Posvěcení nově založených lázní ve Velichovkách v roce 1898
Jak jsem již napsal ve svém jiném článečku, tak zdejší lázně byly vybudovány v letech 1897-1898 stavitelem Františkem Hellmanem z Jaroměře a u jejich zrodu stály sestry baronka Marie Adalberta, provdaná Bees-Chrostin a baronka Marie Gabriela (Jella), provdaná Spens Boden, které zdědily velichovský statek po smrti svého otce Vojtěcha z Höpflingenu a Bergendorfu v roce 1861.
Největší událostí ohledně jejich zřízení se stalo jejich slavnostní posvěcení a předání do provozu, protože v těchto místech se žádná akce takového významu ještě nekonala. Navíc přinesla velký zisk nájemci velichovského velkostatku a lékárníku Josefu Seisserovi z Hořic, který měl rovněž pronajaté lázně i s jejich restaurací.
V neděli 22. května 1898 byl ruch mezi Velichovkami a okolními obcemi takový, že by se dal přirovnat až k dnešní frekvenci silniční dopravy, neboť do obce zavítalo kolem 240 kočárů, několik desítek dalších vozů a omnibusů. Mnozí další lidé se přišli podívat pěšky a někteří na koních, zejména sedláci ze širého okolí, pokud se nevydali s celými rodinami ve vozech. Řada návštěvníků dorazila i na kolech. Setkala se tu tak místní elita s honoracemi z okolních měst – Hradce Králové, Smiřic, Jaroměře, Josefova, Dvora Králové nad Labem, České Skalice, Nového Města nad Metují, Náchoda, Opočna, Hořic, Dobrušky a mnoha dalších, pro něž to byla příležitost se pochlubit róbami a dalšími hity tehdejší módy. Ty poté doplňoval venkovský lid, složený rovněž ze školní mládeže a různých zástupců místních spolků a korporací.
Z významných osobností se do Velichovek dostavili: okresní starosta a zemský poslanec Jan Jaroš, purkmistři již zmíněných obcí, zejména josefovský Jindřich Traxler a jaroměřský Karel Lánský, Vilém princ ze Schaumburg-Lippe, c. k. místodržitel markrabství Moravského svobodný pán Alois Spens-Boden, vysocí vojenští hodnostáři z Josefova (velitel 10. pěší divize podmaršálek Joseph von Siebert, velitel 19. pěší brigády generálmajor Carl Leveling) s několika pruskými důstojníky, kteří byli u posádky na návštěvě, obě výše zmíněné zakladatelky lázní a mnozí další, zejména z řad šlechty a vyššího státního úřednictva (c. k. rada zemského soudu a přednosta okresního soudu v Jaroměři Jan Mrázek), přičemž celkový počet všech hostů a návštěvníků, jež se tu k 15.00 hod. shromáždili, byl odhadnut na 4 000.
Lázně byly posvěceny dubeneckým farářem P. Alexandrem Jarešem za asistence tamního katechety P. Josefa Etricha, který se stal v roce 1901 farářem v Harrachově, a kaplana P. Josefa Stanislava. Když se průvod přiblížil k lázeňské budově, promluvil k shromážděným z její verandy již zmíněný světitel, z jehož projevu je třeba vyzdvihnout zejména tato slova: „Velepamátným zůstane letošní rok v dějinách říše rakouské, neboť letos slavíme jubileum 50letého panování J. V., nejdobrotivějšího císaře a krále Františka Josefa I. Památným zůstane však také letošní rok pro zdejší krajinu a zdejší památné panství a obec Velichovku, neboť myšlenku, kterou již před dávnými lety majitel zdejšího panství a učený říšský rytíř, Podivín Höpflingen z Bergendorfu v srdci svém choval, zdejší bohatá a výborná ložiska slatinná k léčení nemocných upotřebiti, oceněn od nynějších urozených majitelek panství a dávná myšlenka stala se skutečností. Tam, kde loňského roku vlnila se ještě boží úroda, tam zvedají se nyní pod našima zrakoma skvostně zařízené lázně slatinné, se dvěma úpravnýma villama pro choré a nemocné s lázeňským hotelem a překrásným parkem a bujnou zelení lučin i lesíka. Vše tu spojeno v harmonický ladný celek. Dvě šlechetné a vysokorodé vnučky Podivína rytíře Höpflingena uchopily se myšlenky svého urozeného děda a spojivše se s jinými šlechetnými osobami provedly věc blahodárnou ve prospěch trpícího lidstva. Nešetřili velikých obětí, a tak mohou býti lázně otevřeny již v letošním památném jubilejním roce Jeho Veličenstva, jenž si přeje oslavu svého padesátiletého panování prováděním dobročinných ústavů a dobročinných skutků. Zařízení zdejších lázní je také činem vlasteneckým, neboť zase jeden poklad naší krásné české vlasti vynesen na světlo, zase jeden drahokam očistěn, zase naše vlasť o jednu perlu je dražší, která v ústraní pohozena byla.“
Následně dubenecký farář vzdal majitelům lázní vřelý dík za jejich snažení a popřál dokončenému dílu mnoho zdaru: „Kéž by Bůh na přímluvu našeho zemského patrona sv. Vojtěcha těmto požehnal, kéž by Bůh navrátil zdraví všem nemocným, kteří sem zavítají! Vysokorodé a velevážené shromáždění! Nežli přikročím ku posvěcení tohoto léčebného ústavu, prosím Vás, abyste se mnou provolali slávu našemu nejmilostivějšímu císaři a králi, který za svého padesátiletého panování byl podporovatelem všech ústavů dobročinných. Našemu nejmilostivějšímu císaři a králi: „Sláva! Sláva! Sláva!“ Aby se necítili ošizeni rovněž němečtí účastníci, promluvil rovněž německy a v tomto projevu ve zkratce nastínil to, co řekl česky.
Obdobně a opět dvoujazyčně promluvil též královédvorský okresní hejtman Josef Jašek (v některých pramenech chybně jmenován jako Jakeš), jenž se zmínil o významu císařského jubilea a o důležitosti a potřebnosti lázní ve Velichovkách a jak pomohou rozvoji zdejšího kraje. Zároveň popřál všem, kteří se zasloužili o jejich vznik, mnoho štěstí a zdaru v jejich další činnosti i v osobním životě a svůj projev ukončil slovy díků. Následný řečník, okresní starosta a zemský poslanec Jan Jaroš z Čáslavek, také uznal důležitost lázní ve Velichovkách, a to nejen v oblasti zdravotní, nýbrž i v té hmotné, neboť jejich zřízením získá nejen sama obec, nýbrž celý jaroměřský okres. Poté josefovská vojenská hudba zahrála císařskou a národní hymnu. Po ukončení církevních obřadů se uskutečnila prohlídka celého lázeňského areálu i přilehlého parku a lesíku, kde se do pozdních večerních hodin konal s taneční zábavou spojený koncert. Ten však byl jen pro významné hosty. Obyčejní lidé se shromáždili v hostincích Tomáše Reyla ve dvoře, Františka Brzka a Jana Hoška, kde se uskutečnily také taneční zábavy. Tím celá oslava byla zakončena a druhého dne začaly lázně přijímat první hosty. A úspěch se skutečně dostavil! Příkladem budiž zmínka v „Národních listech“ z 15. července téhož roku:
„Ze slatinných lázní Velichovek u Josefova v Čechách píše se nám:
Tyto nové, vznáhající se slatinné lázně těší se vzdor tomu, že dosud jen krátký čas trvají, již nyní znamenité pověsti. Nálada lázeňských hostí jest znamenitá, neb každý cítí po krátkém používání léčby značné ulehčení své choroby, nechť to již hostec, dna, blednička, nervosita atd. Poměry jsou zde tak příznivé, že k nim přispívají nejen znamenitost slatinných lázní, nýbrž i rozkošná, na lesy bohatá poloha, komfort, znamenité zaopatření a zvláště levné ceny. Pobyt ve Velichovkách jest nad míru příjemný.“
K těmto slovům není možno již nic dodat, protože takto vystihují Velichovky i dnes. Zajímavé pouze je, že o jejich posvěcení a zahájení provozu „taktně“ pomlčel „Ratibor“, královéhradecký politický týdeník, který byl založen v Jaroměři a zprvu řízen i zdejším rodákem Pavlem Albierim (od roku 1889 náležel Františku J. Peřinovi), přičemž o jiných a mnohem drobnějších událostech přinášel podrobné informace. Proč se tak stalo, nevíme, ale jistě šlo o jakési politické animozity, zejména asi z toho důvodu, že tento podnik byl v rukách šlechty a duchovenstva.
Největší událostí ohledně jejich zřízení se stalo jejich slavnostní posvěcení a předání do provozu, protože v těchto místech se žádná akce takového významu ještě nekonala. Navíc přinesla velký zisk nájemci velichovského velkostatku a lékárníku Josefu Seisserovi z Hořic, který měl rovněž pronajaté lázně i s jejich restaurací.
V neděli 22. května 1898 byl ruch mezi Velichovkami a okolními obcemi takový, že by se dal přirovnat až k dnešní frekvenci silniční dopravy, neboť do obce zavítalo kolem 240 kočárů, několik desítek dalších vozů a omnibusů. Mnozí další lidé se přišli podívat pěšky a někteří na koních, zejména sedláci ze širého okolí, pokud se nevydali s celými rodinami ve vozech. Řada návštěvníků dorazila i na kolech. Setkala se tu tak místní elita s honoracemi z okolních měst – Hradce Králové, Smiřic, Jaroměře, Josefova, Dvora Králové nad Labem, České Skalice, Nového Města nad Metují, Náchoda, Opočna, Hořic, Dobrušky a mnoha dalších, pro něž to byla příležitost se pochlubit róbami a dalšími hity tehdejší módy. Ty poté doplňoval venkovský lid, složený rovněž ze školní mládeže a různých zástupců místních spolků a korporací.
Z významných osobností se do Velichovek dostavili: okresní starosta a zemský poslanec Jan Jaroš, purkmistři již zmíněných obcí, zejména josefovský Jindřich Traxler a jaroměřský Karel Lánský, Vilém princ ze Schaumburg-Lippe, c. k. místodržitel markrabství Moravského svobodný pán Alois Spens-Boden, vysocí vojenští hodnostáři z Josefova (velitel 10. pěší divize podmaršálek Joseph von Siebert, velitel 19. pěší brigády generálmajor Carl Leveling) s několika pruskými důstojníky, kteří byli u posádky na návštěvě, obě výše zmíněné zakladatelky lázní a mnozí další, zejména z řad šlechty a vyššího státního úřednictva (c. k. rada zemského soudu a přednosta okresního soudu v Jaroměři Jan Mrázek), přičemž celkový počet všech hostů a návštěvníků, jež se tu k 15.00 hod. shromáždili, byl odhadnut na 4 000.
Lázně byly posvěceny dubeneckým farářem P. Alexandrem Jarešem za asistence tamního katechety P. Josefa Etricha, který se stal v roce 1901 farářem v Harrachově, a kaplana P. Josefa Stanislava. Když se průvod přiblížil k lázeňské budově, promluvil k shromážděným z její verandy již zmíněný světitel, z jehož projevu je třeba vyzdvihnout zejména tato slova: „Velepamátným zůstane letošní rok v dějinách říše rakouské, neboť letos slavíme jubileum 50letého panování J. V., nejdobrotivějšího císaře a krále Františka Josefa I. Památným zůstane však také letošní rok pro zdejší krajinu a zdejší památné panství a obec Velichovku, neboť myšlenku, kterou již před dávnými lety majitel zdejšího panství a učený říšský rytíř, Podivín Höpflingen z Bergendorfu v srdci svém choval, zdejší bohatá a výborná ložiska slatinná k léčení nemocných upotřebiti, oceněn od nynějších urozených majitelek panství a dávná myšlenka stala se skutečností. Tam, kde loňského roku vlnila se ještě boží úroda, tam zvedají se nyní pod našima zrakoma skvostně zařízené lázně slatinné, se dvěma úpravnýma villama pro choré a nemocné s lázeňským hotelem a překrásným parkem a bujnou zelení lučin i lesíka. Vše tu spojeno v harmonický ladný celek. Dvě šlechetné a vysokorodé vnučky Podivína rytíře Höpflingena uchopily se myšlenky svého urozeného děda a spojivše se s jinými šlechetnými osobami provedly věc blahodárnou ve prospěch trpícího lidstva. Nešetřili velikých obětí, a tak mohou býti lázně otevřeny již v letošním památném jubilejním roce Jeho Veličenstva, jenž si přeje oslavu svého padesátiletého panování prováděním dobročinných ústavů a dobročinných skutků. Zařízení zdejších lázní je také činem vlasteneckým, neboť zase jeden poklad naší krásné české vlasti vynesen na světlo, zase jeden drahokam očistěn, zase naše vlasť o jednu perlu je dražší, která v ústraní pohozena byla.“
Následně dubenecký farář vzdal majitelům lázní vřelý dík za jejich snažení a popřál dokončenému dílu mnoho zdaru: „Kéž by Bůh na přímluvu našeho zemského patrona sv. Vojtěcha těmto požehnal, kéž by Bůh navrátil zdraví všem nemocným, kteří sem zavítají! Vysokorodé a velevážené shromáždění! Nežli přikročím ku posvěcení tohoto léčebného ústavu, prosím Vás, abyste se mnou provolali slávu našemu nejmilostivějšímu císaři a králi, který za svého padesátiletého panování byl podporovatelem všech ústavů dobročinných. Našemu nejmilostivějšímu císaři a králi: „Sláva! Sláva! Sláva!“ Aby se necítili ošizeni rovněž němečtí účastníci, promluvil rovněž německy a v tomto projevu ve zkratce nastínil to, co řekl česky.
Obdobně a opět dvoujazyčně promluvil též královédvorský okresní hejtman Josef Jašek (v některých pramenech chybně jmenován jako Jakeš), jenž se zmínil o významu císařského jubilea a o důležitosti a potřebnosti lázní ve Velichovkách a jak pomohou rozvoji zdejšího kraje. Zároveň popřál všem, kteří se zasloužili o jejich vznik, mnoho štěstí a zdaru v jejich další činnosti i v osobním životě a svůj projev ukončil slovy díků. Následný řečník, okresní starosta a zemský poslanec Jan Jaroš z Čáslavek, také uznal důležitost lázní ve Velichovkách, a to nejen v oblasti zdravotní, nýbrž i v té hmotné, neboť jejich zřízením získá nejen sama obec, nýbrž celý jaroměřský okres. Poté josefovská vojenská hudba zahrála císařskou a národní hymnu. Po ukončení církevních obřadů se uskutečnila prohlídka celého lázeňského areálu i přilehlého parku a lesíku, kde se do pozdních večerních hodin konal s taneční zábavou spojený koncert. Ten však byl jen pro významné hosty. Obyčejní lidé se shromáždili v hostincích Tomáše Reyla ve dvoře, Františka Brzka a Jana Hoška, kde se uskutečnily také taneční zábavy. Tím celá oslava byla zakončena a druhého dne začaly lázně přijímat první hosty. A úspěch se skutečně dostavil! Příkladem budiž zmínka v „Národních listech“ z 15. července téhož roku:
„Ze slatinných lázní Velichovek u Josefova v Čechách píše se nám:
Tyto nové, vznáhající se slatinné lázně těší se vzdor tomu, že dosud jen krátký čas trvají, již nyní znamenité pověsti. Nálada lázeňských hostí jest znamenitá, neb každý cítí po krátkém používání léčby značné ulehčení své choroby, nechť to již hostec, dna, blednička, nervosita atd. Poměry jsou zde tak příznivé, že k nim přispívají nejen znamenitost slatinných lázní, nýbrž i rozkošná, na lesy bohatá poloha, komfort, znamenité zaopatření a zvláště levné ceny. Pobyt ve Velichovkách jest nad míru příjemný.“
K těmto slovům není možno již nic dodat, protože takto vystihují Velichovky i dnes. Zajímavé pouze je, že o jejich posvěcení a zahájení provozu „taktně“ pomlčel „Ratibor“, královéhradecký politický týdeník, který byl založen v Jaroměři a zprvu řízen i zdejším rodákem Pavlem Albierim (od roku 1889 náležel Františku J. Peřinovi), přičemž o jiných a mnohem drobnějších událostech přinášel podrobné informace. Proč se tak stalo, nevíme, ale jistě šlo o jakési politické animozity, zejména asi z toho důvodu, že tento podnik byl v rukách šlechty a duchovenstva.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.355, 15.845)
Poslední aktualizace: 24.12.2025
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Velichovky
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Posvěcení nově založených lázní ve Velichovkách v roce 1898
Lázně Velichovky
Ostatní
Obec Velichovky leží asi 6 km západně od Jaroměře,
mají tu v provozu lázně zaměřené na pohybové ústrojí.
Lázně již fungují od roku 1898, kdy byla zahájeny první lázeňská sezóna.
V roce…
0.5km
více »
Velichovky - pomník americké armády
Pomník
Pomník americké armády, 23 squadrony, která dne 8.5.1945 dosáhla Velichovek je umístěn v areálu lázní před Masarykovým domem.
Konvoj americké armády tehdy vedl podplukovník Robert H. Pratt, který zde německému maršálovu Ferdinandu Schornerovy předal německou kapitulaci. Na pamět této události se každoročně koná vzpomínková jízda vojenských vozidel – MISE VELICHOVKY.
0.5km
více »
Slatinné lázně ve Velichovkách
Lázně
O zřízení lázní ve Velichovkách se zasloužily sestry baronka Marie Adalberta, provdaná Bees-Chrostin a baronka Marie Gabriela (Jella), provdaná Spens Boden, které zdědily velichovský statek po smrti svého otce Voj…
0.6km
více »
Pivovar ve Velichovkách
Panský dvůr
Pokud půjdeme do lázeňského parku cestou pod Podhorkou, tj. od Rožnova, a dostaneme se k obecnímu úřadu, jenž sídlí v objektu čp. 1, uvidíme nedaleko něj starý nevzhledný objekt čp. 60, u něhož by málokdo tušil, ž…
0.7km
více »
Lázně Velichovky - lázně s nejlepší rašelinou v ČR
Lázně
Lázně Velichovky se mohou pochlubit jednou z nejlepších rašelin u nás. Díky svému složení působí blahodárně na pohybový aparát, proto jsou lázně vyhlášené svou léčbou právě pohybového aparátu. Do Lázní Velichovky …
0.7km
více »
Lázně Velichovky
Lázně
Lázně Velichovky leží 5 km západně od Jaroměře v půvabném přírodním prostředí, lákajícím k příjemným a osvěžujícím procházkám. Proslavily se především léčbou pohybového ústrojí, k níž se používá slatiny, ojedině…
0.7km
více »
Voltrův kříž ve Velichovkách
Kříž
V těchto místech se vždy nalézala křižovatka cest k Hustířanům, Jaroměři a Nouzovu. Podle nepřímých důkazů tu měl stávat dřevěný kříž s plechovou figurou Ježíše Krista již koncem 18. století, což by mělo dokazovat pojmenování "pole u Voltrova kříže na klínách jmenovaný", které se vyskytuje v jedné kupní smlouvě na zdejší pozemek z roku 1800. V roce 1810 se opět při prodeji dalš…
0.8km
více »
turistické rozcestí Velichovky - západ obce
Rozcestí
Turistický rozcestník, který se nachází v prostoru křižovatky v západní části Velichovek, ukazuje turistům cestu do dvou směrů. Po modré značce ve směru Černožice - Kuks a po značce žluté ve směru Hořice, Velký Vřešťov - Jaroměř, Josefov.
0.8km
více »
Pomník osvobození ve Velichovkách
Pomník
Když se podíváme do indikační skici stabilního katastru z roku 1840, tak zjistíme, že tato lokalita byla původně zastavěná. Nacházela se tu totiž dřevěná obecní pastouška čp. 20 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA521018400). Ta však v roce 1907 vyhořela a k její obnově nedošlo. Nějakou dobu zde bylo spáleniště a po rozebrání jeho zbytků zde zůst…
0.9km
více »
Velichovky - kostel Proměnění Páně
Kostel
Velichovky - renesanční kostel z r. 1616 byl založen Hanibalem z Valdštejna a postaven dle projektu V. Valmadiho. Jedná se jednolodní hladce omítnutou stavba v průčelí s věží. V blízkosti kostela najdeme sochu sv. Jana Nepomuckého s letopočtem 1760 a reliéfní kamenný kříž, který byl na toto místo přemístěn v červnu 1908. Původně kříž stál při silnici vedoucí z Velichovek k…
1km
více »
Velichovky – smírčí kříž
Kříž
Možná se na mě budou mnozí Východočeši – hlavně ti z Královéhradeckého kraje – za následující slova zlobit, ale jen těžko se tím něco změní. Fakta jsou fakta. Zkrátka, vždy p…
1km
více »
Kostel Proměnění Páně ve Velichovkách
Kostel
Tento chrám byl založen v roce 1616 Hanibalem z Valdštejna, strýcem Albrechta z Valdštejna, který získal dvůr a ves Velichovky roku 1603 od císařského rady a nejvyššího mincmistra Kryštofa Želinského ze Sebuzína, a vznikl podle projektu Carlo Valmadiho, architekta, stavitele a zedníka ve službách Valdštejnů. Český překlad obnoveného latinského názvu nad presbytářem vypovídá o j…
1km
více »
Litič - kostel Nejsvětější Trojice
Kostel
Litič - první písemná zpráva o vsi pochází z roku 1557. Nepřehlédnutelnou dominantou vévodící okolí je Kostel Nejsvětější Trojice. Kostel v současné podobě byl postavenl na místě původního kostela zbudovaného Jane…
1.3km
více »
Nouzov (Litíč)
Místní část
Původně se jednalo o čistě německou obec, která vznikla raabizací zdejšího panského dvora, což dokládá i kniha prof. Antonína Profouse "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny III. díl. M-Ř":"2. Nouzov, Neujahrsdorf, ves u lesů (m. o. Litíč) 5 1/2 km záp. od Jaroměře: 1790 Hft Schurz u. Dubenecz: Neujahrs dorf von 29 N., Schaller XV, 67; 1836 Neujahrsdorf, …
1.3km
více »
Nouzov - kaplička
Kaple
Opravenou kapličku najdeme při cestě z Lázní Velichovek při pravé straně silnice ve vsi Nouzov. Komu je zasvěcena a kdy byla postavena bohužel nevím, ale rekonstrukcí prošla v roce 2004. Pokud někdo bude mít info o historii, nebo odkaz odkud čerpat, tak to uvítám.. V těsné blízkosti Kapličky stojí pomním obětem 1. sv. války. Kolem prochází modrá turistická značka a cyklotrasa…
1.4km
více »
Socha Panny Marie Lurdské ve Rtyni
Socha
Pokud jedeme od Velichovek do Vestce skrz obec Rtyni (neplést se Rtyní v Podkrkonoší), uvidíme kromě kamenného kříže a zvoničky krásnou sochu Panny Marie Lurdské s nápisem na podstavci: „Já jsem neposkvrněné početí.“, o níž mnoho známo není. Podle listinných zmínek zaloňovské farnosti byla iniciátorem jejího zřízení Kateřina, roz. Skalická, dcera lužanského baráčníka z čp. 23 J…
1.5km
více »
Rtyně (Zaloňov)
Místní část
Již počátkem 19. století se tu nacházely zbytky pravěkého osídlení, které tu zapustilo kořeny již v době kamenné, což prokazují kamenné nástroje, jak ze Rtyně, tak nedalekého Vestce, zejména z návrší u dvora „Nová…
1.6km
více »
Litíč
Vesnice
Tato ves bývala známá zpočátku jako Litice, ale aby nedocházelo k záměně se stejně pojmenovanou obcí na Rychnovsku se z Litic stala nakonec Litíč. Samo pojmenování by mělo být podle prof. Antonína Profouse odvozen…
1.6km
více »
Hřibojedská cesta
Fotogalerie
Jedná se o původní cestu z Nouzova na Hřibojedy, která vede katastrem Hvězdy a bývala dlouhou dobu pouhou vozovou cestou, přičemž do dějin se zapsala tím, že tudy v roce 1813 táhli ruští vojáci a roku 1866 rakousk…
1.7km
více »
Hospital Kuks aneb barokní perla na východě Čech
Hrad
Vlastně jsem si dost dlouho myslela, že Kuks je zámek. On ale nikdy zámkem nebyl a komplex vždy sloužil jako hospital, což je starší název užívaný pro "špitál". Jedná se o označení útulku pro chudé, staré a nemocn…
2.3km
více »
Rožnov (NA)
Vesnice
Rožnov - první písemná zmínka o obci pochází z roku 1387, kdy obec patřila k tvrzi ve Rtyni, majitelem byl Ješek řečený Šváb. Později obec patřila držiteli hradu Vřešťova, později pak spadla pod panství Smiřické. Po zrušení roboty roku 1848 se ves osamostatnila. Obec je protnutá potokem Jordán a najdeme zde pomník obětem 1. sv. války, pomníky ukřižování a dřevěnou zvoničku.…
2.4km
více »
Zaloňov - kostel sv. Petra a Pavla
Kostel
Nejstarší zpráva o obci Zaloňov je z roku 1361. Zpráva o kostelu sv. Petra a Pavla je z roku 1363. Tento zmiňovaný kostel však byl během husitských válek zničen. O výstavbu kostela nového se v roce 1725 zasloužil …
2.7km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Braunův betlém
Socha
Braunův betlém, unikátní přírodní galerie, kterou vytvořil mistr Matyáš Bernard Braun, z podnětu hraběte Františka Antonína Šporka, v letech 1718 - 1732.
O výz…
4.2km
více »
Braunův betlém
Tipy na výlet
Naše cesta směřuje do nejvýchodnější části Zvičinského hřbetu, do lesního porostu mezi Dvorem Králové a Kuksem. Jdeme za poznáním úžasné práce mistra Matyáše Bernarda Brauna, který zde v letech 1718 - 1732, na pop…
4.3km
více »
Cyklostezka Hradec Králové - Josefov - Kuks
Tipy na výlet
Vyrážíme na cca 28 km dlouhou cyklostezku spojující Hradec Králové, Smiřice, Josefov, Jaroměř a Kuks. Cyklostezka nás přivádí k významným památkám regionu jako je areál Hospitalu Kuks, pevnost Josefov a kaple Zjev…
4.5km
více »
Jaroměř
Město
Jaroměř leží ve Východních Čechách, severním směrem od Hradce Králové. Město najdeme u soutoku řeky Labe a Úpy a nedaleko ústí Metuje do Labe. Východním směrem od Jaroměře se rozkládá Vodní nádrž Rozkoš. U severní…
4.9km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Kuks - Hospital
Muzeum
Počátkem osmnáctého století nechal hrabě Sporck na svém panství, u obce Kuks, zbudovat velkolepý areál, který dodnes okouzluje návštěvníky. Kromě proslulých lázní, které patřily k nejslavnějším v tehdejší Evropě, vyrostl v nádherném labském údolí také klášterní Hospital, který ozdobily sochy Ctností a Neřestí z dílny mistra Matyáše Bernarda Brauna. Špitálnímu komplexu, který připomíná zámek, vévodí kostel Kostel Nejsvětě…
5km
více »
Kuks
Tipy na výlet
Naším cílem je poznání barokního skvostu, který vypadá jako zámek a zámkem není - tedy hospital Kuks. Historie hospitalu spadá do počátku osmnáctého století, kdy nechal hrabě František Antonín Sporck na svém panst…
5.1km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Josefov - pevnost, vstup do podzemí
Pevnost, opevnění
Pevnost Josefov byla postavena z popudu císaře Josefa II v letech 1780 až 1787 jako obranný prvek proti Prusku. Základní kámen položil sám císař Josef II dne 3.10.1780. Hradby pevnosti byly postaveny podle francou…
5.8km
více »
Soutěž 5
bodů
www.turistikaprozivot.cz
ZOO - Dvůr Králové
ZOO
ZOO nabízí klasickou zahradu se všemi pavilony a s více než 2.400 zvířaty po celou otevírací dobu, velké letní výběhy osazené africkými kopytníky a ptáky a Africké safari, kde návštěvníci…
9.2km
více »





