Loading...

Škola v Roudnici

Turistické cíle Dům, budova

Když byla v roce 1683 obnovena samostatná duchovní správa v Libčanech, vznikla zde i farní škola, do níž chodily rovněž děti z Roudnice. Období vzniku první školy v Roudnici nám není známé, ale odhaduje se, že byla zřízena kolem roku 1774. Objekt školy je poprvé zmíněn v roce 1770, kdy došlo k prvnímu očíslování domovních stavení. Jednalo se o pozdější stavení čp. 50, v němž během zimy učili zdejší obyvatelé, kteří uměli psát a počítat. Podle obecní kroniky šlo vždy o tkadlece, krejčího nebo zedníka.

Nová obecní chalupa byla postavena v roce 1800 na pozemku a nákladem pardubického komorního panství, ale mnohdy se učilo i v krčmě nebo ve dvojici obecních pastoušek, protože stav staré dřevěné školy nebyl v pozdějším období zrovna dobrý. To, že byla vystavěna ze dřeva, můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Rösslera a geometra 4. třídy Josepha Klapzuby. Nacházela se na místě v roce 1884 zřízeného hostince, později zvaného jako „Na Kopečku“ (dnešní dům čp. 56).

Do roku 1848 přispívaly obě roudnické osady určitý obnos na plat učitele. Podle obecní kroniky šlo o 3 zlaté a 2 ½ krejcaru ročně, což nebyla žádná závratná částka, a tak si musel zdejší kantor shánět různé další přivýdělky. Vydržování školy a výplatu učitele převzala obec v roce 1858, kdy bylo kantorovi ročně vypláceno 28 zlatých a 62 ½ krejcaru. Později byl jeho plat navýšen na 30 zlatých a 10 krejcarů. Kromě toho dostával od obce 2 zlaté ročně za vyzvánění na obecní zvonek a zároveň mu bylo umožněno za rozumný nájem hospodařit na několika dílcích obecních polí. Počátkem roku 1860 zemřel roudnický učitel a vdova po něm získala od obce penzi, jež byla stejně velká jako plat jejího nebožtíka muže, tj. 7 zlatých a 52 ½ krejcaru za čtvrtletí. Kromě toho se zde vybíral sobotáles, který v roce 1861 činil 2 zlaté za 1 žáka.

Původně byla roudnická škola jednotřídní a na dvoutřídní byla rozšířena až v roce 1873, kdy bylo rovněž povoleno vyučování ženským ručním pracem. Stará škola byla již roku 1869 naprosto sešlá, a tak veškeré udržovací práce prováděl zdejší učitel, aby mu nespadla doslova na hlavu. Změnu přineslo až rozšíření školy na dvoutřídní. Díky tomu se obec dohodla s Janem Baršem z čp. 98, aby přenechal k vyučování svou velkou světnici. Třída v ní byla otevřena 2. ledna 1874, což však bylo nedostatečné a bylo terčem kritiky nadřízených úřadů, ať již na straně okresu či země. V témže roce byla obec oficiálně vyzvána k tomu, aby se pustila do stavby nové školní budovy. V rozporu s tím je však kniha „Úplný adresář a popis politického okresu Královéhradeckého. Okresy: Králové Hradec, Hořice, Nechanice a veškeré politické obce a osady“ od Václava Kudrnáče z roku 1903, kde se píše o roudnické škole toto: „Škola trojtřídní. Řídící učitel: Václav Mazura. Učitelé: Alois Šaroun, František Cirkva. Počet žáků 146. Škola postavena r. 1872 nákladem 24000 kor.“, ale zde uvedený údaj o výstavbě školy je chybný.

Ta byla vystavěna až roku 1875 nákladem obce, přičemž její výstavba trvala pouhých 5 měsíců (5. června 1875 byly vytýčeny základy, 8. června 1875 došlo k jejich kopání, 23. června 1875 se uskutečnilo slavnostní položení základního kamene, 18. července 1875 byla dokončena vazba a 12. listopadu 1875 došlo k dokončení stavby a jejímu předání) a celkový rozpočet se vyšplhal na 24 000 K. K slavnostnímu vysvěcení budovy došlo 14. listopadu 1875, a protože počet dětí stále stoupal, byla škola o 10 let později doplněna o třetí třídu.

Od 60. let 19. století spravovali po sobě tamní školu: Josef Kumštát (psal se i jako Kumstat, ve „Věstníku, ročence pro Učitelstvo národních škol v diécesi Kralohradecké na rok Páně 1864“ je veden pod jménem Josef Kunstat), který v roce 1861 založil školní kroniku a zemřel 15. září 1865, od roku 1865 Václav Falta (provizorní), František Mindl, Václav Mazura, František Hrdina, Josef Erben a od roku 1923 Vincenc (Čeněk) Charbuský. Publikace „Historie obce Roudnice“ z roku 2005 uvádí tato jména: Josef Baudyš, Josef Vomáčka, František Hruštička, František Houžvička, Jan Skalický, Frydrych Bergman, Jan Malý, Josef Kumštát, Václav Falta, František Mindl, Václav Mazura, František Hrdina, Josef Erben a Vincenc Charbuský. Následně tu působili ještě: Bohumil Šup (1939-1948), Jan Lakmayer (1948-1949), Stanislav Ondráček (1949-1951), Stanislav Stránský (1951-1952), Břetislav Rousek (1952-1970), Marie Zachariášová (1970-1971) a Jaroslava Janouchová (1971-1976). Tímto přehledem jsem se příliš vzdálil do budoucnosti, a tak opět zpět ještě do 19. století.

Potřebnost její existence dokládal rovněž počet žáků, který ji navštěvoval, např. v roce 1882 jich bylo zapsáno 182, roku 1883 174 a v roce 1890 186. Roku 1880 došlo k výměně podlah, opravám otlučených zdí, veřejí a oken. V červenci 1891 zasáhla obec velká bouře s krupobitím, během níž došlo k vytlučení většiny okenních tabulek. V roce 1896 byla škola zasažena epidemií záškrtu, a tak musela být vydezinfikována a opětovně vybílena. Téhož roku získala škola darem pozemek na školní zahradu, a to až k silnici. Následně byl od západu a jihu postaven železný plot, na který od východu navazovalo dřevěné oplocení. Školní zahrada byla rozdělena na čtyři části - stromovku, zelnici, květnici a včelnici. V roce 1909 došlo k venkovní úpravě budovy, kdy získalo průčelí nová okna a nátěr. Roku 1912 bylo na dvoře postaveno tělocvičné nářadí.

Na přelomu 20. a 30. let 20. století bylo uvažováno o výstavbě nové školy, ale kvůli světové hospodářské krizi nebyly tyto nápady realizovány a objekt byl pouze různě opraven. V roce 1939 se nastěhoval do původního učitelského bytu obecní úřad. Roku 1941 činila zastavěná plocha školní budovy 4 ary a školní zahrádka měla 16 arů. Ke konci války byla dvojice tříd přenechána wehrmachtu, takže se vyučovalo na střídačku ve zbývající učebně a v hostinci „Na Kopečku“. Po osvobození musela být škola opravena, vyčištěna a vybílena. V takto upravené budově byla zahájena výuka 12. května 1945. V roce 1965 byla upravena školní zahrada. Do roku 1948 fungovala místní škola jako Obecná škola Roudnice, v letech 1948-1960 jako Národní škola Roudnice a v letech 1960-1976 jako ZDŠ Roudnice, ale k 1. září 1976 byla nakonec zrušena. Od té doby navštěvuje zdejší mládež základní školu v Libčanech.

V 70. letech 20. století byl k zrekonstruované budově přistavěn moderní objekt mateřské školy, jenž byl otevřen 3. října 1978 pro 32 dětí, a původní škola byla využita k účelům MNV. Vedení obce v ní sídlí i dnes. Kromě obecního úřadu tu nalezneme knihovnu s připojením na internet a klubovny pro zájmovou činnost. Díky tomu byla v roce 2010 vyměněna okna a vstupní dveře a roku 2018 došlo k výmalbě chodeb, zasedacích místností a kuchyňky. Budovu rovněž zdobí moderní fasáda, která částečně připomíná tu původní, jež však byla členitější a zdobnější.
Poslední aktualizace: 26.1.2024
Škola v Roudnici na mapě
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Škola v Roudnici

Roudnice (u Hradce Králové)
Roudnice (u Hradce Králové)
Vesnice
Obec Roudnice se nachází cca 10 km západně od Hradce Králové. První…
0.3km
více »
Roudnice
Roudnice
Vesnice
Poprvé je existence této vsi, nacházející se při silnici z Hradce Králové…
0.7km
více »
Rybníčky v Roudnici
Rybníčky v Roudnici
Fotogalerie
Původně se v Roudnici žádné vodní plochy nenacházely, což nám dokazuje I.…
1.2km
více »
Müllerův statek čp. 30 v Roudnici
Müllerův statek čp. 30 v Roudnici
Statek
Původní objekt dříve nosil staré čp. 29, přičemž současné očíslování…
1.4km
více »
Želí (Libčany)
Želí (Libčany)
Místní část
První zmínka o této obci pochází z roku 1365, kdy Svatomír a Hynek z Hořic učinili vklad do zemských desk o tom, že po svém otci Jak…
2.1km
více »
Železniční stanice v Dobřenicích
Železniční stanice v Dobřenicích
Žel. stanice
25. června 1870 byla Rakouské severozápadní dráze (ÖNWB - Österreichische…
2.3km
více »
Mlýn čp. 37 v Roudnici
Mlýn čp. 37 v Roudnici
Mlýn
V Roudnici bývaly dříve 2 mlýny, z nichž ten menší s čp. 37, dříve nesoucí…
2.3km
více »
Puchlovice
Puchlovice
Vesnice
Stejně jako u mnoha jiných vsí nevíme, odkud má původ pojmenování této obce. Nejjednodušším by bylo to, co dělali naši předkové a té…
2.4km
více »
Kaplička v Puchlovicích
Kaplička v Puchlovicích
Kaple
Malá kaplička z roku 1869 stojí vedle silnice přibližně uprostřed obce Puchlovice, mimo náves. Veřejnosti není přístupná, její hezký a…
2.4km
více »
Rybníčky Dudák a Kratochvílka ve Lhotě pod Libčany
Rybníčky Dudák a Kratochvílka ve Lhotě pod Libčany
Rybník
Lhota pod Libčany patřila již od nepaměti mezi místa, kde se velmi…
2.5km
více »
Zaniklý panský pivovar v Libčanech
Zaniklý panský pivovar v Libčanech
Zajímavost
Přestože je existence zdejšího pivovaru doložena pouze od 18. století, tak…
2.5km
více »
Včelákova továrna na záclony a žaluzie v Libčanech
Včelákova továrna na záclony a žaluzie v Libčanech
Zajímavost
Na počátku této firmy byla prostá libčanská dílna Josefa Včeláka, který v…
2.7km
více »
Boharyně - Homyle
Boharyně - Homyle
Vesnice
Homyle, část obce Boharyně s níž je historicky spjata, ves patřívala k Bohárenskému statku, s výjimkou 16. století, kdy v Homyli…
2.7km
více »
Libčany - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Libčany - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Obec Libčany se nalézá na výrazném Návrší západně od Hradce Králové.…
2.8km
více »
Lhota pod Libčany - kaple Nejsvětější Trojice
Lhota pod Libčany - kaple Nejsvětější Trojice
Kaple
Lhota pod Libčany - ves, kterou založil Opatovický klášter, tehdy jako dřevorubeckou osadu, kolem roku 1375 v místě bývalého lesu…
2.8km
více »
Libčany - sv. Panna Marie
Libčany - sv. Panna Marie
Socha
Pomník se sochou sv. Panny Marie, najdeme pod Libčany v křižovatce cest ve směru ke státní silnicí. Pomník zde vytváří zajímavý…
2.8km
více »
Libčany - dřevěná zvonice
Libčany - dřevěná zvonice
Zvonice
Starou dřevěnou Zvonici, jedinou svého druhu v okolí, najdeme v blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ve zvonici jsou čtyři…
2.9km
více »
Bonsai centrum v Libčanech
Bonsai centrum v Libčanech
Tipy na výlet
Pro odpolední výlet jsme si vybrali obec Libčany, přesněji zdejší známé…
3km
více »
Dobřenice
Dobřenice
Zámek
>Zámek se nachází v severní části obce Dobřenice v Královéhradeckém kraji…
3.3km
více »
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Boharyně - kostel sv. Bartoloměje
Kostel
Boharyně - obec cca 15 km západně od Hradce Králové prvně písemně doložená…
3.4km
více »
Dobřenická vyhlídková
Dobřenická vyhlídková
Trasa
Tuto procházku jsme s manželkou plánovali snad 10 let, než jsme se na ni …
3.5km
více »
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Dobřenice - kostel sv. Klimenta
Kostel
Dobřenice, obec cca 10 km západně od Hradce Králové. Založena byla rytířem Zdeňkem Bohůňkem z Dobřenic roku 1339. V místech, kde…
3.5km
více »
Boharyně - roubený mlýn
Soutěž 1 bod
www.turistikaprozivot.cz
Boharyně - roubený mlýn
Mlýn
Roubený patrový mlýn z roku 1874 najdeme na severovýchodním okraji obce u…
3.5km
více »
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kratonohy - kostel sv. Jakuba Většího
Kostel
Historie kostela sv. Jakuba Většího spadá do období gotiky, do roku 1384. Barokní úpravou prošel kostel v letech 1707 - 1710.…
4.3km
více »
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Osice - Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel
Osice - první písemná zpráva o obci pochází již z roku 1073. Dominantou Osic je Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Prvně je gotický…
4.5km
více »
Hrádek u Nechanic
Soutěž 10 bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější…
4.9km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno…
4.9km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené…
5.1km
více »
Hradec Králové
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králov…
12.9km
více »
zavřít reklamu