Vedle varianty Žižkovec, jež se oficiálně používá dnes, se v historii objevuje též pojmenování Žižkoves, což vyvolávalo řadu pověstí a dohadů o vzniku tohoto sídla, někdy dokonce spojených s Janem Žižkou z Trocnova, ovšem vždy vymyšlených a nemajících ani zbla pravdivého základu.
Místo, kde se tato osada nachází, bylo osídleno již v mladší době kamenné, což dokazuje řada nálezů kamenných nástrojů i jiných artefaktů z tohoto období (čtyřhranné kladívko s vrtaným otvorem, motyčka s otvorem, 2 celé a další částečné mlaty). Některé z nich se dostaly do pardubického muzea. První písemná zmínka o vsi je teprve z roku 1789 a její růst je spojen s rokem 1792, kdy byly rozděleny poddaným některé pozemky libčanského statku v krásnickém katastru, kam patřil rovněž Žižkovec. V roce 1825 tu žilo 26 obyvatel v 7 staveních, o 5 let později 54 obyvatel v 8 domech a roku 1843 50 obyvatel v 8 staveních. Podle císařského otisku stabilního katastru obce Krásnice z roku 1840, který byl vytvořen adjunktem 2. třídy Quido Johannem Zellerinem a geometrem 4. třídy Antonem Calvasem, byl Žižkovec tehdy tvořen převážně roubenými budovami, jen statek Jana Součka čp. 1 byl zděný, a to včetně hospodářských budov (kromě přední stodoly k silnici).
V roce 1849 byl Žižkovec přiřazen jako osada ke Krásnici, k níž patřil až do roku 1967. Školským obvodem patřila tato osada k Osicím, teprve v roce 1912 byla odškolena do Sedlice. Farou spadá pod již zmíněné Osice. Roku 1888 se dostala do dražby Kněžourova usedlost čp. 4, která byla odhadnuta na 1702 zl. V roce 1916 vydal ředitel V. Vach z Hradce Králové dějiny Sedlice, Chrástnice a Žižkovsi.
Roku 1921 zde žilo 60 obyvatel v 10 domech. V noci na 19. září 1932 vyhořel domek manželů Makaloušových. V roce 1940 byla zahájena stavba nové silnice mezi Žižkovcem a Sedlicí, jež byla zadána firmě Ing. Kunc, a o 7 let později došlo k elektrifikaci osady, v jejímž rámci byl vystavěn zdejší transforátor. Roku 1967 došlo k opravě zdejšího veřejného osvětlení. V letech 1967-1976 náležel Žižkovec k Sedlicím a od roku 1976 je součástí Praskačky.
Z místních pamětihodností je třeba zmínit: železnou vidlicovitou sloupovou zvoničku se stříškou, která ve 20. století nahradila původní dřevěnou rozsochu; sochu Panny Marie z roku 1887 a pomníček na památku zbudování silnice ze Sedlice do Žižkovce, o níž se v roce 1942 zasloužil sedlický starosta František Košťál z čp. 9. Osada je známá též místní jízdárnou. Více o ní zde:
https://jkzizkovec.webnode.cz.