Kamenný kříž se zvoničkou ve Vlčkovicích

Na tomto místě se původně nacházel dřevěný kříž, jenž byl podobný tomu, co se např. dochoval v Bělči nad Orlicí. Přesné období jeho vzniku neznáme, ale nejspíše byl vybudován na konci 18. století, i když byl více vysunut do míst dnešní vedlejší cesty, jež kolem něj vede. Jeho existenci máme spolehlivě doloženou jak zakreslením v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikací z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c112), tak záznamem v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Franze Zizia a geometra Johanna Straky (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA537018400).

Za ta léta však dřevěný kříž značně zchátral a počátkem 70. let 19. století zasáhla obec velká vichřice, která tu zanechala řadu škod, a to včetně vyvráceného kříže. Hned nato bylo rozhodnuto, že na jeho místě bude vybudován kamenný kříž, jehož zhotovením byl pověřen sochař a kameník František Kofránek z Hořic, který za něj obdržel 149 zlatých. Ohledně roku, kdy zasáhla Vlčkovice větrná smršť a byl vybudován kamenný kříž, se prameny značně rozcházejí. Podle knihy „Královéhradecko“ od Ludvíka Domečky a Františka Ladislava Sála se tak stalo v roce 1871. Když však nahlédneme do obecní kroniky, tak se v ní píše toto: „Proti obecnímu domku stojí památný kříž postaven 1877 a zřízen před křížem park v r. 1909 upraven p. Václavem Koutníkem, Janem Morávkem a p. Machačem.“ Protože v rozmezí let 1871-1877 se událo několik vichřicí a nikde není zmínka o vyvráceném kříži ve Vlčkovicích, budeme se držet toho, že se na kříži nachází vyrytý rok 1877, a tudíž byl zřízen právě tohoto roku. Dalším nepřímým důkazem o roku 1877 může být reambulace stabilního katastru z roku 1874, v němž není žádný kříž zaznamenán (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5479_4).

Mnohem starší byla obecní zvonička, protože původní zvonek pocházel z roku 1511. Zprvu byl zavěšen jen tak volně na větvích různých starých stromů ve středu vsi, teprve při vybudování kamenného kříže zůstala vedle něj zřízena dřevěná, sloupová a na vrchu vidlicovitá zvonička s dřevěnou šindelovou stříškou a do ní zavěšen výše zmíněný zvonek. Podle lidových vyprávění tu stávala dřevěná zvonička již o několik let předtím, ale shořela zároveň se 17 zdejšími staveními, které podlehly ohni 19. dubna 1865, protože o tom není žádný záznam, můžeme k nim přihlížet, ale rovněž nemusíme.

Ten měl to štěstí, že přečkal rekviziční období 1. světové války díky tomu, že ho v roce 1918 tajně v noci sňal rolník František Machač (od roku 1923 starosta obce) a zakopal ve stodole svého statku čp. 7 a při oslavě vzniku ČSR se již opět houpal ve zvoničce. Nakonec však byl roku 1921 přelit Janem Bělohoubkem v jeho kovolitecké a zvonařské dílně na Pražském Předměstí u Hradce Králové. Stejné štěstí měl i za německé okupace, a tak byl zachován až do dnešní doby. Krátce po osvobození však byla zchátralá dřevěná zvonička rozebrána a na domě čp. 30 byla zřízena kovová konstrukce, kde zvonek visel až do roku 2017, kdy byla vztyčena současná dřevěná rozsocha.

A protože místo, kde oba objekty stály, bylo dlouhá léta nevzhledné, pouze udusaná země, rozhodli se místní v roce 1930 zřídil zde park. Prostranství před křížem bylo oploceno drátěným plotem a uvnitř byl vyset trávník a vysázeny víceleté květiny a trvalky. Vše podle projektu prof. zahradnictví z Zemské vyšší hospodářské školy v Chrudimi Jindřicha Součka, který byl již o 5 let později přeložen na ovocnickovinařskou školu ve Valticích. Většinu prací provedl místní agrárnický dorost, o čemž hovoří obecní kronikář takto: „Obecní zastupitelstvo se usneslo park před to Božímy Muky oplotiti pěkným plotem drátěným a vysazeti víceletýmy květinami projekt parku provedl prof. Zahr. Souček z hospodářské školy Chrudimské a ostatní práce ujal se dorost v čele s p. předsedou J. Kubištou mladším, p. J. Morávkem, p. Fr. Machačem starostou, družkou Vl. Machačovou, Ančí Machačovou a Slávou Kubištovou, ten rok byla přenesena „Lípa svobody“ do nově upraveného parku a vsazena, nevede se jí dobře, neb 10 let stála dole a následkem stavby nové kovárny musela býti přesazena.“ V následujících desetiletích došlo ještě k malým úpravám tohoto prostranství, ale de facto zůstalo téměř stejným a je stále drobnou ozdůbkou této malebné obce, kterou může každý znát zejména jako rodiště jednoho ze zakladatelů našeho kubismu Bohumila Kubišty, jehož předkové se též zasloužili o zřízení tohoto kříže, a to jak finančně, tak některými potřebnými pracemi.