Když nahlédneme do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz
http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095) nebo se podíváme do indikační skici stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Antona Czernyho a geometra 4. třídy Karla Hartla (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA370018400), tak vidíme, že původní jehlická náves vypadala úplně jinak než dnes. Všechna stavení byla tehdy roubená, ale to se později začalo měnit. Jeden z objektů však tomuto trendu odolával delší dobu. Jednalo se o čp. 8, které náleželo k těm původním, které byly v Jehlici postaveny.
Kontribučenská chalupa se v těchto místech nacházela totiž již v roce 1620, což můžeme najít v dochovaných gruntovních knihách. Během třicetileté války byl tento grunt veden jako pustý. Podle berní ruly byl tehdy v Jehlici pouze chalupník Martin Daneš. Po selských hospodářstvích: Kožešníkovském a Moračovském a po chalupnických staveních: Štěpánovském, Mlynářovském, Danšovském a Brychovském zbyla pouze místa, přičemž u posledně zmíněného byla poznámka, že ho vrchnost opět staví a míní ho obsadit novým hospodářem. Teprve roku 1688 sem byl přímskou vrchností dosazen Václav Špalek. Po něm se na čp. 8 vystřídalo několik hospodářů a nájemců (v roce 1852 byl jeho majitelem Josef Víšek), aby se roku 1874 stal jeho vlastníkem Josef Kudrnovský, jenž si při svém hospodářství zřídil rovněž hostinskou živnost a při ní vedl i trafiku. Zemřel již 16. října 1881 ve věku 66 let a vše po něm následně převzal stejnojmenný syn. Přestože je Jehlice umístěna tak, že je nejen stranou hlavních cest, ale i do okolních osad je to nějaká vzdálenost, tak se zdejší hostinec stal velmi živým místem, kde se nějakou dobu pekl i výtečný chléb, po němž se vždy zaprášilo. Kromě toho se v čp. 8 hrála ochotnická divadelní představení, která řídil František Kalenský, řídící učitel z Hrádku u Nechanic. Vyhlášené byly též různé taneční zábavy. Že tomu tak opravdu bylo, tak to je vidět i z toho, že např. roku 1908 se zde vypilo celkem 45,5 hl. piva. Jako zajímavost je třeba uvést to, že Josef Kudrnovský mladší byl vášnivým křížovkářem, některé jeho výtvory byly též publikovány, např. v roce 1906 v "Milotickém hospodáři".
Nejvýrazněji však na sebe toto stavení upozornilo 22. března 1927, kdy 4,5letá Anička Kudrnovská nalezla při hraní na dvorku poklad, t. j. 470 kusů stříbrných pražských grošů, 6 malých mincí z doby krále Vladislava II., 3 saské mečové groše za Bedřicha II. a 1 saský groš z období Arnošta z Albrechtu. Mezi mincemi byl navíc stříbrný čtyřhranný dutý a otevírací křížek s rytinami. Celý tento nález se ukrýval v hliněném hrnci, jenž však již dávno podlehl zkáze a zbyly z něj jen střepy. Josef Kudrnovský chtěl následně nález prodat, aby si mohl koupit krávu. Celý nález chtělo koupit královéhradecké historické muzeum, ale hospodář za něj chtěl 3 000 Kč, takže nakonec koupilo jen pár mincí. Nebylo tehdy novin, jež by o tomto nálezu nepsaly. Příkladem budiž Lidové noviny, které 6. dubna téhož roku napsaly:
"Slepice vyhrabala poklad.
fa - Hradec Králové 5. dubna.
Na dvoře pod okapem chléva v usedlosti rolníka Josefa Kudrnovského v Jehlici u Nechanic popelí se slepice. Těchto dnů rolníkova čtyřletá dcerka v důlku, slepicemi vyhrabaném, nalezla mnoho plíšků, s nimiž si hrála. Otec spatřiv, s čím si děcko hraje, poznal v plíškách stříbrné groše, načež se ptal děcka, kde je našlo. Děcko odvětilo, že je slepičky snesly v důlku. Otec potom vyhrabal v důlku hrnec, v němž bylo 470 kusů stříbrných grošů a šest malých mincí z doby krále Václava I. Mimo to byl mezi mnicemi stříbrný čtyřhranný dutý křížek, který lze otevříti, a na jehož jedné straně ručně je vyryt Kristus na kříži, na druhé prostá ozdoba. Není to poprvé, co byl takto vyhrabán poklad. Před lety vyryt v Opatovicích nad Labem poklad krtek a na jiném místě v Čechách zase vyhrabal staré mince pes."
Za německé okupace zanikla hostinská živnost a po osvobození již nedošlo k jejímu obnovení. Následně náleželo stavení Josefu Randovi, který ho však opustil a o jeho stav se příliš nezajímal, neboť roubenka dosloužila a do její obnovy se mu příliš nechtělo, a tak ji nechal v roce 1967 zbořit (prázdné místo po čp. 8 je vidět na leteckém měřicím snímku z roku 1968, viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1968.HORI09.03495). Že se skutečně až do konce jednalo o dřevěnou stavbu, tak to lze zjistit nahlédnutím do vojenské topografické mapy v měřítku 1 : 10 000 z roku 1968 od Ing. Z. Líbala (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-A-d-1).
Později došlo i k rozdělení pozemku o parcelním čísle 421. Dnes se na místě tohoto stavení nachází zahrada s rekreačním objektem če. 4, jenž náleží Zdeňce Hlubučkové z Nechanic. Kromě něj je v místech původního Kudrnovského pozemku situováno ještě če. 5, jehož majiteli jsou Petr a Aneta Bulínovi. Z původního stavu tak zůstal pouze rybníček, kamenný kříž a zvonička, jež byly vystavěny na obecním pozemku před hostincem, což dokazuje např. letecký měřicí snímek z roku 1937 (viz
https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1937.HORI09.08540). Jinak tuto éru Jehlice, kdy byla díky svým zábavám a tancovačkám vyhlášená po celém okolí, pokud nepočítáme její vyhlášený výčep, připomínají pouze vzpomínky starších občanů a něco málo zmínek v místním tisku, ať již v inzertní části, nebo v rámci zpráv z černé kroniky. Zánikem hostince tak osada upadla tak, že její jméno kolikrát neříká nic ani lidem z blízkého okolí. Tak málo stačí na to, aby se nad něčím uzavřela hladina zapomnění.