Rybník u zámku v Dolním Přímu
Vodních ploch se kolem tvrze a posléze i v okolí zámku, který vznikl na místě předem zmíněného objektu, vyskytovalo několik. Ještě v polovině 19. století byly celkem 4, 3 podél hlavní silnice na sever od zámku a 1 uprostřed panského dvora, což lze vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Antona Czernyho a geometra 4. třídy Karla Hartla. Právě rybník označený číslem 3 a se zakresleným ostrůvkem byl předchůdcem této současné vodní plochy.
Jeho existence je doložena již za Bořka Boharyňského z Hrádku, který zemřel v roce 1539. V době, kdy náležel Dolní Přím městu Hradci Králové, zpustla zdejší tvrz a nejspíše i tento rybník, protože když se královéhradecké měšťanstvo nestaralo o stav tvrze a panského dvora, sotva mělo zájem na nějaké tamní vodní ploše. Když byl Dolní Přím roku 1547 zkonfiskován královskou komorou, byl koupen Janem z Pernštejna a ten ho obratem ruky prodal Janu Holcovi z Nemošic a na Přímě. Jeden z těchto šlechticů stojí za obnovou rybníka, nejspíše až ten druhý, ale vyloučit se nedá ani pernštejnský zásah, neboť tento rod byl s rybničním hospodářstvím spojen skoro jako "pupeční šňůrou".
Při přestavbě tvrze na zámek byl zřízen rovněž park a v něm zůstala většina rybníků, jež se kolem nacházely. Nic se nezměnilo ani za Františka Riedla, kdy byl v letech 1842-1843 přestavěn i sám zámek, který získal mj. 2. poschodí. Stejně tak byl zachován během rušení zámeckého parku, kdy byly v letech 1882-1883 rozvezeny zachovalé náspy na jižní a západní straně a zůstaly tak jen příkopy na severní straně a u nich vodní plochy, u nichž se odhadovalo, že byly zřízeny za jezuitské nadvlády, ale ve skutečnosti jimi byly pouze upraveny, přičemž zdrojem vody pro ně byl silný pramen z nedaleké studánky.
Všichni vlastníci Dolního Příma si velmi vážily vody, a tak jich byla na jeho katastru velká řada. Zmiňme např. Nový rybník, Ohradu, Šilhána, Starý rybník, Návesník, Mlýnský rybník a Rankovec, z nichž se do dnešní doby zachovala pouze jména, jež se později stala pouhým pojmenováním určité lokality. Většina z nich zanikla již v 18. století, a tak v roce 1845 měla ves pouze 49 arů a 67 m2, z čehož činily rybníky bez rákosu 35 arů a 82 m2. Tato výměra tedy ukazuje plochu rybníků, která je zaznamenána právě ve stabilním katastru.
Rybník zůstal spolu se zámkem harrachovským vlastnictvím až do roku 1945, kdy se dostal díky dekretům prezidenta Edvarda Beneše do rukou státu. Během tohoto období se ukázalo, že je rovněž dobrým zdrojem vody pro případ požáru. Příkladem budiž požár slámy ve dvoře velkostatku v srpnu 1928. Po vzniku JZD sloužil právě jeho potřebám, i když následně se v něm začal projevovat nedostatek vody, což je v sušších obdobích viditelné i dnes.
V roce 1967 byla kvůli zdejší drůbežárně vyvrtána 45 m hluboká studně a zeminou z ní byl zavezen zbytek prostředního rybníka v parku a rybníčku "Na place", jenž se nacházel uprostřed areálu bývalého panského dvora a roku 1852 v něm byly objeveny zbraně z husitského období, což dokazuje mnohem starší původ rybníků kolem zámku, než by se jinak mohlo zdát. K jejich likvidaci došlo z toho důvodu, že nebyly k ničemu potřeba. Dotčený rybník však přečkal i toto nesnadné období, kdy mohl i on zmizet navždy z map.
Stále více byla léta, kdy voda v rybníce ubývala tak, že zůstával skoro prázdný, v roce 1986 došlo dokonce k odhalení kořenů stromů na ostrůvku. Příčinou byl jak malý přítok z mlékárenské studny, tak kvůli malému množství srážek. Zajímavé jen je, že tohoto nebylo využito k jeho odbahnění a opravě, ale úpravami bylo měněno pouze jeho okolí. Roku 1986 bylo u rybníka naopak vybudováno osvětlení pro přírodní kluziště. V roce 1994 byly rybáři vyčištěny břehy rybníka, aby byl nadále použitelný k vysazování plůdku a rybaření. Roku 2001 se objevily u rybníka o výměře 1 200 m2 lavičky. O 10 let později došlo firmou Jiří Neumann ml. k opravě stavidla, neboť z rybníka vytékala vyčištěná voda do odpadních vod a hrozilo tak poškození ČOV.
Na větší změny si musela tato vodní plocha počkat až na rok 2016, kdy bylo firmou Jiří Neumann s. r. o. ze Sobětuše provedeno její vyčištění (návrh byl přednesen již v roce 2014, mj. kvůli rozšíření řas a sinic v něm a následnému úhynu ryb předchozího roku, ale kvůli financím byl odložen) a v rámci těchto prací byl upraven též ostrůvek, na který byla umístěna dřevořezba vodníka od Karla Krafka z Probluze, čímž tento rybník získal symbolického "ochránce" a svým umístěním byla i ona ochráněna od vandalismu, velkého nešvaru posledních desetiletí. Kromě toho byly kamenným násypem zpevněny břehy a zřízeno nové stavidlo. Aby se po této opravě stala nádrž opětovně rybníkem, byla napuštěna vodou z veřejného vodovodu, protože vzhledem k malému přítoku by se dala označit skoro za nebeský rybník. Změně situace trochu napomohlo svedení srážkové vody ze zámku. Celkem tak tyto úpravy vyšly na 446 490 Kč. O rok později dosáhl rybník takové hladiny, že mohlo dojít k jeho opětovnému zarybnění, a to 100 amury a 700 kapry K2.
Jeho existence je doložena již za Bořka Boharyňského z Hrádku, který zemřel v roce 1539. V době, kdy náležel Dolní Přím městu Hradci Králové, zpustla zdejší tvrz a nejspíše i tento rybník, protože když se královéhradecké měšťanstvo nestaralo o stav tvrze a panského dvora, sotva mělo zájem na nějaké tamní vodní ploše. Když byl Dolní Přím roku 1547 zkonfiskován královskou komorou, byl koupen Janem z Pernštejna a ten ho obratem ruky prodal Janu Holcovi z Nemošic a na Přímě. Jeden z těchto šlechticů stojí za obnovou rybníka, nejspíše až ten druhý, ale vyloučit se nedá ani pernštejnský zásah, neboť tento rod byl s rybničním hospodářstvím spojen skoro jako "pupeční šňůrou".
Při přestavbě tvrze na zámek byl zřízen rovněž park a v něm zůstala většina rybníků, jež se kolem nacházely. Nic se nezměnilo ani za Františka Riedla, kdy byl v letech 1842-1843 přestavěn i sám zámek, který získal mj. 2. poschodí. Stejně tak byl zachován během rušení zámeckého parku, kdy byly v letech 1882-1883 rozvezeny zachovalé náspy na jižní a západní straně a zůstaly tak jen příkopy na severní straně a u nich vodní plochy, u nichž se odhadovalo, že byly zřízeny za jezuitské nadvlády, ale ve skutečnosti jimi byly pouze upraveny, přičemž zdrojem vody pro ně byl silný pramen z nedaleké studánky.
Všichni vlastníci Dolního Příma si velmi vážily vody, a tak jich byla na jeho katastru velká řada. Zmiňme např. Nový rybník, Ohradu, Šilhána, Starý rybník, Návesník, Mlýnský rybník a Rankovec, z nichž se do dnešní doby zachovala pouze jména, jež se později stala pouhým pojmenováním určité lokality. Většina z nich zanikla již v 18. století, a tak v roce 1845 měla ves pouze 49 arů a 67 m2, z čehož činily rybníky bez rákosu 35 arů a 82 m2. Tato výměra tedy ukazuje plochu rybníků, která je zaznamenána právě ve stabilním katastru.
Rybník zůstal spolu se zámkem harrachovským vlastnictvím až do roku 1945, kdy se dostal díky dekretům prezidenta Edvarda Beneše do rukou státu. Během tohoto období se ukázalo, že je rovněž dobrým zdrojem vody pro případ požáru. Příkladem budiž požár slámy ve dvoře velkostatku v srpnu 1928. Po vzniku JZD sloužil právě jeho potřebám, i když následně se v něm začal projevovat nedostatek vody, což je v sušších obdobích viditelné i dnes.
V roce 1967 byla kvůli zdejší drůbežárně vyvrtána 45 m hluboká studně a zeminou z ní byl zavezen zbytek prostředního rybníka v parku a rybníčku "Na place", jenž se nacházel uprostřed areálu bývalého panského dvora a roku 1852 v něm byly objeveny zbraně z husitského období, což dokazuje mnohem starší původ rybníků kolem zámku, než by se jinak mohlo zdát. K jejich likvidaci došlo z toho důvodu, že nebyly k ničemu potřeba. Dotčený rybník však přečkal i toto nesnadné období, kdy mohl i on zmizet navždy z map.
Stále více byla léta, kdy voda v rybníce ubývala tak, že zůstával skoro prázdný, v roce 1986 došlo dokonce k odhalení kořenů stromů na ostrůvku. Příčinou byl jak malý přítok z mlékárenské studny, tak kvůli malému množství srážek. Zajímavé jen je, že tohoto nebylo využito k jeho odbahnění a opravě, ale úpravami bylo měněno pouze jeho okolí. Roku 1986 bylo u rybníka naopak vybudováno osvětlení pro přírodní kluziště. V roce 1994 byly rybáři vyčištěny břehy rybníka, aby byl nadále použitelný k vysazování plůdku a rybaření. Roku 2001 se objevily u rybníka o výměře 1 200 m2 lavičky. O 10 let později došlo firmou Jiří Neumann ml. k opravě stavidla, neboť z rybníka vytékala vyčištěná voda do odpadních vod a hrozilo tak poškození ČOV.
Na větší změny si musela tato vodní plocha počkat až na rok 2016, kdy bylo firmou Jiří Neumann s. r. o. ze Sobětuše provedeno její vyčištění (návrh byl přednesen již v roce 2014, mj. kvůli rozšíření řas a sinic v něm a následnému úhynu ryb předchozího roku, ale kvůli financím byl odložen) a v rámci těchto prací byl upraven též ostrůvek, na který byla umístěna dřevořezba vodníka od Karla Krafka z Probluze, čímž tento rybník získal symbolického "ochránce" a svým umístěním byla i ona ochráněna od vandalismu, velkého nešvaru posledních desetiletí. Kromě toho byly kamenným násypem zpevněny břehy a zřízeno nové stavidlo. Aby se po této opravě stala nádrž opětovně rybníkem, byla napuštěna vodou z veřejného vodovodu, protože vzhledem k malému přítoku by se dala označit skoro za nebeský rybník. Změně situace trochu napomohlo svedení srážkové vody ze zámku. Celkem tak tyto úpravy vyšly na 446 490 Kč. O rok později dosáhl rybník takové hladiny, že mohlo dojít k jeho opětovnému zarybnění, a to 100 amury a 700 kapry K2.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.240, 15.705)
Poslední aktualizace: 28.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dolní Přím
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Rybník u zámku v Dolním Přímu
Sýrárna v Dolním Přímu
Dům, budova
Původně se ve zdejším vrchnostenském dvoře nacházel panský pivovar, který byl zřízen v roce 1626, pro nějž byl roku 1824 zřízen vodovod z Probluze. Postupem času mu však vzrostla v celém širém okolí konkurence, a …
0.2km
více »
Zámek v Dolním Přímu
Zámek
Na místě dnešního zámku byla původně vybudována valy obehnaná gotická tvrz, která roku 1378 náležela Pešíku Přínovi z Přína. V roce 1525 náleželo přímské zboží Bořku Boharyňskému z Hrádku na Přímě, který ho tehdy …
0.3km
více »
Pomník s bustou saského krále Alberta v Probluzi
Pomník
Prvním vztyčeným pomníkem v těchto místech se stal 7,5 m vysoký kamenný obelisk saského armádního sboru, jenž pochází z roku 1867 (posvěcen zdejším farářem P. Františkem Novákem) a nese tyto nápisy: „VIRTUTI IN BE…
0.4km
více »
Probluz - park, pomník "král Albert"
Pomník
Monumentální pískovcový pomník s bustou saského krále Alberta se nalézá na okraji parku na pomezí Probluze a Dolního Přímu. Pomník krom busty krále zdobí další saské královské atributy. Zhotoven byl kamenosochařskou školou v Hořicích, odhalen byl v roce 1904.
0.4km
více »
Dolní Přím - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
To, že i Dolní Přím byl stižen bitvou Prusko-rakouské války dne 3. července 1866 dokládá soubor pomníků, které se nachází ve spodní části obce u odbočky na Nový Přím. Mezi šesti pomníky je např. pomník s křížem sa…
0.5km
více »
Probluz (Dolní Přím)
Místní část
Své jméno měla ves získat po svém zakladateli Probludovi či Probudovi, což má dokazovat to, že do roku 1890 se užíval rovněž tvar Probúz a Probúzy, který v lidové mluvě vydržel až do následujícího století. To vedl…
0.6km
více »
Zájezdní hostinec v Probluzi
Dům, budova
Zdejší zájezdní hostinec by měl mít podle lidových vypravování až středověký původ, ale když nahlédneme do berní ruly z roku 1654, tak jsou zde uvedeni pouze 4 sedláci, 5 chalupníků, 5 rozbořených a pustých statků…
0.7km
více »
Fara v Probluzi
Dům, budova
Informace o tom, kde stávalo původní dřevěné farní stavení, se do dnešní doby nedochovaly. Mohlo stát jak na současném místě, tak úplně někde jinde. Druhá možnost je pravděpodobnější, protože i kostel se původně n…
0.7km
více »
Kostel Všech svatých v Probluzi
Kostel
První listinná zmínka o probluzském kostele pochází ze starého popisu pražské diecéze, který byl sepsán mezi lety 1344-1350. V té době byl farním chrámem v královéhradeckém archidiakonátu a diakonátu. Papežského d…
0.7km
více »
Socha Panny Marie v Probluzi
Socha
Velkým symbolem probluzské návsi je její sochařská výzdoba, která pochází z 90. let 19. století a jejími iniciátory byl zdejší farář P. Jan Brunclík spolu s c. k. ředitelem odborné školy sochařské v Hořicích Vilémem Dokoupilem, přičemž nejdříve tu byly zřízeny sochy Vzkříšení a Smrti, jež měly krášlit vchod na hřbitov. Provedeny byly se svolením ministerstva kultu a vyučování ú…
0.7km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Probluzi
Pomník
Co je lidstvo lidstvem, tak se lidé nemilosrdně vybíjejí a celými dějinami procházejí různě velké ozbrojené konflikty, jež mají na svědomí tolik milionů lidských životů, že je to již přímo nepředstavitelné a z nich nejkrvavějšími byly obě poslední světové války, ačkoliv ta první je mnohdy zastíněna „populárnější“ druhou světovou válkou, i když ona sama mnohdy byla brutálnější a…
0.7km
více »
Probluz - kostel Všech svatých
Kostel
První zmínka o obci Probluz, která se nachází cca 10 km severně od Hradce Králové, je z roku 1347. Dominantou obce je, z daleka viditelný, barokní Kostel Všech svatých postavený v letech 1690-91. Během bitvy Prusk…
0.7km
více »
Probluz - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Dokladem Prudkých bojů v bitvě Prusko-rakouské války 3. 7. 1866, které se odehrály v těsné blízkosti Probluze je soubor pomníků, který se nachází v okolí kostela Všech Svatých. Např. pomník věnovaný Sasům zemřelým v polních lazaretech, pomník 8. kyrysnického pluku, pomník rakouského 20. praporu polních myslivců a mnoho dalších....
0.7km
více »
Kaplička sv. Františka z Assisi u Probluzi
Kaple
O této kapličce se mnoho neví. Pokud nahlédneme do knihy „Umělecké památky Čech. Svazek třetí. P/Š“, vydané kolektivem autorů p…
0.9km
více »
Horní Přím - pomník bitvy r. 1866
Pomník
Pomník rakouského 74. pěšího pluku najdeme v poli západně od obce Horní Přím. Jedná se o pískovcový obelisk zdobený reliéfem rakouského orla. Pomník stojí uprostřed šachetních hrobů, vysvěcen byl 3.7.1898, tj. 30 …
1.1km
více »
Les Bažantnice
Přírodní park
Tento les nalezneme na západ od Dolního Přímu mezi lokalitami "Velký", "Před Jehlicí", "Novopřímský" a "Pravý dvorský", přičemž na severu a ze západu ho obtéká Radostovský potok a ve stejném směru nalezneme i nejv…
1.1km
více »
Horní Přím (Dolní Přím)
Místní část
Osídlení zdejší krajiny je pravěkého původu. Kvůli různým úpravám zdejší krajiny v 18. a 19. století však došlo ke smíchání zeminy z různých nalezišť, takže na mnoha místech se nacházely kosterní pozůstatky, popel…
1.1km
více »
Bor 1. a 2. díl (Dolní Přím/Všestary)
Osada
Území této osady bylo osídleno nejspíše již v době kamenné, protože v celém okolí (Bříza, Rosnice) byly zaznamenány nálezy kamenných nástrojů a dalších pravěkých předmětů. O probluzské části Boru (dnes Dolní Přím)…
1.5km
více »
Biocentrum "Na Černé"
Přírodní park
Lokalita "Na Černé" se nachází severně od osady Bor, jež je dnes rozdělena na 2 díly, z nichž první náleží k Dolnímu Přímu a druhý k Všestarům. Stejně tak i ona je podělena mezi obě obce, přičemž tento název, jenž…
1.6km
více »
Střezetice
Vesnice
Obec Střezetice se nachází cca 10 km severozápadně od Hradce Králové. První historický zápis o obci je z roku 1351. V roce 1866 byla obec postižena bitvou prusko-rakouské války, která se dne 3. července obcí prohn…
2.1km
více »
Žižkův stůl
Vyhlídka
Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…
2.2km
více »
Pomník jezdecké srážky u Střezetic
Pomník
Málokdo si umí představit, jaký masakr se odehrál 3. července 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Ustupující rakouské pěchotě, ohrožené útokem pruského jezdectva, vyrazily na pomoc rakouské jízdní pluky. Mezi Stř…
2.2km
více »
Pomník koní u Střezetic
Pomník
To, že v bitvě prusko-rakouské války dne 3.7.1866 bylo neskutečně lidských obětí je všeobecně známo. Ale součástí bitvy byla i jízda, tedy koně. I tato ušlechtilá zvířata si tedy vytrpěla své…… Z podnětu Komitétu …
2.2km
více »
Žižkův stůl
Tipy na výlet
Naším cílem, resp. odpočinkovou zastávkou při putování po bojišti Prusko-rakouské války r. 1866 u Hradce Králové je nenápadné, ale velmi zajímavé místo zvané Žižkův stůl. Žižkův stůl, nebo též návrší Žižkovec je m…
2.4km
více »
Popovice (HK)
Mlýn
Popovice - obec 4 km severovýchodně od Nechanic historicky doložená roku 1448 v souvislosti s tvrzí jejíž majitelem byl husita, rytíř Jan z Popovic. Během třicetileté války byla ves vyrabována, po jejím ukončení p…
2.6km
více »
turistické rozcestí Hrádek u Nechanic
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází u zástávka autobusu u Hrádku u Nechanic, ukazuje turistům cestu do více směrů. Po červené značce ve směru Nechanice - Osice, po značce zelené ve směru Prasek - Hrádek u Nechanic a po značce modré ve směru Všestary žst - Hrádek u Nechanic. V místě se nachází i rozcestník cyklotras KČT.
3.4km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
3.5km
více »
Hrádek u Nechanic - malá Hluboká
Tipy na výlet
Místo, které si vysloužilo označení malá Hluboká snad ani není nutno připomínat, označení místa kam míříme nám to vysloveně napovídá. Tedy na zámek u obce Hrádek, cca 3 km jihovýchodně od Nechanic, necelých 15 km …
3.5km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
4.8km
více »