Biocentrum "Na Černé"
Turistické cíle • Přírodní park
Lokalita "Na Černé" se nachází severně od osady Bor, jež je dnes rozdělena na 2 díly, z nichž první náleží k Dolnímu Přímu a druhý k Všestarům. Stejně tak i ona je podělena mezi obě obce, přičemž tento název, jenž byl odvozen podle vlastnosti zdejší půdy, byl využíván již v 17. a 18. století a můžeme ho tak nalézt např. v urbáři přímského panství z roku 1740, kdy byla tato místa zvána jako "Na černý pod Probluzí".
Původně šlo o panský majetek, který se v rámci Raabovy reformy dostal do rukou zdejších hospodářů, což dokazuje zmínka v josefinském katastru z roku 1787, kde se rovněž hovoří o "Švábově borečku", jižněji položeném lesíku, jenž náležel Jakubu Švábovi z Rosnic čp. 6 (po jeho smrti v roce 1791 připadl jeho stejnojmennému synovi, jenž k němu tehdy přikoupil ještě další pozemky pod Borem, takže jeho lesy o výměře 1 měřice a 9 1/2 měřičky se rozšířily o dalších 5 měřic a 11 1/2 měřiček a od roku 1849 Josefu Hamplovi, který vedl s předchozím vlastníkem dlouholetý spor o kupní cenu celého statku čp. 6, jenž se v roce 1950 dostal do správy MNV) a dochoval se do dnešních dob v téměř stejném položení a rozloze, i když v současnosti náleží mnoha vlastníkům. Kolem se pak ještě nacházelo obecní pastviště, vzniklé na původním obecním lese "Borku".
Již od dávných dob jsme zde mohli najít jak pole a louky, tak zmíněný k čp. 6 náležející lesní porost, což lze zjistit již letmým nahlédnutím do indikační skici stabilního katastru (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA404018400), i když výše uvedené pojmenování v ní nenalezneme. Nejvýraznějším místem bývala vždy tamní studánka, o níž se můžeme dozvědět z "Kroniky obce Rosnic" od štábního kapitána četnictva ve výslužbě Bohumíra Tuhého toto:
"Studánka na Černé pod Borem.
Na lukách na Černé pod Borem, asi 40-50 kroků od cesty vedoucí od Probluze a Boru na státní silnici Všestary - Střezetice je ve vrbovém houští ukryta studánka asi 1 a půl metru hluboká a asi 1 m v průměru. Voda zde vyvěrá z hlubiny země a vodní hladina je na úrovni hladiny luk. Poznámka č. 17.
Přebytečná voda ze studánky teče uprostřed luk stroužkou západním směrem. Podtéká Probluzskou silnici a na lukách mezi Probluzí a Střezeticemi se spojuje se střezetským potůčkem, který pramení nad Střezeticemi a protéká touto obcí.
Takto zesílený potok odtéká dále k západu pod les Dubinu a z Dolního Přímu se stáčí k jihu k Novému Přímu, kde před lety býval velký rybník, který hnal svojí vodu na Jehlický mlýn, nyní již dávno zaniklý. Potůček se dále žene k Radíkovicům a Radostovu a odtud opět západním směrem až k Homyli, kde se vlévá do Bystřice. Celkový tok potůčku je asi 15 km.
Poněvadž i Bystřice se vlévá do Labe a toto do moře Severního či Německého, patří i v tomto směru Rosnice ku povodí tohoto moře.
Potůček není nikde oficielně pojmenován. Říká se mu Střezetský potok, Jehlický potok, Radíkovský potok i Radostovský potok. Každá vesnice, kterou protéká, mu dává svoje jméno.
Převážná část rosnických občanů pravděpodobně u této studánky ani nikdy nebyla. Studánku znají pouze rolníci, kteří mají na Černé pole a nebo luka. Tito občané dobře poznali za parných dnů, dobrou, studenou a osvěžující chuť vody ze studánky.
Za to znají studánku velmi dobře občané borští. Jakmile přijde suší rok, začne se v borských studnách ztráceti voda. Tu vytahují svoje voznice a v těch dovážejí si domů vodu pro dobytek i pro svojí potřebu.
Studánka tudíž slouží i naším občanům.
Poznámka číslo 17. strana 271.
Studánka na Černé pod Borem.
Studánka je 180 cm hluboká. Ode dna do výše asi 130 cm je roubená z dubových, silných asi 110 cm dlouhých polen, tak že uprostřed vznikla čtverhranná prostora o rozměrech 80 x 80 cm a to, jak výše uvedeno až do 130 cm ode dna. Dno jest z bílého tvrdého, téměř skalnatého jílu.
Od vrchu asi 50 cm je roubení vybrané, proto studánka se zdá, že zaujímá u vrchu mnohem větší obvod, neboť je - jak bylo již uvedeno - až po okraj naplněna vodou."
Toto místo se však zapsalo rovněž do dějin, protože 3. července 1866 se zde střetla rakouská Mengenova brigáda s pruskou Rheinbabenovou lehkou jezdeckou brigádou (viz https://odkladskychhranic.wordpress.com/2019/05/11/edmund-chaura-valka-prusko-rakouska-roku-1866-1902/ nebo https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/82928 a https://chartaeantiquae.cz/cs/maps/82925). Důkazem toho byl nedaleko lesa zřízený železný kříž na mohutném pískovcovém soklu (č. e. 332, typ č. 302A) na hrobě padlých vojáků z roku 1899, který se však dnešní doby nedočkal, i když je zaznamenán ještě ve vojenské topografické mapě v měřítku 1 : 10 000 z roku 1969 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-A-d-2), takže zanikl někdy po tomto roce.
Sám "Švábův boreček" zmizel v souvislosti s různými přírodními katastrofami, což můžeme vidět z leteckého měřicího snímku z roku 1936. Od té doby byly tyto pozemky využívány jako pole a louky. S obnovou lesa se začalo až v 70. letech 20. století, aby byl v následujícím desetiletí dále rozšiřován a využíván myslivci. Příroda však opět zapracovala a díky vichřicím a kůrovci se zdá, že les má opět své dny sečtené, což je vidět i na přiložených snímcích. Hezkým zákoutím je alespoň v letech 2011-2012 rozšířený rybníček, jenž vznikl na pozemcích ZD Všestary a Statku Dlouhé Dvory Holding a. s., kde se původně nacházela předem jmenovaná studánka. Sama lokalita Na Černé je nyní známá jako lokální biocentrum, jež je v odůvodnění územního plánu z roku 2011 popsáno takto:
"Pořadové číslo: BC27
Název: Na černé
Biogeografický význam: lokální biocentrum
Katastrální území: Rosnice u Všestar
STG: 2B3
Geologie, půdní typ: hnědozem černozemní na sprašových hlínách, až hnědozem oglejená na jižní části BC
Charakteristika ekotopu: Porost rákosu na ploše cca 0,5 ha s porostem olší, pod smrkovým remízkem je rybníček 20 x 40 m, který vyúsťuje do melioračního odpadu. Okolo rákosí olšový a jasanový porost.
Stupeň ekologické stability: 4
Návrh opatření: Založit nové lokální biocentrum. Původní rybníček rozšířit na plochu cca 0,4 ha s přechodem na mokřad. Doplnit stromovou a keřovou zeleň.
Výměra: 3,03 ha"
Nechme se tedy překvapit, co se z tohoto místa nakonec stane, ale bylo by chybou, kdyby k obnově uvedeného přírodního zákoutí nedošlo. Už jenom jako vzpomínka na to, že se od nepaměti chodilo těmito místy od Boru a Probluze (u bývalého "Švábova borečku" bývala křižovatka obou cest, viz letecký měřicí snímek z roku 1946: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1946.JARM89.10774) na silnici ze Všestar do Střezetic a mohli se zde zastavit a osvěžit.
Původně šlo o panský majetek, který se v rámci Raabovy reformy dostal do rukou zdejších hospodářů, což dokazuje zmínka v josefinském katastru z roku 1787, kde se rovněž hovoří o "Švábově borečku", jižněji položeném lesíku, jenž náležel Jakubu Švábovi z Rosnic čp. 6 (po jeho smrti v roce 1791 připadl jeho stejnojmennému synovi, jenž k němu tehdy přikoupil ještě další pozemky pod Borem, takže jeho lesy o výměře 1 měřice a 9 1/2 měřičky se rozšířily o dalších 5 měřic a 11 1/2 měřiček a od roku 1849 Josefu Hamplovi, který vedl s předchozím vlastníkem dlouholetý spor o kupní cenu celého statku čp. 6, jenž se v roce 1950 dostal do správy MNV) a dochoval se do dnešních dob v téměř stejném položení a rozloze, i když v současnosti náleží mnoha vlastníkům. Kolem se pak ještě nacházelo obecní pastviště, vzniklé na původním obecním lese "Borku".
Již od dávných dob jsme zde mohli najít jak pole a louky, tak zmíněný k čp. 6 náležející lesní porost, což lze zjistit již letmým nahlédnutím do indikační skici stabilního katastru (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA404018400), i když výše uvedené pojmenování v ní nenalezneme. Nejvýraznějším místem bývala vždy tamní studánka, o níž se můžeme dozvědět z "Kroniky obce Rosnic" od štábního kapitána četnictva ve výslužbě Bohumíra Tuhého toto:
"Studánka na Černé pod Borem.
Na lukách na Černé pod Borem, asi 40-50 kroků od cesty vedoucí od Probluze a Boru na státní silnici Všestary - Střezetice je ve vrbovém houští ukryta studánka asi 1 a půl metru hluboká a asi 1 m v průměru. Voda zde vyvěrá z hlubiny země a vodní hladina je na úrovni hladiny luk. Poznámka č. 17.
Přebytečná voda ze studánky teče uprostřed luk stroužkou západním směrem. Podtéká Probluzskou silnici a na lukách mezi Probluzí a Střezeticemi se spojuje se střezetským potůčkem, který pramení nad Střezeticemi a protéká touto obcí.
Takto zesílený potok odtéká dále k západu pod les Dubinu a z Dolního Přímu se stáčí k jihu k Novému Přímu, kde před lety býval velký rybník, který hnal svojí vodu na Jehlický mlýn, nyní již dávno zaniklý. Potůček se dále žene k Radíkovicům a Radostovu a odtud opět západním směrem až k Homyli, kde se vlévá do Bystřice. Celkový tok potůčku je asi 15 km.
Poněvadž i Bystřice se vlévá do Labe a toto do moře Severního či Německého, patří i v tomto směru Rosnice ku povodí tohoto moře.
Potůček není nikde oficielně pojmenován. Říká se mu Střezetský potok, Jehlický potok, Radíkovský potok i Radostovský potok. Každá vesnice, kterou protéká, mu dává svoje jméno.
Převážná část rosnických občanů pravděpodobně u této studánky ani nikdy nebyla. Studánku znají pouze rolníci, kteří mají na Černé pole a nebo luka. Tito občané dobře poznali za parných dnů, dobrou, studenou a osvěžující chuť vody ze studánky.
Za to znají studánku velmi dobře občané borští. Jakmile přijde suší rok, začne se v borských studnách ztráceti voda. Tu vytahují svoje voznice a v těch dovážejí si domů vodu pro dobytek i pro svojí potřebu.
Studánka tudíž slouží i naším občanům.
Poznámka číslo 17. strana 271.
Studánka na Černé pod Borem.
Studánka je 180 cm hluboká. Ode dna do výše asi 130 cm je roubená z dubových, silných asi 110 cm dlouhých polen, tak že uprostřed vznikla čtverhranná prostora o rozměrech 80 x 80 cm a to, jak výše uvedeno až do 130 cm ode dna. Dno jest z bílého tvrdého, téměř skalnatého jílu.
Od vrchu asi 50 cm je roubení vybrané, proto studánka se zdá, že zaujímá u vrchu mnohem větší obvod, neboť je - jak bylo již uvedeno - až po okraj naplněna vodou."
Toto místo se však zapsalo rovněž do dějin, protože 3. července 1866 se zde střetla rakouská Mengenova brigáda s pruskou Rheinbabenovou lehkou jezdeckou brigádou (viz https://odkladskychhranic.wordpress.com/2019/05/11/edmund-chaura-valka-prusko-rakouska-roku-1866-1902/ nebo https://chartae-antiquae.cz/cs/maps/82928 a https://chartaeantiquae.cz/cs/maps/82925). Důkazem toho byl nedaleko lesa zřízený železný kříž na mohutném pískovcovém soklu (č. e. 332, typ č. 302A) na hrobě padlých vojáků z roku 1899, který se však dnešní doby nedočkal, i když je zaznamenán ještě ve vojenské topografické mapě v měřítku 1 : 10 000 z roku 1969 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=topo1952&idrastru=D7_2__M-33-68-A-d-2), takže zanikl někdy po tomto roce.
Sám "Švábův boreček" zmizel v souvislosti s různými přírodními katastrofami, což můžeme vidět z leteckého měřicího snímku z roku 1936. Od té doby byly tyto pozemky využívány jako pole a louky. S obnovou lesa se začalo až v 70. letech 20. století, aby byl v následujícím desetiletí dále rozšiřován a využíván myslivci. Příroda však opět zapracovala a díky vichřicím a kůrovci se zdá, že les má opět své dny sečtené, což je vidět i na přiložených snímcích. Hezkým zákoutím je alespoň v letech 2011-2012 rozšířený rybníček, jenž vznikl na pozemcích ZD Všestary a Statku Dlouhé Dvory Holding a. s., kde se původně nacházela předem jmenovaná studánka. Sama lokalita Na Černé je nyní známá jako lokální biocentrum, jež je v odůvodnění územního plánu z roku 2011 popsáno takto:
"Pořadové číslo: BC27
Název: Na černé
Biogeografický význam: lokální biocentrum
Katastrální území: Rosnice u Všestar
STG: 2B3
Geologie, půdní typ: hnědozem černozemní na sprašových hlínách, až hnědozem oglejená na jižní části BC
Charakteristika ekotopu: Porost rákosu na ploše cca 0,5 ha s porostem olší, pod smrkovým remízkem je rybníček 20 x 40 m, který vyúsťuje do melioračního odpadu. Okolo rákosí olšový a jasanový porost.
Stupeň ekologické stability: 4
Návrh opatření: Založit nové lokální biocentrum. Původní rybníček rozšířit na plochu cca 0,4 ha s přechodem na mokřad. Doplnit stromovou a keřovou zeleň.
Výměra: 3,03 ha"
Nechme se tedy překvapit, co se z tohoto místa nakonec stane, ale bylo by chybou, kdyby k obnově uvedeného přírodního zákoutí nedošlo. Už jenom jako vzpomínka na to, že se od nepaměti chodilo těmito místy od Boru a Probluze (u bývalého "Švábova borečku" bývala křižovatka obou cest, viz letecký měřicí snímek z roku 1946: https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=lms&idrastru=WMSA08.1946.JARM89.10774) na silnici ze Všestar do Střezetic a mohli se zde zastavit a osvěžit.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.247, 15.729)
Poslední aktualizace: 9.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dolní Přím
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Biocentrum "Na Černé"
Bor 1. a 2. díl (Dolní Přím/Všestary)
Osada
Území této osady bylo osídleno nejspíše již v době kamenné, protože v celém okolí (Bříza, Rosnice) byly zaznamenány nálezy kamenných nástrojů a dalších pravěkých předmětů. O probluzské části Boru (dnes Dolní Přím)…
0.7km
více »
Žižkův stůl
Vyhlídka
Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…
0.9km
více »
Kaplička sv. Františka z Assisi u Probluzi
Kaple
O této kapličce se mnoho neví. Pokud nahlédneme do knihy „Umělecké památky Čech. Svazek třetí. P/Š“, vydané kolektivem autorů p…
0.9km
více »
Pomník jezdecké srážky u Střezetic
Pomník
Málokdo si umí představit, jaký masakr se odehrál 3. července 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Ustupující rakouské pěchotě, ohrožené útokem pruského jezdectva, vyrazily na pomoc rakouské jízdní pluky. Mezi Stř…
1km
více »
Pomník koní u Střezetic
Pomník
To, že v bitvě prusko-rakouské války dne 3.7.1866 bylo neskutečně lidských obětí je všeobecně známo. Ale součástí bitvy byla i jízda, tedy koně. I tato ušlechtilá zvířata si tedy vytrpěla své…… Z podnětu Komitétu …
1km
více »
Fara v Probluzi
Dům, budova
Informace o tom, kde stávalo původní dřevěné farní stavení, se do dnešní doby nedochovaly. Mohlo stát jak na současném místě, tak úplně někde jinde. Druhá možnost je pravděpodobnější, protože i kostel se původně n…
1.1km
více »
Kostel Všech svatých v Probluzi
Kostel
První listinná zmínka o probluzském kostele pochází ze starého popisu pražské diecéze, který byl sepsán mezi lety 1344-1350. V té době byl farním chrámem v královéhradeckém archidiakonátu a diakonátu. Papežského d…
1.1km
více »
Socha Panny Marie v Probluzi
Socha
Velkým symbolem probluzské návsi je její sochařská výzdoba, která pochází z 90. let 19. století a jejími iniciátory byl zdejší farář P. Jan Brunclík spolu s c. k. ředitelem odborné školy sochařské v Hořicích Vilémem Dokoupilem, přičemž nejdříve tu byly zřízeny sochy Vzkříšení a Smrti, jež měly krášlit vchod na hřbitov. Provedeny byly se svolením ministerstva kultu a vyučování ú…
1.1km
více »
Probluz - kostel Všech svatých
Kostel
První zmínka o obci Probluz, která se nachází cca 10 km severně od Hradce Králové, je z roku 1347. Dominantou obce je, z daleka viditelný, barokní Kostel Všech svatých postavený v letech 1690-91. Během bitvy Prusk…
1.1km
více »
Probluz - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Dokladem Prudkých bojů v bitvě Prusko-rakouské války 3. 7. 1866, které se odehrály v těsné blízkosti Probluze je soubor pomníků, který se nachází v okolí kostela Všech Svatých. Např. pomník věnovaný Sasům zemřelým v polních lazaretech, pomník 8. kyrysnického pluku, pomník rakouského 20. praporu polních myslivců a mnoho dalších....
1.1km
více »
Žižkův stůl u Rosnic
Pomník
Vlevo nad Rosnicemi při cestě k Boru se nachází táhlý vrch „Slupek“, kterému místní říkají od nepaměti Žižkův stůl, a to proto, že když 4. srpna 1423 porazil Jan Žižka z Trocnova u Strauchova dvora Diviše Bořka z Miletínka, tak tu po svém vítězství měl stolovat. Jiné prameny uvádějí, že k tomuto jeho zastavení mělo dojít již o rok dříve. Vše je však jen z lidového podání a důka…
1.2km
více »
Střezetice
Vesnice
Své jméno měla ves obdržet podle svého bájného zakladatele Střezaty, o čemž hovoří prof. Antonín Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. IV. díl. S-Ž":"Střezetice (lid. …
1.2km
více »
Zájezdní hostinec v Probluzi
Dům, budova
Zdejší zájezdní hostinec by měl mít podle lidových vypravování až středověký původ, ale když nahlédneme do berní ruly z roku 1654, tak jsou zde uvedeni pouze 4 sedláci, 5 chalupníků, 5 rozbořených a pustých statků…
1.2km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Probluzi
Pomník
Co je lidstvo lidstvem, tak se lidé nemilosrdně vybíjejí a celými dějinami procházejí různě velké ozbrojené konflikty, jež mají na svědomí tolik milionů lidských životů, že je to již přímo nepředstavitelné a z nich nejkrvavějšími byly obě poslední světové války, ačkoliv ta první je mnohdy zastíněna „populárnější“ druhou světovou válkou, i když ona sama mnohdy byla brutálnější a…
1.2km
více »
Probluz (Dolní Přím)
Místní část
Své jméno měla ves získat po svém zakladateli Probludovi či Probudovi, což má dokazovat to, že do roku 1890 se užíval rovněž tvar Probúz a Probúzy, který v lidové mluvě vydržel až do následujícího století. To vedl…
1.2km
více »
Střezetice, sousoší jezdecké bitvy.
Pomník
Dne 3. července 1866 došlo u obce Střezetice k jezdecké bitvě mezi pruskou a rakouskou jízdou. Rakouská jízda se ve snaze uchránit ustupující pěchotu dostala do střetu s nepřítelem.…
1.2km
více »
Střezetice
Vesnice
Obec Střezetice se nachází cca 10 km severozápadně od Hradce Králové. První historický zápis o obci je z roku 1351. V roce 1866 byla obec postižena bitvou prusko-rakouské války, která se dne 3. července obcí prohn…
1.2km
více »
turistické rozcestí Střezetice
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v prostoru křižovatky v Střezeticích, ukazuje turistům cestu po žluté značce ve směru Probluz - Rozběřice (odb. na Chlum), Neděliště, Lochenice. V tomto případě se však nejedná o klasický rozcestník, ale o informační tabulku KČT s informací ve vztahu k bitvě r. 1866. V mapách je však místo značeno jako rozcestí.
1.2km
více »
Žižkův stůl
Tipy na výlet
Naším cílem, resp. odpočinkovou zastávkou při putování po bojišti Prusko-rakouské války r. 1866 u Hradce Králové je nenápadné, ale velmi zajímavé místo zvané Žižkův stůl. Žižkův stůl, nebo též návrší Žižkovec je m…
1.2km
více »
Střezetice - Lochenice - Hradec Králové
Trasa
Část této trasy v úseku Střezetice - Lochenice už tu částečně uvedená je. V úseku do Rozběřic je však trasa vedená nově (viz mapka v galerii fotografií), proto jej v rámci tohoto výletní…
1.4km
více »
Probluz - park, pomník "král Albert"
Pomník
Monumentální pískovcový pomník s bustou saského krále Alberta se nalézá na okraji parku na pomezí Probluze a Dolního Přímu. Pomník krom busty krále zdobí další saské královské atributy. Zhotoven byl kamenosochařskou školou v Hořicích, odhalen byl v roce 1904.
1.4km
více »
Dlouhé Dvory - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Jihovýchodně od obce Dlouhé Dvory se nalézá soubor 4. pomníků bitvy r. 1866. Přístup k pomníkům je po polní cestě od informační tabule Naučné stezky. Text na jednom z pomníků hovoří za vše: v smrti smířených zde odpočívá 30 rakouských a pruských vojínů v boji dne 3. července 1866 padlých ......
1.6km
více »
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Muzeum
O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín.
Na dávné osíd…
2.2km
více »
Všestary žst - bojiště na Chlumu
Trasa
Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín. Od nádraží se vydáme po červeně značené turistické zna…
2.5km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
2.9km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
3.2km
více »
Bojiště na Chlumu - Baterie mrtvých
Pomník
Baterie mrtvých.
Pomník rakouské jízdní dělostřelecké baterie č. 7. - Mrtvé baterie najdeme na vrcholu Chlumu nedaleko muzea. Pomník Mrtvé baterii Augusta van der Groebena dal zbudovat Komitét pro udržování po…
3.3km
více »
Bojiště na Chlumu - rozhledna na Chlumu
Rozhledna
Ke konci 19. století, kdy na bojišti vzniklo větší množství pomníků nechal dobřenický statkář Karel Weinrich roku 1894 postavit na Chlumské pláni domek pro strážce pomníků, který dodnes stojí mezi budovou muzea a rozhlednou. V roce 1899 byla Ústředním spolkem financována stavba vyhlídkové věže vysoké 25 metrů. Věž byla slavnostně vysvěcena společně s ossariem dne 2. listopadu…
3.3km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
5.3km
více »