Rohoznice

Podle nálezů, k nimž došlo jak v obci samé, tak v jejím okolí, můžeme soudit, že tu člověk žil již v době kamenné. První zmínka o obci však pochází až z roku 1372, kdy patřila k opatovickému klášteru, jenž zde tehdy získal lán lesa a křoví, a kolem ní se rozkládala řada mokřadů a rybníků (ještě viditelných v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783, viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c112), od čehož obdržela také své jméno, což dokládá kniha „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. díl. M-Ř“ od prof. Antonína Profouse:

„2. Rohoznice (v. Před. .. Rohozeňák), ves nad potůčkem 13 km sz. od Pardubic: 1372 Carolus IV. monio Opatow. unum laneum silvae prope Rohoznicz confirmat, Ler. I, 97; ok. 1490 zapisuje Dolany, Rohoznici, AČ. 16/386; 1560 zámek Konieticzkau horu .. ves Dolany, Rohoznicze, Kržiczienie, DZ. 54 F 7; 1654 Rohoznicze (v kr. Chrudim.), BR. 14/60.

Jm. R. vzniklo substantivisující příponou -ice z adj. Rohozná (v. t.), t. voda, louka, ves a j.“

Opět se o její existenci dozvídáme 21. září 1436, kdy ji císař Zikmund Lucemburský daroval Diviši Bořku z Miletínka. Roku 1486 měl ves v majetku Jan Otec z Chrastu, pán na Rohoznici a Křičeni. V roce 1491 byla obec prodána Mikulášem z Chrastu Vilémovi z Pernštejna. O 3 roky později byl zmíněn lesní ochoz nad vsí „Vino“, z čehož se usuzuje, že se tu mohlo v dávných dobách pěstovat víno. Roku 1560 koupila pernštejnské panství Česká komora a o 3 roky později byl sepsán nový urbář. V roce 1588 obec náležela k ždánské rychtě, měla výsadní krčmu, 11 lidí osedlých, kteří odváděli 15 grošů a 7 denárů úroku svatojiřského a stejně tolik úroku svatohavelského a 10 slepic, měli 96 dní robot ženných, 28 dní orných a měli trhat konopí 7 záhonů.

Roku 1849 se Rohoznice stala samostatnou politickou obcí a zanikla tak její podřízenost k pardubickému komornímu panství. 26. srpna 1866 se během posvícenské muziky poprali místní sedláci s pruskými vojáky, přičemž 2 z vojáků byli těžce zraněni. 23. února 1875 byl ohněm částečně zničen statek Jana Krpaty. 19. listopadu 1881 vyhořela stodola Václava Poláka se značnou zásobou obilí. Roku 1892 zasáhla obec epidemie slintavky a kulhavky. V letech 1896-1897 byla vybudována silnice od Lázní Bohdaneč přes Kříčeň, Rohoznici, Osičky až k Osicím v délce 7 027 m, přičemž původní rozpočet činil 54 000 zlatých. V roce 1903 byl poprvé stavěn obecní vodovod, práce však byly nakonec po vykopání 4 studní zastaveny. V letech 1903-1904 byly provedeny první zdejší meliorace. V roce 1905 byl založen SDH. Roku 1906 byl meliorační podnik zdejšího Vodního družstva prohlášen za takový, který by měl získat zemskou podporu. V roce 1911 byl nově postaven a zařízen hostinec čp. 57. Tehdy měl koncese pro výčep i drobný prodej piva, vína a lihovin; taneční sál o rozměrech 13 m x 10 m x 6 m; obchod se smíšeným zbožím; řeznický krám s povolením porážek; lednici na 50 povozů ledu, hrací automat v hodnotě 1 400 K a 2 korce polí. Z 1. světové války se nevrátilo 19 místních mužů, z nichž někteří se stali nezvěstnými a museli být soudně prohlášeni za mrtvé (zdejší rodáci - František Holub z Blatné a Josef Kopecký z Třesovic).

Roku 1924 došlo k elektrifikaci obce, jež bylo provedeno díky Hospodářskému strojnímu družstvu pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářstvích a živnostech, jehož stanovy z 11. dubna 1920 byly upraveny 27. listopadu 1921 a 5. února 1922. V roce 1925 byla ustavena Místní domovina malorolníků a domkářů. 3. září 1926 vyhořel chlév Josefa Bažanta, v němž uhořely všechny jeho slepice, dobytek byl zachráněn. O rok později obdržel meliorační podnik zdejšího Vodního družstva zemskou a státní podporu. V letech 1928-1929 byl vybudován vodovod. V roce 1929 byl ustaven Spořitelní a záložní spolek v Rohoznici. Roku 1930 byla zavedena nová autobusová linka Pardubice-Syrovátka, která vedla obcí. 5. října 1932 shořel na návsi osobní autobus Václava Skály, kterým obstarával dopravu do Pardubic. 24. února 1933 shořel v garáži téhož autodopravce další autobus. O 2 roky později byl zřízen obecní hřbitov. Za německé okupace nesla obec pojmenování Rohosnitz. Tehdy tu mimo elektrárenské družstvo a místní kampeličku fungovali tito živnostníci: nákladní autodopravkyně Františka Skalová, hostinští Božena Poláková a Josef Polívka, koláři František Smolík a Václav Smolík, kovář Vincenc Bačina, mechanik Josef Novák, obuvníci František Bareš a František Rališ, rolníci Václav Jeřábek, Václav Puhlovský a Božena Slavíková, řezník Bohumil Schejbal, obchodníci smíšeným zbožím Marie Kašparová a Josef Polívka, trafikantka Františka Kyceltová a zámečník František Skála. 11. ledna 1951 převzaly Čs. státní statky zemědělské usedlosti čp. 1 (Václav a Marie Jeřábkovi) a čp. 17 (Bohuslav a Miluška Slavíkovi). V roce 1956 byla provedena instalace veřejného osvětlení a vzniklo JZD. Roku 1960 byla postavena mateřská školka. V roce 1973 došlo k rekonstrukci místního hostince a budovy MNV. Roku 1975 byla vybudována hloubková kanalizace a zatrubnění Klechtáveckého potoka. Roku 1976 vznikl oddíl kopané TJ Sokol Rohoznice a bylo otevřeno nové hřiště. V roce 1977 byla zrekonstruována místní komunikace. Roku 1978 byl vybudován kulturní dům s parkovištěm. V roce 1985 došlo k výstavbě prodejny smíšeným zbožím. Roku 1994 byla postavena budova obecního úřadu. O 4 roky později došlo k plynofikaci obce. V roce 2002 bylo vybudováno dětské hřiště pro větší, roku 2008 pro nejmenší děti a v roce 2017 pro děti od 3 do 14 let. V letech 2009-2013 došlo k přestavbě MŠ na Obecní dům. Roku 2013 byl veřejný rozhlas přestavěn na bezdrátovou technologii. V letech 2014-2016 proběhla rekonstrukce veřejného osvětlení (viz https://www.rohoznice.cz/historie, https://www.rajce.idnes.cz/obecrohoznice/album/kronika-kniha-i, https://www.rajce.idnes.cz/obecrohoznice/album/kronika-kniha-ii a https://www.rajce.idnes.cz/obecrohoznice/album/kronika-kniha-iii).

Z místních pamětihodností je třeba zmínit: zchátralý pseudogotický letohrádek v lese nad Klechtáveckým rybníkem, který byl postaven v roce 1880 vlastníkem dobřenického panství Karlem Weinrichem a dnes je skoro ve stavu ruiny před zřícením; tvrziště v lese na horním konci rybníka, jemuž se přezdívá „Na Kotli“ nebo „Hrady“; pomník padlým v 1. světové války, jenž byl odhalen 29. května 1921; kovovou zvoničku s železným zvonem, který se stal náhradou za jeho zrekvírovaného předchůdce a kamenný kříž, jenž byl opraven v roce 2006. Mezi nejznámější zdejší rodáky náleželi: majitel největší rohoznické rolnické usedlosti, člen obecního výboru a v letech 1886-1903 člen okresního zastupitelstva Hynek Jeřábek († 11. ledna 1937 Rohoznice; známý tím, že jeho syn Čeněk z Rohovládovy Bělé se utopil v Labi, když přes něj za 1. světové války převážel rekviziční komisi); kpt. Václav Jeřábek (* 1879 Rohoznice), jenž působil v divizní nemocnici č. 12 a po odchodu z armády se dal na komunální politiku. Ohledně zdejší tvrze vznikla řada pověstí. Jednu z nich můžeme najít např. v „Pověstech a bájích z Pardubicka“ od Františka Karla Rosůlka.