleny Radíkovice a c. k. okresní školní radou sem byl dosazen nový učitel Václav Pospíšil, který byl prvním zdejším kantorem, jehož platil stát. Učitelem byl potvrzen dekretem c. k. zemské školní rady z 27. října 1871.
Tehdy se ještě vyučovalo v najatém stavení čp. 41. Velké děti se učily dopoledne, malé až odpoledne. V sousedním Radostově měli stále jen prozatímní školu, neboť neměli dostatek žactva, a tak c. k. okresní školní rada v Hradci Králové rozhodla 25. února 1874 o přiškolení této obce k Hrádku pod podmínkou, že Radostovští upraví cestu z obce až ke škole svým nákladem. Následně se začalo rovněž přemýšlet o výstavbě školní budovy.
Zhotoven byl nákres zamýšleného objektu, jenž byl podán c. k. okresní školní radě. Ta ho svým výnosem z 12. května 1874 č. 1596 poopravila a následně schválila. Poté došlo k vypracování rozpočtu a českému zemskému sněmu byla zaslána žádost o finanční podporu na stavbu školní budovy. 30. srpna 1874 byla provedena dražba na stavbu nové dvoutřídní školy. Cena podle protokolu činila 10 755 zlatých 88 krejcarů. Stavět se začalo v září 1874 a hotovo bylo v srpnu následujícího roku. K vysvěcení nové školy došlo 5. září 1875 nechanickým farářem P. Vojtěchem Nosálem. Téhož dne byla pronajata stavba dřevníků, studně a školního plotu za 674 zlatých 99 krejcarů Františku Šťastnému z Jehlice. Celá školní budova čp. 42 i s těmito pracemi vyšla na 11 430 zlatých 87 krejcarů (Kudrnáčův „Úplný adresář a popis politického okresu Královéhradeckého. Okresy: Králové Hradec, Hořice, Nechanice a veškeré politické obce a osady“ z roku 1903 uvádí 89 krejcarů), přičemž subvence od českého zemského sněmu činila 2 000 zlatých. V nové škole se začalo vyučovat 6. září 1875, dvoutřídně až 3. února 1876.
19. září 1876 se stal hrádeckým řídícím učitelem Josef Relich z Babic, který tu setrval až do 1. listopadu 1893, kdy odešel do výslužby. Za něj byla v listopadu 1886 opravena studna. Jeho nástupcem byl František Ryba, nejprve pouze jako zatímní řídící učitel a 10. června 1894 byl c. k. zemskou školní radou definitivně potvrzen. Dvoutřídní škola vydržela na Hrádku do 15. července 1905. Rozšíření školy na Hrádku bylo povoleno výnosem c. k. zemské školní rady v Praze ze 25. února 1905 čís. 5031 z. š. r. a v život uvedeno výnosem c. k. okresní školní rady v Hradci Králové ze 7. března 1905 čís. 634 o. š. r. V roce 1920 se odstěhoval do Bohdanče řídící učitel František Ryba, jenž byl dán na trvalý odpočinek v lednu 1922. Po éře různých zastupujících učitelů se stal 1. července 1922 definitivním řídícím učitelem František Kalenský, který tu učil do roku 1926, kdy ho nahradil Josef Halík, jenž byl dán do výslužby v roce 1941. Roku 1937 byla školní budova upravena. Značně byla rozšířena okna ve třídách a rovněž byla opravena fasáda. Opravu provedl nechanický stavitel František Kuchař a okna vyrobil Rudolf Vohralík z Nového Přímu. Nástupcem Josefa Halíka byl jmenován Jan Novotný, vystřídaný roku 1952 Josefem Weisbauerem.
1. listopadu 1941 se stala škola opět dvoutřídní a o 10 let později se dočkala opravy oplocení. Nebyly to však jediné změny ve škole, protože od března do května 1945 sloužila dolní třída k ubytování německých uprchlíků, v roce 1948 byl pořízen nový nábytek a v listopadu 1949 byla z dosavadního kabinetu zřízena žákovská šatna a kabinet byl přemístěn do prázdné třídy v přízemí, v jejíž druhé části vznikly prostory pro místní lidovou knihovnu a výdejnu potravinových lístků. Do nástupu ředitelky Boženy Matějkové 1. prosince 1952 spravoval školu ředitel Fiedler, který sem dojížděl z Ruseku. Později začalo dětí ubývat a rovněž státní politika podporovala postupné rušení malých vesnických škol. Nejprve byla škola zredukována na ZDŠ 1.-5. postupný ročník. Ta byla nakonec zrušena za ředitelky Zdeňky Skořepové k 1. září 1975 a děti začaly navštěvovat školu v Nechanicích, i když jako zákon schválnosti získala budova v roce 1974 novou fasádu, resp. opravené omítky ZO Svazarmu v Hrádku.
Následně byla rozhodnuto o adaptaci budovy i se zahradou na mateřskou školu pro 30 dětí pracovníků Československých hudebních nástrojů v Hradci Králové i místních obyvatel. K jejímu otevření došlo 28. prosince 1975. Zásluhu na zdárném zakončení adaptace měla brigádnicky pracující stavební skupina ČSHN, členové kolektivu BSP a mládežníci ze závodu Petrof. Vedle toho byl v objektu umístěn MNV a dodnes tak slouží jako sídlo obecního úřadu, jež bylo naposledy výrazně zrekonstruováno v roce 1994.
V roce 1869 zemřel učitel Lachman, a to asi po 40letém působení ve vsi. Celou tuto dobu se snažil o zlepšení hmotného zabezpečení zdejšího učitele. Toho se však nedočkal, neboť k úpravě učitelského platu došlo krátce po jeho smrti. Po něm vyučoval v Hrádku Karel Ryba, syn hostinského z čp. 1, který byl absolventem vyšší reálné školy v Pardubicích. Za 12 zlatých měsíčně vyučoval u sebe doma v čp. 1. Jeho nástupcem se stal F. Šauer, jenž působil na Hrádku až do 1. září 1871. Tehdy byly k hrádecké škole přiškoleny Radíkovice a c. k. okresní školní radou sem byl dosazen nový učitel Václav Pospíšil, který byl prvním zdejším kantorem, jehož platil stát. Učitelem byl potvrzen dekretem c. k. zemské školní rady z 27. října 1871.
Tehdy se ještě vyučovalo v najatém stavení čp. 41. Velké děti se učily dopoledne, malé až odpoledne. V sousedním Radostově měli stále jen prozatímní školu, neboť neměli dostatek žactva, a tak c. k. okresní školní rada v Hradci Králové rozhodla 25. února 1874 o přiškolení této obce k Hrádku pod podmínkou, že Radostovští upraví cestu z obce až ke škole svým nákladem. Následně se začalo rovněž přemýšlet o výstavbě školní budovy.
Zhotoven byl nákres zamýšleného objektu, jenž byl podán c. k. okresní školní radě. Ta ho svým výnosem z 12. května 1874 č. 1596 poopravila a následně schválila. Poté došlo k vypracování rozpočtu a českému zemskému sněmu byla zaslána žádost o finanční podporu na stavbu školní budovy. 30. srpna 1874 byla provedena dražba na stavbu nové dvoutřídní školy. Cena podle protokolu činila 10 755 zlatých 88 krejcarů. Stavět se začalo v září 1874 a hotovo bylo v srpnu následujícího roku. K vysvěcení nové školy došlo 5. září 1875 nechanickým farářem P. Vojtěchem Nosálem. Téhož dne byla pronajata stavba dřevníků, studně a školního plotu za 674 zlatých 99 krejcarů Františku Šťastnému z Jehlice. Celá školní budova čp. 42 i s těmito pracemi vyšla na 11 430 zlatých 87 krejcarů (Kudrnáčův „Úplný adresář a popis politického okresu Královéhradeckého. Okresy: Králové Hradec, Hořice, Nechanice a veškeré politické obce a osady“ z roku 1903 uvádí 89 krejcarů), přičemž subvence od českého zemského sněmu činila 2 000 zlatých. V nové škole se začalo vyučovat 6. září 1875, dvoutřídně až 3. února 1876.
19. září 1876 se stal hrádeckým řídícím učitelem Josef Relich z Babic, který tu setrval až do 1. listopadu 1893, kdy odešel do výslužby. Za něj byla v listopadu 1886 opravena studna. Jeho nástupcem byl František Ryba, nejprve pouze jako zatímní řídící učitel a 10. června 1894 byl c. k. zemskou školní radou definitivně potvrzen. Dvoutřídní škola vydržela na Hrádku do 15. července 1905. Rozšíření školy na Hrádku bylo povoleno výnosem c. k. zemské školní rady v Praze ze 25. února 1905 čís. 5031 z. š. r. a v život uvedeno výnosem c. k. okresní školní rady v Hradci Králové ze 7. března 1905 čís. 634 o. š. r. V roce 1920 se odstěhoval do Bohdanče řídící učitel František Ryba, jenž byl dán na trvalý odpočinek v lednu 1922. Po éře různých zastupujících učitelů se stal 1. července 1922 definitivním řídícím učitelem František Kalenský, který tu učil do roku 1926, kdy ho nahradil Josef Halík, jenž byl dán do výslužby v roce 1941. Roku 1937 byla školní budova upravena. Značně byla rozšířena okna ve třídách a rovněž byla opravena fasáda. Opravu provedl nechanický stavitel František Kuchař a okna vyrobil Rudolf Vohralík z Nového Přímu. Nástupcem Josefa Halíka byl jmenován Jan Novotný, vystřídaný roku 1952 Josefem Weisbauerem.
1. listopadu 1941 se stala škola opět dvoutřídní a o 10 let později se dočkala opravy oplocení. Nebyly to však jediné změny ve škole, protože od března do května 1945 sloužila dolní třída k ubytování německých uprchlíků, v roce 1948 byl pořízen nový nábytek a v listopadu 1949 byla z dosavadního kabinetu zřízena žákovská šatna a kabinet byl přemístěn do prázdné třídy v přízemí, v jejíž druhé části vznikly prostory pro místní lidovou knihovnu a výdejnu potravinových lístků. Do nástupu ředitelky Boženy Matějkové 1. prosince 1952 spravoval školu ředitel Fiedler, který sem dojížděl z Ruseku. Později začalo dětí ubývat a rovněž státní politika podporovala postupné rušení malých vesnických škol. Nejprve byla škola zredukována na ZDŠ 1.-5. postupný ročník. Ta byla nakonec zrušena za ředitelky Zdeňky Skořepové k 1. září 1975 a děti začaly navštěvovat školu v Nechanicích, i když jako zákon schválnosti získala budova v roce 1974 novou fasádu, resp. opravené omítky ZO Svazarmu v Hrádku.
Následně byla rozhodnuto o adaptaci budovy i se zahradou na mateřskou školu pro 30 dětí pracovníků Československých hudebních nástrojů v Hradci Králové i místních obyvatel. K jejímu otevření došlo 28. prosince 1975. Zásluhu na zdárném zakončení adaptace měla brigádnicky pracující stavební skupina ČSHN, členové kolektivu BSP a mládežníci ze závodu Petrof. Vedle toho byl v objektu umístěn MNV a dodnes tak slouží jako sídlo obecního úřadu, jež bylo naposledy výrazně zrekonstruováno v roce 1994.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.217, 15.678)
Poslední aktualizace: 7.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Hrádek
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Škola v Hrádku u Nechanic
Kostel sv. Jiří, mučedníka v Hrádku u Nechanic
Kostel
První zmínky o zdejším chrámu se vyskytují v Karolinských zakládacích knihách v letech 1384, 1398 a 1417 („Manuscriptus codex Bibliothecae archiepiscopalis Decimae Ecclesiasticae Anni 1384.“). Již tehdy byl farním…
0.2km
více »
Hrádek - kostel sv. Jiří
Kostel
Obec Hrádek, která se nachází jižně od Nechanic je prvně písemně doložena v roce 1348. Dominantou obce je kostel sv. Jiří, který byl postaven v roce 1692 v místech dřevěného kostela jež je připomínán v roce 1384. …
0.2km
více »
Hrádek
Vesnice
Nejstarší zmínka o Hrádku pochází z roku 1352, což dokazuje i kniha „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. I. díl. A-H“ od prof. Antonína Profouse: „15. Hrádek (lid. na Hrádku, z Hrádku, hr…
0.3km
více »
Na sever za dalšími rozhlednami - 9. den: Miletín - Miletínské modlitbičky; Hořice - pivovar JungBerg; Hrádek u Nechanic - prohlídka zámku; Hradec Králové - procházka městem, Jiráskovy a Šimkovy sady
Cestopisy
Neděle 7. 7. 2024
Na dnešek jsem na Zvičině spala nádherně. Nebylo vedro, ani zima. Občas jsem zaslechla déšť, k ránu venku padla hustá mlha a teplota klesla na 19. stupňů.
Vzbudili jsme se…
0.4km
více »
Z Jehlice na Hrádek u Nechanic.
Tipy na výlet
Jehlice je malá víska nedaleko Nechanic a my jsme si ji zvolili jako výchozí místo pro výlet na Hrádek u Nechanic. Chtěli jsme poznat pro nás málo známý kraj, trochu prozkoumat zdejší…
0.4km
více »
Kaplička Panny Marie nad Hrádkem u Nechanic
Kaple
Na místě, kde se dnes nachází malá zděná kaplička, jež připomíná stylově i barevně spodní vrátnici nedalekého zámku, měl podle lidové tradice stávat od konce 18. století dřevěný kříž s plechovou figurou Ukřižovaného Krista, který je zaznamenán v mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map…
0.6km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
0.9km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
1km
více »
Krásný zámek Hrádek u Nechanic
Tipy na výlet
Jedeme autobusem na trase Tanvald-Turnov-Hradec Králové, kde nám po nějaké době navazuje spoj do Hrádku. Vystupujeme na zastávce Hrádek,zámek a k zámku to tedy máme necelých sto metrů... Za občasného deště se proc…
1km
více »
Hrádek u Nechanic - Nechanice po silnici nejkratší cestou
Trasa
Vím, chůze po silnici není turisty zrovna oblíbená. Na této trase chci ukázat, že když ta silnice vede pěknou krajinou a není to silnice nějak frekventovaná, může být dobrou alternativou jiným cestám. A hlavně: n…
1km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
1km
více »
Nový Přím (Dolní Přím)
Místní část
Tato osada byla pojmenována stejně jako okolní 2 obce – Dolní a Horní Přím, protože ještě roku 1654 šlo o jednu ves – Přím, ale po jejím rozdělení byly samostatné vsi odlišeny přídomkem podle své polohy. Původně šlo o zemědělsky využívané pozemky – pole, pastviny a lesy, jež náležely od počátku k dolnopřímskému panství. Teprve v roce 1700 byl u dnešního Nového Přímu vybudován v…
1.2km
více »
Zaniklý hostinec čp. 8 v Jehlici
Zajímavost
Když nahlédneme do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095) nebo se podíváme do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Antona Czernyho a geometra 4. třídy Karla Hartla (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic…
1.3km
více »
Hrádek u Nechanic patřil Harrachům
Zámek
Hrádek u Nechanic
Při cestě kolem Hradce Králové je možné se zastavit na nedalekém zámku v Hrádku u Nechanic. Zámek je zajímavý vzhledem i historií. V bývalých višňových…
1.3km
více »
Jehlice (Dolní Přím)
Místní část
V této vsi, která leží nedaleko Dolního Přímu, stávala až do 16. století dřevěná tvrz. Podle lidové tradice měl stát u jejího počátku Jehla, v jehož dvoře se měli zrodit všichni Jehlici, kteří měli založit celou o…
1.4km
více »
Radíkovice
Vesnice
Radíkovice - obec západně od Hradce Králové a 2 km od zámku Hrádek (u Nechanic). Prvně písemně doložena je obec roku 1365 ve spojitosti s dělením rodového majetku bratrů Svatomíra a Hynka z Hořic. Do dnešních dnů …
1.5km
více »
Jehlický vrch
Kopec
V místech mezi Nechanicemi, Dolním Přímem a Stěžerami se jedná o druhý nejvyšší vrch, který dosahuje 302,4 m n. m. a původně býval nazýván jako Jehlický kopec, a to od toho, že se vypíná nedaleko osady Jehlice. V …
1.5km
více »
Radíkovice
Vesnice
Tato obec s protáhlou návsí měla obdržet svůj název podle toho, že zde žili moudří lidé, kteří si dovedli ve všem dobře poradit, alespoň podle Františka Ladislava Sála a jeho knihy „Pohádky, pověsti a národní písn…
1.5km
více »
Radostov
Vesnice
Tato obec se dělí na Starý Radostov (západní část) a Nový Radostov (východní část), přičemž Nový Radostov vznikl až po rozdělení panského dvora ve Starém Radostově, kdy vrchnost pronajala část pozemků svým 13 podd…
1.6km
více »
Horní Přím - pomník bitvy r. 1866
Pomník
Pomník rakouského 74. pěšího pluku najdeme v poli západně od obce Horní Přím. Jedná se o pískovcový obelisk zdobený reliéfem rakouského orla. Pomník stojí uprostřed šachetních hrobů, vysvěcen byl 3.7.1898, tj. 30 …
2.2km
více »
Mokřady v Těchlovickém lese
Fotogalerie
Pár fotografií mokřadů v Těchlovickém lese, které vznikají v místech dvojice rybníků, která se ještě koncem 18. století nacházela nad dnešní vodní plochou, jíž se říká U hájenky, případně je známá pod pojmenováním…
2.4km
více »
Těchlovice
Vesnice
Těchlovice - první písemná zpráva o vsi zvané Tyechlowicz pochází z roku 1318. V obci najdeme pseudogotickou Kapličku sv. Panny Marie z roku 1900, sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1822, pomník ukřižování a pomník…
2.7km
více »
Dolní Přím - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
To, že i Dolní Přím byl stižen bitvou Prusko-rakouské války dne 3. července 1866 dokládá soubor pomníků, které se nachází ve spodní části obce u odbočky na Nový Přím. Mezi šesti pomníky je např. pomník s křížem sa…
2.7km
více »
Lubno (u Nechanic)
Vesnice
Lubno - obec východně od Nechanic prvně připomínáná roku 1401. Částí obce prochází červená turistická značka vedoucí z Nechanic k zámečku Hrádek u Nechanic a dále do Osic. V obci najdeme sochu sv. Jana Křtitele z 2. poloviny 18. století, která byla přenesena ze zrušeného zámku v Sadové. Uprostřed obce pomník obětem bitvy r. 1866 a v zatáčce k Dolnímu Přímu kamennou zvoničku s…
2.8km
více »
Včelákova továrna na záclony a žaluzie v Libčanech
Zajímavost
Na počátku této firmy byla prostá libčanská dílna Josefa Včeláka, který v ní od roku 1880 vyráběl záclony do oken. Tehdy mu to dalo hodně práce, sehnat 50 zlatých do svých začátků. Jeho počátky byly velmi těžké a …
3.2km
více »
Libčany - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Obec Libčany se nalézá na výrazném Návrší západně od Hradce Králové. Nejstarší písemný záznam o obci je z r. 1073. Dominantou Libčan je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený kolem roku 1225, g…
3.3km
více »
Bonsai centrum v Libčanech
Tipy na výlet
Pro odpolední výlet jsme si vybrali obec Libčany, přesněji zdejší známé Bonsai centrum.
Libčany se nacházejí 10 km západně od Hradce Králové. Odbočit se k nim dá ze silnice I/ 11 vedoucí z východočeské metropole …
3.5km
více »
Probluz - kostel Všech svatých
Kostel
První zmínka o obci Probluz, která se nachází cca 10 km severně od Hradce Králové, je z roku 1347. Dominantou obce je, z daleka viditelný, barokní Kostel Všech svatých postavený v letech 1690-91. Během bitvy Prusk…
3.8km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
11.2km
více »