Loučná Hora (Smidary)

Tato půvabná obec, jež se nachází na návrší mezi řekou Javorkou a Loučnohorským lesem, byla poprvé zmíněna k roku 1369, kdy ještě nesla pojmenování Lutyna hora (zdejší osídlení je však mnohem staršího původu, což dokazují nálezy z doby bronzové a hradištní). Nebyl to však jediný její název, protože jméno obce prošlo v rámci staletí mnoha změnami: Luczyna hora (1384-1405, 1414, 1451), Luczina hora (1388, 1400, 1402, 1454), Lauczena hora (1518, 1544), Lauczna hora (1545), Lauczina hora (1548), Lautschna hura (něm., 1635, 1650), Laucžna Hura (1654, 1790), Laučnahura (1835) a Loučná hůra (úřed., od roku 1854). Všechna tato pojmenování měla vzniknout z původního názvu Lúčina hora (= hora náležející Lúkovi čili Lukáši), alespoň podle prof. Antonína Profouse.

Základem této vsi byla tvrz (pozdější čp. 26), poplužní dvůr, kostel sv. Jiří a fara. Vedle toho se měla v její blízkosti nacházet tvrz Pernštein či Pernšteinek, jejíž umístění nám není známo. Z těch prvních známých šlechticů jmenujme: Věnka z Loučiny hory (1388) a Jana Loučence z Loučiny hory (1397). Počátkem 15. století seděl na zdejší tvrzi Petr Loučenec z Loučiny Hory, jehož manželkou byla Dorota ze Slatiny a z Valečova, která měla na Loučné Hoře zapsáno 300 kop věna. V roce 1424 byla zdejší tvrz vypálena husity pod vedením Jana Žižky z Trocnova. Po Petru Loučenci se stal majitelem Loučné Hory Jan z Černína na Vysoké, jenž se později psal jako Jan Loučenec z Černína. Ten také odkoupil výše zmíněných 300 kop věna. Roku 1488 se dostala Loučná Hora k Smrkovicím, které držel Petr Kdulinec z Ostroměře. Jeho syn Mikuláš prodal smrkovické zboží v roce 1493 Matyáši Libákovi z Radovesic. 20. listopadu 1518 ho zakoupil Vilém z Pernštejna a na Helfenštejně. Roku 1548 prodal Jan z Pernštejna smrkovické zboží poručníkům nezletilých dědiců po Jiříku Vachtlovi z Pantenova. Když v roce 1555 došlo k jejich dělení, připadly Smrkovice s Ohnišťany a Loučnou Horou Janu Jiřímu, avšak již roku 1588 byla Loučná Hora odprodána Vilému Hrušovskému z Hrušova a jeho synové Jan, Jindřich, Vilém a Mikuláš prodali Loučnou Horu Kateřině Lokové, čímž se ves stala součástí smidarského panství. V roce 1651 byli v Loučné Hoře 4 sedláci a 7 zahradníků. Prvním známým rychtářem byl Jan Svěcený, který zemřel roku 1686. 6. října 1788 byl posvěcen smidarským farářem P. Josefem Šepsem nový obecní hřbitov, na němž však bylo pohřbeno jen několik lidí a opětovně se začalo pohřbívat u kostela. V roce 1797 postavila obec u hřbitovní zdi dřevěnou školní budovu, pozdější čp. 30. Předtím se vyučovalo v čp. 34 a prvním učitelem byl Antonín Probošt, který odešel roku 1798 na školu do Vinar. 17. dubna 1839 vyhořelo 18 stavení (čp. 1-5 a 8-20). O 4 roky později měla ves 42 domů a 318 obyvatel.

V roce 1849 se stala Loučná Hora samostatnou politickou obcí. O rok později řádila v obci cholera. V letech 1861-1868 byl vykácen les v Bažantnici. 1. června 1862 vyhořelo 16 domů i s hospodářskými budovami. Roku 1864 byla opravena škola, a to nákladem 400 zlatých. 2. července 1866 vtrhli do vsi pruští vojáci a zrekvírovali vše, co jen šlo. O 2 roky později byly vyměřeny a upraveny cesty v Loučnohorském lese. V roce 1869 byla rozšířena fara. Roku 1871 byla vybudována silnice do Smidar. V roce 1872 byla postavena železnice a první vlak jel z Ostroměře do Chlumce nad Cidlinou 28. září téhož roku. V roce 1873 se v obci objevila opět cholera. Roku 1877 došlo k přístavbě školy a o rok později získala novou břidlicovou střechu. V roce 1879 byla vystavěna silnice k Ohnišťanům. 28. dubna 1883 vypukl požár v čp. 37. Roku 1885 byla škola rozšířena o 2. třídu. 24. července 1892 byl založen SDH. V roce 1894 převzal zdejší hostinec Václav Kazda. V letech 1897-1898 byla vybudována nová školní budova, jež byla posvěcena 21. srpna 1898 smidarským děkanem P. Františkem Malým. Autorem jejího plánu byl jičínský stavitel J. Mareš a budovu vystavěl smidarský stavitel V. Hartman. Celkový náklad na výstavbu dosáhl 20 813,80 K. V roce 1902 byl zřízen nový obecní hřbitov, kde se začalo pohřbívat 1. ledna 1903. Posvěcen byl smidarským farářem P. Václavem Šrámem. V roce 1905 zdejší technický úředník Josef Hájek vypěstoval obří okurky, z nichž jedna byla vyšší než dospělý člověk. Tato rarita se objevila ve většině tehdejších novin. O 2 roky později proběhlo odvodnění zdejších pozemků. 11. června 1908 vyhořelo čp. 15. Roku 1908 byl u silnice do Ohnišťan zřízen obecní sad. V roce 1909 došlo k opravě školy. 13. února 1910 vznikla Hospodářsko-čtenářská beseda. 6. srpna 1910 zapálil blesk stavení čp. 47. 25. února 1912 se uskutečnila ustavující valná hromada Spořitelního a záložního spolku pro Loučnou Horu. Na fronty 1. světové války bylo povoláno 75 místních mužů, z nichž 7 padlo, 3 zemřeli a 2 zůstali nezvěstnými. Další 3 muži zemřeli následkem válečných útrap.

26. února 1919 vznikl Ochotnický kroužek, a to jako odbor Hospodářsko-čtenářské besedy (tito ochotníci však hráli již od roku 1912 a o 12 let později z nich vznikl Spolek divadelních ochotníků „Havlíček“). Ten v roce 1921 založil veřejnou knihovnu. 20. února 1921 byl založen Osvětový sbor. Téhož roku byla vybudována nová obecní studně na návsi, ale již roku 1924 byla zasypána. 30. září 1922 byla zřízena Knihovní rada. V letech 1922-1923 byl rozparcelován smidarský velkostatek a červeněvský dvůr. 17. března 1923 vypukl požár v čp. 19 a kromě něj vyhořela stodola sousedního domu čp. 18. V roce 1925 byl přístavbou nového prostranného sálu se stálým jevištěm rozšířen hostinec Jana Kazdy. 14. srpna 1927 se začalo v obci poprvé svítit elektřinou. O 2 roky později byla založena Domovina, místní skupina republikánského dorostu a fotbalový SK „Vesna“, který si zřídil z obecní pastviny hřiště. 29. června 1930 proběhlo slavnostní předání nové motorové dvoukolové stříkačky. 26. a 27. srpna 1930 proběhly v okolí vojenské manévry. 29. dubna 1932 hořelo v obecním lese. V letech 1933-1934 byla vybudována nová silnice do Šaplavy. Roku 1934 bylo ustaveno Vodní družstvo. O 6 let později se oprav kostela ujala místní mládež Národního souručenství. Ta také svým nákladem vydala pohlednice tohoto svatostánku. V roce 1952 vzniklo JZD, jež roku 1953 rozoralo meze, v roce 1957 se změnilo z velmi menšinového na družstvo celé obce a 1. ledna 1961 bylo připojeno k JZD Červeněves. 1. září 1953 byla zrušena zdejší škola. V roce 1955 bydleli ve škole vojáci základní služby, kteří stavěli nový vojenský objekt v Nepolisech. Od roku 1964 je obec součástí Smidar. V roce 1967-1968 byly provedeny hlavní práce na stavbě kanalizace. Roku 1972 byla dokončena výstavba více jak 700 m2 chodníků a vedle toho probíhala výstavba veřejného osvětlení. 23. května 1973 tudy vedla trasa cyklistického Závodu míru. V říjnu 1975 došlo k požáru družstevního skladováku. Shořelo v něm 615 metrických centů sena a traktor Zetor. Roku 1992 se uskutečnil 1. ročník cyklistického závodu Loučnohorská šlapka. V roce 1996 byla dokončena plynofikace obce. V letech 2003-2004 byl vybudován dům s pečovatelskou službou. Roku 2010 byl založen spolek Loučná Hora dětem, z. s. V roce 2021 byl opraven plášť zvonice a varhany v kostele sv. Jiří.

Ze zdejších pamětihodností musíme zmínit: dřevěný kostel sv. Jiří z let 1778-1780 se samostatnou zvonicí štenýřového typu z roku 1942; kamenný kříž z roku 1795 při cestě ze Smidar do Loučné Hory; mariánský sloup z téže doby; železný kříž na pískovcovém soklu z roku 1855; pomník padlým z roku 1935. Nejznámějšími zdejšími rodáky byli: mikulovický farář P. Josef Škoda (16. prosince 1800 Loučná Hora - 21. dubna 1865 Mikulovice) a Ing. Josef Tauchen (2. března 1845 Loučná Hora - 28. února 1916 Praha), zemský stavební rada, přednosta technických kanceláří železničního oddělení zemského výboru království Českého a v letech 1869-1871 asistent na české technice v Praze, který se zasloužil o výstavbu řady železničních tratí u nás a v Bulharsku (v letech 1878-1897). Za zmínku stojí rovněž to, že v obci nějakou dobu žil a pracoval akademický malíř František Charvát. K obci se vztahuje pověst o černokněžníkovi, jež byla publikována v knize Václava Horyny „Pověsti z kraje Malátova a Klicperova“.