Šumperk – Hrobníkův (Sebevrahův) kříž

Tato drobná památka z konce 18. století patří mezi ty, které neznají ani mnozí místní. A to přesto, že její příběh je velice zajímavý. Na druhou stranu je ovšem potřeba přiznat, že se jedná o pouhé torzo kříže na okraji města a že pro někoho zřejmě bude příběh této pamětihodnosti podstatně atraktivnější než objekt samotný. Následující řádky snad přesvědčí o tom, že by to byl soud  až příliš přísný.

Hrobníkův či Sebevrahův kříž se nachází v poli za šumperským městským hřbitovem, kde ho najdeme mezi dvěma kaštany. Přesněji řečeno zde ovšem najdeme pouze podstavec, protože samotný původní pískovcový kříž s Ukřižovaným již od 19. století jaksi chybí. Byl ovšem ihned nahrazen křížem litinovým … a ani ten se do současnosti nedochoval.

My tak dnes můžeme vidět jen hranolový sokl s pískovcovým podstavcem zdobeným postranními volutami. Zde pak můžeme rozeznat čtyřřádkový německý nápis a dosti poškozený reliéf Panny Marie Bolestné. Na vrcholku postamentu je v současné době umístěn provizorní dřevěný kříž. Na něm se pak nachází (alespoň pro autora tohoto článku) nejzajímavější část této památky, která je přitom záležitostí novodobou. „Neznámý umělec“ sem totiž umístil místo korpusu Ukřižovaného „obyčejnou větvičku“. Ta však působí zcela harmonicky a vyvolává dojem zajímavého modernistického uměleckého díla. V tomto případě skutečně platí, že v jednoduchosti je síla.

Předpokládá se, že tento kříž sice vznikl jako pohřební, ale že žádnou spojitost s nedalekým hřbitovem nemá. Ten totiž vznikl až o století později, přesněji v roce 1885. Hrobníkův kříž stával při staré cestě do Bludova a svůj název údajně obdržel od prvního ředitele šumperského muzea Franze Höniga.

Tato drobná památka bývá občas spojována také se starým židovským hřbitovem, který se rovněž nacházel při této cestě, někde na hranici bludovského a šumperského katastru. A právě tady se tehdy kromě Židů pohřbívali i sebevrazi, nepokřtěné děti nebo lidé, kteří nezemřeli přirozeným způsobem. I proto býval údajně v minulosti tento kříž nazýván rovněž křížem Sebevrahovým.

Koneckonců není v tomto případě zcela jasná ani doba vzniku této drobné památky, protože udávaný konec 18. století je určen pouze podle použité kamenické výzdoby.