Škola v Roudnici
Když byla v roce 1683 obnovena samostatná duchovní správa v Libčanech, vznikla zde i farní škola, do níž chodily rovněž děti z Roudnice. Období vzniku první školy v Roudnici nám není známé, ale odhaduje se, že byla zřízena kolem roku 1774. Objekt školy je poprvé zmíněn v roce 1770, kdy došlo k prvnímu očíslování domovních stavení. Jednalo se o pozdější stavení čp. 50, v němž během zimy učili zdejší obyvatelé, kteří uměli psát a počítat. Podle obecní kroniky šlo vždy o tkadlece, krejčího nebo zedníka.
Nová obecní chalupa byla postavena v roce 1800 na pozemku a nákladem pardubického komorního panství, ale mnohdy se učilo i v krčmě nebo ve dvojici obecních pastoušek, protože stav staré dřevěné školy nebyl v pozdějším období zrovna dobrý. To, že byla vystavěna ze dřeva, můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Rösslera a geometra 4. třídy Josepha Klapzuby. Nacházela se na místě v roce 1884 zřízeného hostince, později zvaného jako „Na Kopečku“ (dnešní dům čp. 56).
Do roku 1848 přispívaly obě roudnické osady určitý obnos na plat učitele. Podle obecní kroniky šlo o 3 zlaté a 2 ½ krejcaru ročně, což nebyla žádná závratná částka, a tak si musel zdejší kantor shánět různé další přivýdělky. Vydržování školy a výplatu učitele převzala obec v roce 1858, kdy bylo kantorovi ročně vypláceno 28 zlatých a 62 ½ krejcaru. Později byl jeho plat navýšen na 30 zlatých a 10 krejcarů. Kromě toho dostával od obce 2 zlaté ročně za vyzvánění na obecní zvonek a zároveň mu bylo umožněno za rozumný nájem hospodařit na několika dílcích obecních polí. Počátkem roku 1860 zemřel roudnický učitel a vdova po něm získala od obce penzi, jež byla stejně velká jako plat jejího nebožtíka muže, tj. 7 zlatých a 52 ½ krejcaru za čtvrtletí. Kromě toho se zde vybíral sobotáles, který v roce 1861 činil 2 zlaté za 1 žáka.
Původně byla roudnická škola jednotřídní a na dvoutřídní byla rozšířena až v roce 1873, kdy bylo rovněž povoleno vyučování ženským ručním pracem. Stará škola byla již roku 1869 naprosto sešlá, a tak veškeré udržovací práce prováděl zdejší učitel, aby mu nespadla doslova na hlavu. Změnu přineslo až rozšíření školy na dvoutřídní. Díky tomu se obec dohodla s Janem Baršem z čp. 98, aby přenechal k vyučování svou velkou světnici. Třída v ní byla otevřena 2. ledna 1874, což však bylo nedostatečné a bylo terčem kritiky nadřízených úřadů, ať již na straně okresu či země. V témže roce byla obec oficiálně vyzvána k tomu, aby se pustila do stavby nové školní budovy. V rozporu s tím je však kniha „Úplný adresář a popis politického okresu Královéhradeckého. Okresy: Králové Hradec, Hořice, Nechanice a veškeré politické obce a osady“ od Václava Kudrnáče z roku 1903, kde se píše o roudnické škole toto: „Škola trojtřídní. Řídící učitel: Václav Mazura. Učitelé: Alois Šaroun, František Cirkva. Počet žáků 146. Škola postavena r. 1872 nákladem 24000 kor.“, ale zde uvedený údaj o výstavbě školy je chybný.
Ta byla vystavěna až roku 1875 nákladem obce, přičemž její výstavba trvala pouhých 5 měsíců (5. června 1875 byly vytýčeny základy, 8. června 1875 došlo k jejich kopání, 23. června 1875 se uskutečnilo slavnostní položení základního kamene, 18. července 1875 byla dokončena vazba a 12. listopadu 1875 došlo k dokončení stavby a jejímu předání) a celkový rozpočet se vyšplhal na 24 000 K. K slavnostnímu vysvěcení budovy došlo 14. listopadu 1875, a protože počet dětí stále stoupal, byla škola o 10 let později doplněna o třetí třídu.
Od 60. let 19. století spravovali po sobě tamní školu: Josef Kumštát (psal se i jako Kumstat, ve „Věstníku, ročence pro Učitelstvo národních škol v diécesi Kralohradecké na rok Páně 1864“ je veden pod jménem Josef Kunstat), který v roce 1861 založil školní kroniku a zemřel 15. září 1865, od roku 1865 Václav Falta (provizorní), František Mindl, Václav Mazura, František Hrdina, Josef Erben a od roku 1923 Vincenc (Čeněk) Charbuský. Publikace „Historie obce Roudnice“ z roku 2005 uvádí tato jména: Josef Baudyš, Josef Vomáčka, František Hruštička, František Houžvička, Jan Skalický, Frydrych Bergman, Jan Malý, Josef Kumštát, Václav Falta, František Mindl, Václav Mazura, František Hrdina, Josef Erben a Vincenc Charbuský. Následně tu působili ještě: Bohumil Šup (1939-1948), Jan Lakmayer (1948-1949), Stanislav Ondráček (1949-1951), Stanislav Stránský (1951-1952), Břetislav Rousek (1952-1970), Marie Zachariášová (1970-1971) a Jaroslava Janouchová (1971-1976). Tímto přehledem jsem se příliš vzdálil do budoucnosti, a tak opět zpět ještě do 19. století.
Potřebnost její existence dokládal rovněž počet žáků, který ji navštěvoval, např. v roce 1882 jich bylo zapsáno 182, roku 1883 174 a v roce 1890 186. Roku 1880 došlo k výměně podlah, opravám otlučených zdí, veřejí a oken. V červenci 1891 zasáhla obec velká bouře s krupobitím, během níž došlo k vytlučení většiny okenních tabulek. V roce 1896 byla škola zasažena epidemií záškrtu, a tak musela být vydezinfikována a opětovně vybílena. Téhož roku získala škola darem pozemek na školní zahradu, a to až k silnici. Následně byl od západu a jihu postaven železný plot, na který od východu navazovalo dřevěné oplocení. Školní zahrada byla rozdělena na čtyři části - stromovku, zelnici, květnici a včelnici. V roce 1909 došlo k venkovní úpravě budovy, kdy získalo průčelí nová okna a nátěr. Roku 1912 bylo na dvoře postaveno tělocvičné nářadí.
Na přelomu 20. a 30. let 20. století bylo uvažováno o výstavbě nové školy, ale kvůli světové hospodářské krizi nebyly tyto nápady realizovány a objekt byl pouze různě opraven. V roce 1939 se nastěhoval do původního učitelského bytu obecní úřad. Roku 1941 činila zastavěná plocha školní budovy 4 ary a školní zahrádka měla 16 arů. Ke konci války byla dvojice tříd přenechána wehrmachtu, takže se vyučovalo na střídačku ve zbývající učebně a v hostinci „Na Kopečku“. Po osvobození musela být škola opravena, vyčištěna a vybílena. V takto upravené budově byla zahájena výuka 12. května 1945. V roce 1965 byla upravena školní zahrada. Do roku 1948 fungovala místní škola jako Obecná škola Roudnice, v letech 1948-1960 jako Národní škola Roudnice a v letech 1960-1976 jako ZDŠ Roudnice, ale k 1. září 1976 byla nakonec zrušena. Od té doby navštěvuje zdejší mládež základní školu v Libčanech.
V 70. letech 20. století byl k zrekonstruované budově přistavěn moderní objekt mateřské školy, jenž byl otevřen 3. října 1978 pro 32 dětí, a původní škola byla využita k účelům MNV. Vedení obce v ní sídlí i dnes. Kromě obecního úřadu tu nalezneme knihovnu s připojením na internet a klubovny pro zájmovou činnost. Díky tomu byla v roce 2010 vyměněna okna a vstupní dveře a roku 2018 došlo k výmalbě chodeb, zasedacích místností a kuchyňky. Budovu rovněž zdobí moderní fasáda, která částečně připomíná tu původní, jež však byla členitější a zdobnější.
Nová obecní chalupa byla postavena v roce 1800 na pozemku a nákladem pardubického komorního panství, ale mnohdy se učilo i v krčmě nebo ve dvojici obecních pastoušek, protože stav staré dřevěné školy nebyl v pozdějším období zrovna dobrý. To, že byla vystavěna ze dřeva, můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Rösslera a geometra 4. třídy Josepha Klapzuby. Nacházela se na místě v roce 1884 zřízeného hostince, později zvaného jako „Na Kopečku“ (dnešní dům čp. 56).
Do roku 1848 přispívaly obě roudnické osady určitý obnos na plat učitele. Podle obecní kroniky šlo o 3 zlaté a 2 ½ krejcaru ročně, což nebyla žádná závratná částka, a tak si musel zdejší kantor shánět různé další přivýdělky. Vydržování školy a výplatu učitele převzala obec v roce 1858, kdy bylo kantorovi ročně vypláceno 28 zlatých a 62 ½ krejcaru. Později byl jeho plat navýšen na 30 zlatých a 10 krejcarů. Kromě toho dostával od obce 2 zlaté ročně za vyzvánění na obecní zvonek a zároveň mu bylo umožněno za rozumný nájem hospodařit na několika dílcích obecních polí. Počátkem roku 1860 zemřel roudnický učitel a vdova po něm získala od obce penzi, jež byla stejně velká jako plat jejího nebožtíka muže, tj. 7 zlatých a 52 ½ krejcaru za čtvrtletí. Kromě toho se zde vybíral sobotáles, který v roce 1861 činil 2 zlaté za 1 žáka.
Původně byla roudnická škola jednotřídní a na dvoutřídní byla rozšířena až v roce 1873, kdy bylo rovněž povoleno vyučování ženským ručním pracem. Stará škola byla již roku 1869 naprosto sešlá, a tak veškeré udržovací práce prováděl zdejší učitel, aby mu nespadla doslova na hlavu. Změnu přineslo až rozšíření školy na dvoutřídní. Díky tomu se obec dohodla s Janem Baršem z čp. 98, aby přenechal k vyučování svou velkou světnici. Třída v ní byla otevřena 2. ledna 1874, což však bylo nedostatečné a bylo terčem kritiky nadřízených úřadů, ať již na straně okresu či země. V témže roce byla obec oficiálně vyzvána k tomu, aby se pustila do stavby nové školní budovy. V rozporu s tím je však kniha „Úplný adresář a popis politického okresu Královéhradeckého. Okresy: Králové Hradec, Hořice, Nechanice a veškeré politické obce a osady“ od Václava Kudrnáče z roku 1903, kde se píše o roudnické škole toto: „Škola trojtřídní. Řídící učitel: Václav Mazura. Učitelé: Alois Šaroun, František Cirkva. Počet žáků 146. Škola postavena r. 1872 nákladem 24000 kor.“, ale zde uvedený údaj o výstavbě školy je chybný.
Ta byla vystavěna až roku 1875 nákladem obce, přičemž její výstavba trvala pouhých 5 měsíců (5. června 1875 byly vytýčeny základy, 8. června 1875 došlo k jejich kopání, 23. června 1875 se uskutečnilo slavnostní položení základního kamene, 18. července 1875 byla dokončena vazba a 12. listopadu 1875 došlo k dokončení stavby a jejímu předání) a celkový rozpočet se vyšplhal na 24 000 K. K slavnostnímu vysvěcení budovy došlo 14. listopadu 1875, a protože počet dětí stále stoupal, byla škola o 10 let později doplněna o třetí třídu.
Od 60. let 19. století spravovali po sobě tamní školu: Josef Kumštát (psal se i jako Kumstat, ve „Věstníku, ročence pro Učitelstvo národních škol v diécesi Kralohradecké na rok Páně 1864“ je veden pod jménem Josef Kunstat), který v roce 1861 založil školní kroniku a zemřel 15. září 1865, od roku 1865 Václav Falta (provizorní), František Mindl, Václav Mazura, František Hrdina, Josef Erben a od roku 1923 Vincenc (Čeněk) Charbuský. Publikace „Historie obce Roudnice“ z roku 2005 uvádí tato jména: Josef Baudyš, Josef Vomáčka, František Hruštička, František Houžvička, Jan Skalický, Frydrych Bergman, Jan Malý, Josef Kumštát, Václav Falta, František Mindl, Václav Mazura, František Hrdina, Josef Erben a Vincenc Charbuský. Následně tu působili ještě: Bohumil Šup (1939-1948), Jan Lakmayer (1948-1949), Stanislav Ondráček (1949-1951), Stanislav Stránský (1951-1952), Břetislav Rousek (1952-1970), Marie Zachariášová (1970-1971) a Jaroslava Janouchová (1971-1976). Tímto přehledem jsem se příliš vzdálil do budoucnosti, a tak opět zpět ještě do 19. století.
Potřebnost její existence dokládal rovněž počet žáků, který ji navštěvoval, např. v roce 1882 jich bylo zapsáno 182, roku 1883 174 a v roce 1890 186. Roku 1880 došlo k výměně podlah, opravám otlučených zdí, veřejí a oken. V červenci 1891 zasáhla obec velká bouře s krupobitím, během níž došlo k vytlučení většiny okenních tabulek. V roce 1896 byla škola zasažena epidemií záškrtu, a tak musela být vydezinfikována a opětovně vybílena. Téhož roku získala škola darem pozemek na školní zahradu, a to až k silnici. Následně byl od západu a jihu postaven železný plot, na který od východu navazovalo dřevěné oplocení. Školní zahrada byla rozdělena na čtyři části - stromovku, zelnici, květnici a včelnici. V roce 1909 došlo k venkovní úpravě budovy, kdy získalo průčelí nová okna a nátěr. Roku 1912 bylo na dvoře postaveno tělocvičné nářadí.
Na přelomu 20. a 30. let 20. století bylo uvažováno o výstavbě nové školy, ale kvůli světové hospodářské krizi nebyly tyto nápady realizovány a objekt byl pouze různě opraven. V roce 1939 se nastěhoval do původního učitelského bytu obecní úřad. Roku 1941 činila zastavěná plocha školní budovy 4 ary a školní zahrádka měla 16 arů. Ke konci války byla dvojice tříd přenechána wehrmachtu, takže se vyučovalo na střídačku ve zbývající učebně a v hostinci „Na Kopečku“. Po osvobození musela být škola opravena, vyčištěna a vybílena. V takto upravené budově byla zahájena výuka 12. května 1945. V roce 1965 byla upravena školní zahrada. Do roku 1948 fungovala místní škola jako Obecná škola Roudnice, v letech 1948-1960 jako Národní škola Roudnice a v letech 1960-1976 jako ZDŠ Roudnice, ale k 1. září 1976 byla nakonec zrušena. Od té doby navštěvuje zdejší mládež základní školu v Libčanech.
V 70. letech 20. století byl k zrekonstruované budově přistavěn moderní objekt mateřské školy, jenž byl otevřen 3. října 1978 pro 32 dětí, a původní škola byla využita k účelům MNV. Vedení obce v ní sídlí i dnes. Kromě obecního úřadu tu nalezneme knihovnu s připojením na internet a klubovny pro zájmovou činnost. Díky tomu byla v roce 2010 vyměněna okna a vstupní dveře a roku 2018 došlo k výmalbě chodeb, zasedacích místností a kuchyňky. Budovu rovněž zdobí moderní fasáda, která částečně připomíná tu původní, jež však byla členitější a zdobnější.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.177, 15.655)
Poslední aktualizace: 26.1.2024
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Roudnice
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Škola v Roudnici
Roudnice (u Hradce Králové)
Vesnice
Obec Roudnice se nachází cca 10 km západně od Hradce Králové. První písemná zmínka o obci je z r. 1384, tehdy jako Rudnicz. Od roku 1436 se již objevuje dnešní název Roudnice. V roudnici je dochováno několik klasi…
0.3km
více »
Roudnice
Vesnice
Poprvé je existence této vsi, nacházející se při silnici z Hradce Králové do Chlumce nad Cidlinou, písemně doložena v roce 1384, ale zdejší osídlení je mnohem staršího původu, protože jeho počátky sahají do mladší…
0.7km
více »
Rybníčky v Roudnici
Fotogalerie
Původně se v Roudnici žádné vodní plochy nenacházely, což nám dokazuje I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_r…
1.2km
více »
Müllerův statek čp. 30 v Roudnici
Statek
Původní objekt dříve nosil staré čp. 29, přičemž současné očíslování můžeme poprvé vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=CHR370018…
1.4km
více »
Želí (Libčany)
Místní část
První zmínka o této obci pochází z roku 1365, kdy Svatomír a Hynek z Hořic učinili vklad do zemských desk o tom, že po svém otci Jakušovi z Hořic zdědili 2 díly Hořic, 2 díly Březovské Lhotky, 2 díly na 4 mlýnech v Březovicích, ves Radíkovice, celou ves Želí (Žely), 3 kopy grošů ve Hvozdnici, 20 kop grošů ročního platu v Myštěvsi.Dříve ves nosila též pojmenování Žely, Želá, Zel…
2.1km
více »
Železniční stanice v Dobřenicích
Žel. stanice
25. června 1870 byla Rakouské severozápadní dráze (ÖNWB - Österreichische Nord West Bahn) udělena s platností na 90 let stavební a provozní koncese ke stavbě železniční trati Velký Osek - Hradec Králové. Tato tras…
2.3km
více »
Mlýn čp. 37 v Roudnici
Mlýn
V Roudnici bývaly dříve 2 mlýny, z nichž ten menší s čp. 37, dříve nesoucí staré čp. 36, se nacházel pod dnes zrušeným „Roudnickým rybníkem“. První zmínka o jeho existenci pochází z urbáře z roku 1563, kdy byl jeh…
2.3km
více »
Puchlovice
Vesnice
Stejně jako u mnoha jiných vsí nevíme, odkud má původ pojmenování této obce. Nejjednodušším by bylo to, co dělali naši předkové a téměř od všech názvů odvozovali osobní jména zakladatelů, což se stalo i u Puchlovic, jež měl založil nějaký Puchl či Puchla, ale tento způsob je zavádějící a určitě nesmyslný. Protože se však dříve vyskytoval též ekvivalent Puhlovice, bylo některými…
2.4km
více »
Kaplička v Puchlovicích
Kaple
Malá kaplička z roku 1869 stojí vedle silnice přibližně uprostřed obce Puchlovice, mimo náves. Veřejnosti není přístupná, její hezký a udržovaný interiér je možné si prohlédnout pouze přes skla ve dveřích. Místem prochází cyklotrasa KČT č. 4288.
2.4km
více »
Rybníčky Dudák a Kratochvílka ve Lhotě pod Libčany
Rybník
Lhota pod Libčany patřila již od nepaměti mezi místa, kde se velmi projevoval velký nedostatek vody, což bylo řešeno množstvím různých nebeských rybníčků, jež byly většinou soukromým majetkem. První z nich se zde …
2.5km
více »
Zaniklý panský pivovar v Libčanech
Zajímavost
Přestože je existence zdejšího pivovaru doložena pouze od 18. století, tak se vzhledem k jeho položení, tj. nedaleko místní tvrze, přestavěné později na zámek, uvažuje, že mohl vzniknout o mnoho let dříve, někteří…
2.5km
více »
Včelákova továrna na záclony a žaluzie v Libčanech
Zajímavost
Na počátku této firmy byla prostá libčanská dílna Josefa Včeláka, který v ní od roku 1880 vyráběl záclony do oken. Tehdy mu to dalo hodně práce, sehnat 50 zlatých do svých začátků. Jeho počátky byly velmi těžké a …
2.7km
více »
Boharyně - Homyle
Vesnice
Homyle, část obce Boharyně s níž je historicky spjata, ves patřívala k Bohárenskému statku, s výjimkou 16. století, kdy v Homyli stával samostatný zemanský statek. V křižovatce cest u 4 lip najdeme pomník ukřižování s Kamennou zvoničkou.
2.7km
více »
Libčany - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Obec Libčany se nalézá na výrazném Návrší západně od Hradce Králové. Nejstarší písemný záznam o obci je z r. 1073. Dominantou Libčan je původně románský kostel Nanebevzetí Panny Marie, postavený kolem roku 1225, g…
2.8km
více »
Lhota pod Libčany - kaple Nejsvětější Trojice
Kaple
Lhota pod Libčany - ves, kterou založil Opatovický klášter, tehdy jako dřevorubeckou osadu, kolem roku 1375 v místě bývalého lesu Trávník. Roku 1421 byl Opatovický klášter vypálen a Lhota připadla Diviši Bořku z Miletínka. Dalšími majiteli obce byl např. Jiří z Poděbrad, rod Pernštejnů a Habsburků. Zlomovým rokem pro obec byl rok 1580, kdy ji zakoupil císařský hejtman…
2.8km
více »
Libčany - sv. Panna Marie
Socha
Pomník se sochou sv. Panny Marie, najdeme pod Libčany v křižovatce cest ve směru ke státní silnicí. Pomník zde vytváří zajímavý krajinotvorný prvek.
Datum vzniku sochy a kým byla věnována mi znám není, dyž by tato data někdo věděl může je doplnit do diskuze.
2.8km
více »
Libčany - dřevěná zvonice
Zvonice
Starou dřevěnou Zvonici, jedinou svého druhu v okolí, najdeme v blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ve zvonici jsou čtyři zvony. Střecha i dřevěné opláštění stavby zvonice byly obnovena počátkem devadesátých let minulého století.
2.9km
více »
Bonsai centrum v Libčanech
Tipy na výlet
Pro odpolední výlet jsme si vybrali obec Libčany, přesněji zdejší známé Bonsai centrum.
Libčany se nacházejí 10 km západně od Hradce Králové. Odbočit se k nim dá ze silnice I/ 11 vedoucí z východočeské metropole …
3km
více »
Dobřenice
Zámek
>Zámek se nachází v severní části obce Dobřenice v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový objekt se středním dvoupatrovým rizalitem. Vstup zdobí brána se sochami lvů. K západní části zámku přiléhá rozlehlý par…
3.3km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená roku 1355. V té době ve vsi stávala tvrz jíž obýval Epík z Boharyně. Dnes obci dominuje kostel sv. Bartoloměje. Předchůdce dnešního kostel…
3.4km
více »
Dobřenická vyhlídková
Trasa
Tuto procházku jsme s manželkou plánovali snad 10 let, než jsme se na ni 5. ledna 2013 dostali... Počasí nestálo za nic, silný studený vítr, každou chvíli přeháňka a tak se nám nechtělo nikam daleko vyjíždět. Na…
3.5km
více »
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Kostel
Dobřenice, obec cca 10 km západně od Hradce Králové. Založena byla rytířem Zdeňkem Bohůňkem z Dobřenic roku 1339. V místech, kde stávala tvrz byl v roce 1693 postaven barokní zámek v němž měl sídlo šlechtický rod Dobřenských z Dobřenic. Nedaleko zámku stával dřevěný kostelík ze 14. století, na jeho místě byl v roce 1739 postaven současný kostel sv. Klimenta. Kostel je velmi…
3.5km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Boharyně - roubený mlýn
Mlýn
Roubený patrový mlýn z roku 1874 najdeme na severovýchodním okraji obce u náhonu říčky Bystřice. Součástí areálu mlýna jsou i dvě zděné budovy, stodola a sušárna obilí. Areál mlýna byl v roce 2003 vyhlášen kulturn…
3.5km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710. Interiér má několik neobvyklých řešení, klenba má bohatou štukovou výzdobu s freskami zobrazujícími Krystovo mládí, oltář je replikou španělského oltáře sv. Jakuba z Compostelly a kazatelna má tvar tlamy velryby. Důvodem těchto zvláštností je zřejmě to,…
4.3km
více »
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Osice - první písemná zpráva o obci pochází již z roku 1073. Dominantou Osic je Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prvně je gotický kostel připomínán roku 1352. Současná stavba pochází z roku 1701. Ručně vyřezávaný kůr byl zhotoven v roce 1759. Roku 1929 byl kostel poničen větrnou smrští, kostelní báň byla následně stržena a byla nahrazena současnou bání s pozměněným tvarem. U…
4.5km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
4.9km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
4.9km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
5.1km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
12.9km
více »