Zřízení vodovodu v Kratonohách v letech 1981-1985

Jestliže se vydáme cyklotrasou č. 4199 z Kratonoh ke Chlumci nad Cidlinou, uvidíme po pravé straně při výjezdu z obce objekt vodojemu, který je ještě původní a připomíná tak výstavbu moderního vodovodu pro Kratonohy.

Zatímco v některých obcích se během komunistického režimu mnoho neudělalo, zejména myslím období tzv. normalizace, tak Kratonohy se mohly pochlubit mnoha stavebními i rekonstrukčními pracemi, aby byl život v obci mnohem lepší oproti předchozím letům.

Mezi takové úkoly náleželo rovněž vybudování moderního obecního vodovodu, jež bylo částečně spojeno s výstavbou motorestu a mělo vyřešit problémy s vodou v obci samé i v jejím okolí. V té době bylo totiž v Kratonohách již jen málo studní s absolutně nezávadnou vodou, téměř v každém odebraném vzorku by se našlo něco, co tam nepatřilo, někde těžké kovy, jinde pesticidy a tak bychom mohli pokračovat, protože záleželo na tom, kde byla každá ze studní situována. Jediným řešením této neudržitelné situace bylo tedy zřízení společného vodovodu, jehož projektový úkol byl schválen radou ONV v Hradci Králové roku 1980.

Sama výstavba podle plánů od královéhradeckého Stavoprojektu byla zahájena v roce 1981 v rámci akce Z. Povolení ke stavbě bylo vydáno 29. května 1981 a již 30. června 1982 byl vztyčen výše zmíněný ocelový věžový vodojem o objemu 200 m3, jenž se tak stal novou dominantou obce. Jednalo se tehdy o jeden z nejpoužívanějších typů vodojemů v ČSSR, i když jeho původ nalezneme až v Maďarsku (zprvu byl montován přímo Maďary; prvním, který byl celý sestaven národním podnikem Vodohospodářské stavby Brno, byl Aquaglobus v areálu Žďárských strojíren a sléváren v Žďáru nad Sázavou, k jehož vztyčení došlo v srpnu 1971). Skládal se z nosné věže z ocelových trub o průměru 80 cm, na něž byla nasazena kulovitá nádrž, sestavená z ocelových segmentů a pokrytá tepelnou izolací krytou hliníkovým plechem. V Kratonohách byla využita nádrž o objemu 200 m3, ale vyráběly se i menší, a to o 50 m3 (typy AK 50-18 a AK 50-24) nebo 100 m3 (AK 100-18, AK 100-24 a AK 100-30). Výhodou tohoto vodojemu bylo to, že se veškerá montáž prováděla na zemi a když byla dána dohromady, tak se vcelku vztyčila do svislé polohy a zakotvila kotvícími lany.

Sama stavba vodovodu byla rozdělena na 3 části: hydroforovou stanici a vodovodní řad K, věžový vodojem a vodovodní řady v obci a vodovod Kratonohy - vodovodní řady a přípojky. Největším realizátorem této stavby byly Východočeské vodovody a kanalizace Hradec Králové, středisko Nový Bydžov, jehož pracovníci vybudovali zemní řady a přípojky. Dodavatelem Aquaglobu o obsahu 200 m3 a výšce 33 m (z této výšky můžeme usoudit, že šlo o typ AK 200-24, u něhož je uváděna oficiální výška 32 m, protože druhý typ AK 200- 30 měl výšku 38 m) byly Vodohospodářské stavby Brno, elektrické přípojky k hydroforové stanici byly provedeny firmou VČE Hradec Králové, dodavatelem hydroforové stanice, části řadů, přípojek a zemních prací byl MNV Kratonohy a zejména brigádníci z řad občanů obce.

Člověk jen musel obdivovat, že práce šly podle plánu, protože vedle výstavby vodovodu a motorestu probíhaly i jiné stavební akce, např. omítnutí bývalého zámku, jenž tehdy sloužil jako kanceláře MNV, JZD, VB, zdravotní středisko a pošta, přestavbu kina apod. Právě díky značnému úsilí všech předem zmíněných subjektů a lidí vzniklo celkem 4 744 m vodovodních řadů a 124 vodovodních přípojek o délce 1 130 m. Rozhodnutí o uvedení do trvalého provozu bylo vydáno 24. června 1985 a hned následně byla zahájena výstavba vodovodu pro Obědovice, a to od vodojemu podél požárské cesty k Selské jizbě (hodnota této stavby činila 2 567 000 Kčs a dokončena byla v roce 1988).

Vybudovaná hodnota vodovodu byla odhadnuta na 1 000 000 Kčs, přičemž náklady činily 633 000 Kčs. Sám obecní kronikář zhodnotil výstavbu obou vodovodů těmito slovy: "Tím byl prakticky vyřešen dlouholetý problém se závadnou vodou v různých soukromých studních, na který hygienická služba častokrát upozorňovala. Mít dnešní společný zdroj vody pod kontrolou je hlavně po zdravotní stránce velmi důležité a význam této skutečnosti při současném výskytu škodlivých látek v ovzduší i v půdě by měl každý z nás náležitě ocenit."

7. prosince téhož roku byl nakonec slavnostně otevřen i nový motorest TIR, který byl již opatřen čistírnou odpadních vod s vyústěním vyčištěných vod do Třesického potoka v ceně 500 000 Kčs. Není tedy pravda, že by se před rokem 1989 nic nedělalo, jak se kolikrát mnohde vypráví. Nejhorší je, když se do všeho vkládá politika a hodnotí se to skrz ní, neboť každá doba má své plusy a zároveň své minusy. Kdoví co za nějaká ta desetiletí řeknou o té naší současnosti, kterou žijeme. Na závěr ještě doplňme, že zdroj vody v Kratonohách měl zvýšený obsah manganu, a tak byl akciovou společností Vodovody a kanalizace Hradec Králové opuštěn v roce 1999, protože ho nebylo již zapotřebí vzhledem k budované vodárenské soustavě východní Čechy.