Družstevní sušárna čekanky a mlýn ve Lhotě pod Libčany

Pěstování čekanky je u nás dnes skoro již neznámá věc, ale dříve byla tato plodina v severovýchodních Čechách velmi oblíbená a přinášela řadě rolníků značné prostředky. Do našich zemí se dostala počátkem 19. století, i když tehdy ještě vítězil dovoz z Pruska. Posléze vznikly rovněž první továrny na její zpracování, v roce 1804 vznikla továrna firmy Günther v Mochtíně u Klatov a v polovině téhož století vznikly další provozy v Lovosicích a v Praze. Ve větším se však u nás začala pěstovat teprve kolem roku 1880 a již po 10 letech se severovýchod Čech stal jednou z nejpřednějších lokalit, kde bylo její pěstování i zpracování v rukou jednotlivých hospodářů, aby po roce 1900 začaly vítězit myšlenky ohledně družstevních podniků, a to zejména v oblasti jejího sušení, aby byla následně zužitkována na kávové náhražky, přičemž na východě Čech se jejím zpracováním zabývala továrna firmy Franck, jež vznikla v Pardubicích roku 1896.

První sušárny na Královéhradecku vznikly v Těchlovicích (Drnek a Pilnáček), v Kuklenách (Čejka) a v Hřibsku (Loučný), a to jako ryze soukromé podniky, do nichž dodávali čekanku rolníci z okolí, přičemž z předem dojednané ceny jim byly poskytovány zálohy. V letech 1898-1899 však došlo k prudkému pádu cen čekanky, což zapříčinilo zakládání čekankových družstev. V podstatě šlo o to, že pěstitelé této plodiny z 1-4 obcí utvořili družstvo a v jeho rámci zřídili vlastní sušárnu čekanky, aby ten největší zisk, který zůstával vlastníkům sušáren, se nakonec stal jejich dalším příjmem. První takové subjekty se objevily v Sánech u Poděbrad a v Praskačce a k tomuto boomu se nakonec přidali i rolníci ze Lhoty pod Libčany.

K založení hospodářského družstva pro zpracování čekanky tam došlo po dlouhých a bouřlivých poradách 25. prosince 1903. K zapsání Rolnického družstva pro zpracování a prodej zemědělských plodin ve Lhotě pod Libčany a okolí, z. s. s r. o. do rejstříku společenstev došlo 4. února 1904. Jeho prvním starostou byl Antonín Kubizňák a koncem roku 1904 mělo družstvo 42 členů se 149 podíly po 100 K. Již během jara a léta téhož roku byla postavena sušárna o 8 pecích (veřejná soutěž na zhotovitele byla vyhlášena 7. února 1904 a zadána 21. února téhož roku). Postavena byla zednickým mistrem Josefem Hrochem z Praskačky a tesařským mistrem Františkem Tikalem z Opatovic nad Labem. Stroje dodala firma Ed. Kokora z Prostějova na Moravě, z níž se v roce 1911 stala Rolnická akciová továrna na stroje, slévárna a kotlárna Ed. Kokora a spol. v Přerově.

Sušárna začala pracovat na podzim 1904 a dosáhla slušného úspěchu, i když tehdy se kvůli velkému suchu čekance příliš nedařilo. O 5 let později došlo k ustavení nového rolnického družstva pro přistavění mlýna k dosavadní sušárně. Rolnické mlýnské družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin pro Lhotu pod Libčany a okolí, z. s. s r. o. bylo zapsáno do rejstříku společenstev 5. ledna 1910. Proti subvenci této stavby se postavil Spolek mlynářů českomoravských a mlynáři z Královéhradecka a Nechanicka, jejichž jménem podal u Zemědělské rady protest burzovní rada Jan Koštíř. Mlýn, zařízený stroji od firmy J. Hübner & K. Opitz z Pardubic, byl uveden do provozu ještě v roce 1909 (družstvem převzat do správy 19. září 1909) a předsedou tohoto družstva byl František Valenta z čp. 36. Dalšímu rozvoji obou družstev pomohla elektrifikace obce roku 1911 a zřízení nákladní rampy u železniční zastávky o 2 roky později. V roce 1917 začalo družstvo participovat na nově postaveném skladišti u nádraží, jehož náklad hradilo právě ono spolu s obilním skladištěm královéhradeckého rolnického družstva. Úspěšné hospodaření obou družstev si prohlédl 13. března 1922 i ministr zemědělství František Staněk.

O 3 roky později se členové Rolnického mlýnského družstva rozhodli postavit u mlýna pekárnu s 1 pecí, jejíž stavba vyšla na 60 000 Kč. Členové družstva dodávali do mlýna obilí, to se následně semlelo a z mouky se pak v pekárně peklo, aniž by tedy bylo potřeba nakupovat surovinu nebo přímo mouku. Chléb se tehdy pekl až 4x denně a za 1 upečený chléb se platila 1 Kč. Tato výhoda přinesla do Lhoty pod Libčany to, že se v místních staveních přestalo s pečením vlastního chleba.

Všem družstevním provozům se dařilo tak, že měly peníze i na investování v rámci obce. Příkladem budiž třetina nákladů na výstavbu Švehlova domu v letech 1933-1934, jíž uhradilo právě Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin ve Lhotě pod Libčany. Takto fungovala obě družstva až do svého zániku na přelomu 40. a 50. let 20. století, přičemž za německé okupace úzce spolupracovala s Rolnickým družstvem skladištním a výrobním v Hradci Králové. Ještě před nimi byla v roce 1949 uzavřena pražírna cikorky Františka Pelikána. Roku 1950 mělo Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin ve Lhotě pod Libčany 62 členů s 203 podíly po 1 000 Kčs (203 000 Kčs), veškerý pohon byl již elektrický a tento subjekt se skládal z mlýnského odboru (pro obce Lhota pod Libčany, Hubenice, Polizy, Trávník, Osice, Osičky, Syrovátka, Roudnice, Krásnice, Sedlice a Urbanice), který tehdy zpracoval 40 vagonů tvrdého obilí a 20 vagonů šrotu; pekárny o 2 pecích na 95 bochníků a sušárny čekanky, v níž se zpracovalo 16 475 q surové čekanky a polotovaru bylo 4 500 q.

Sušárnu převzal podnik Kávoviny n. p. Pardubice a prostory mlýna sloužily po vzniku JZD 19. března 1953 jako sklady a přípravna krmiva. O samotný objekt však nebyl přílišný zájem, takže postupem času začal chátrat. Situace se změnila až v roce 1994, kdy došlo k jeho generální opravě a přestavbě. Tyto práce byly provedeny firmou Stavoka Kosice, která si zde chtěla zřídit provozní místnosti s kancelářemi, garáže a sklady. V letech 2001-2014 zde sídlila a podnikala společnost Stavebniny STAFI, s. r. o. V současné době náleží areál, jenž prošel řadou stavebních úprav a přestaveb, firmě RYKOV Libčany, s. r. o. Ta v roce 2020 provedla rekonstrukci a rozšíření manipulačních ploch areálu a nechala vybudovat novou halu. Více o této firmě lze najít na jejím webu: https://www.rykov.cz.