Kostel sv. Klementa, papeže v Dobřenicích

Původní gotický objekt pocházel nejspíše již ze 13. století a až do svého zbourání byl vystavěn ze dřeva. Nacházel se však na místě, kde je současná farní budova z roku 1771. Když byl v letech 1739-1740 přestavován kostel, byla nalezena v hlavním oltáři pečeť biskupa světitele a pergamenový lístek s letopočtem, jménem biskupa Daniela a krátkým popisem svěcení, jež vznikla na památku zasvěcení chrámu roku 1336 (některé zdroje uvádějí rok 1339). Po jejím nalezení byla uschována na zdejším zámku, ale během selské revolty 23. března 1775 byla zničena. Roku 1352 bylo odváděno 12 grošů papežského desátku. V roce 1363 byl po zemřelém plebánu Janovi dosazen plebán Hroch, který rezignoval roku 1381. V roce 1408 Albín (též Aldík) z Radostova odkázal ke kostelu na výročí Zdenka z Chotěšic 1 kopu grošů ročního platu z Chotěšic. O 2 roky později byl tento úrok převeden na zboží Jana z Dobřenic. Roku 1411 zemřel plebán Václav a Přibík z Nedabylic věnoval kostelu 1 kopu úroku z alodiálního dvora v Nedabylicích. O 4 roky později zemřel plebán Mikoláš a místo něj byl podán plebán Stašek. V roce 1552 byl pro kostel slit první, roku 1571 druhý a v roce 1606 třetí zvon. Později byl kostel filiálním a k obnově fary došlo až roku 1664. V roce 1652 byl zdejším farářem P. Daniel Lakey, jehož příjmy nebyly vytčeny.

Časem se však stal dobřenický kostelík velmi zchátralým, skoro nebezpečným pro konání bohoslužeb. V roce 1719 zemřel bývalý hejtman kraje královéhradeckého Ferdinand Rudolf Dobřenský z Dobřenic, který odkázal na stavbu nového kostela 5 000 zlatých římských. Stavět se však nezačalo a teprve Eliška Straková z Nedabylic, vdova po Karlu Ferdinandovi Dobřenském z Dobřenic se dohodla s královéhradeckým biskupstvím o naplnění výše zmíněné závěti Ferdinanda Rudolfa Dobřenského z Dobřenic. Spolu se svým synem Václavem Petrem nechala roku 1739 zbořit starý kostelík a v letech 1739-1740 postavit na bývalé farské zahradě nový zděný svatostánek v barokním stylu, jehož vybudování měl na starosti Josef Neuer z Prahy. Při těchto pracích byla v hlavním oltáři nalezena vosková deska, jež byla vytvořena na památku zasvěcení chrámu Páně v roce 1339, která byla roku 1775 při útoku selských vzbouřenců na místní zámek zničena. Tehdy byla též zbořena dřevěná zvonice, jež stávala ve farské zahradě. 17. srpna 1740, když se dávala lucerna a kříž na věž, přilétla dvojice čápů, jež dlouhou dobu létala nad kostelem a nad hlavami všech zde přítomných. Mnozí to brali za Boží znamení, neboť tyto ptáky měli Dobřenští od nepaměti ve svém erbu. Nový kostel byl vysvěcen 23. listopadu 1740 opatem Karlem Ferdinandem Dobřenským z Dobřenic, který sem přijel z uherského Keresztúru (dnešní obec Hostie v okrese Zlaté Moravce). V roce 1858 byla snesena krytina na kostelní věži, jejíž střecha měla podobu jehlance, z něhož vynikala čtveřice štítů s ciferníky. Střecha tak získala dnešní kopulovitý ráz. Roku 1863 byl vystavěn kolem hřbitova nový zděný plot, který vznikl jako náhrada za původní dřevěné oplocení. Tehdy byla rovněž kostelní věž opatřena hromosvodem. Netrvalo dlouho a hřbitov u kostela byl zrušen, neboť 11. dubna 1875 byl vysvěcen nový hřbitov při cestě k Syrovátce, jenž byl v roce 1900 navíc rozšířen. 5. června 1888 udeřil blesk do věže. Roku 1892 byla opravena báň a kříž na věži byl znovu pozlacen. Do báně byly vloženy 2 skleněné lahve se zprávou o tehdejších poměrech v obci, jejímž autorem byl farář P. Josef Procházka. V roce 1899 byla pořízena nová křížová cesta. Roku 1911 byla věž kostela určena za trigonometrický bod. V letech 1913-1914 byla pořízena dvojice kovaných železných vrat, jež vznikly v královéhradecké c. k. odborné škole pro umělecké zámečnictví podle návrhu architekta Rudolfa Němce. V roce 1914 se zde začaly kvůli haličským uprchlíkům konat polské zpěvy a modlitby, příkladem budiž Boží hod vánoční. Roku 1927 byla provedena oprava hřbitovní zdi a o rok později byla tajně otevřena hrobka Dobřenských z Dobřenic, v níž se našlo 20 rakví, z nichž 2 byly otevřeny a mrtvoly otočeny břichem dolů. Následek to válečného rabování v roce 1866, kdy se pruští vojáci neštítili okrádat i nebožtíky. Od 20. ledna 1964 je objekt památkově chráněn. V roce 1988 byla osazena nová okna, v 90. letech 20. století byly provedeny další rekonstrukční práce, roku 2007 došlo k opravám a konzervaci hlavního oltáře a o rok později byla zrestaurována kazatelna a zpovědnice. K různým opravám dochází i nadále, protože dlouhá léta zanedbávání se nedají změnit jak mávnutím kouzelného proutku, zejména kvůli finanční náročnosti.

Jedná se o jednolodní orientovanou stavbu na obdélném půdorysu s 46 m vysokou hranolovou jednopatrovou věží s kupolí a lucernou nad pravoúhlým presbytářem, po jehož stranách se nacházejí oratoř a sakristie. Zdi věže jsou prolomeny na obou stranách nad přístavky malými segmentovými okénky a v patře na třech stranách velkými okny, též sklenutými segmentem. Nároží celé stavby jsou zaokrouhlena. Západní průčelí, před nímž se nachází terasovité schodiště o 12 stupních, vrcholí štítem s volutami po stranách. Ve štítě se nachází nika se sochou sv. Klimenta z doby po roce 1740. Bokové strany průčelí jsou pilastrovými pásy děleny na 4 pole, v jejichž středech se nacházejí 4 páry segmentem sklenutých oken s hladkým kamenným ostěním. Pod prvním oknem je na každé straně umístěno menší okno, které osvětluje podkruchtí. Valeně s lunetami klenutá loď je členěna lizénami, věž toskánskými a nahoře ionskými pilastry. Podélné zdi lodi jsou děleny na 4 pole 3 pásy ionských pilastrů, přičemž po každé straně pilastru vyčnívá po půlpilastru. Zakulacené kouty lodi jsou vyplněny párem ionských pilastrů. Presbytář je uvnitř zakončen výklenkem zaklenutým elipsovitou kupolí. Triumfální oblouk je stlačený a loď uzavřena valenou klenbou se štukovým zrcadlem a s lunetami. Nad vítězným obloukem je proveden ve štuku znak Dobřenských s čápem a znak Straků s kohoutem, jež doprovází nápis: „A. M. D. C. ET S. CLEMENTIS HONORIAM DOBRZENSKIANA PIETAS EREXIT A. D. MDCCXL.“ Klenba kostela je pokryta bohatou štukovou dekorací. Kruchta se nachází v západní části lodi a je nesená 2 silnými konzolami a vroubená zábradlím z barokních kuželek.

Hlavní oltář je rokokový z doby kolem roku 1740 a jako celek znázorňuje zázrak sv. Klimenta. Uprostřed má obraz patrně od Ignáce Raaba a po stranách sochy sv. Ivana a Víta. Po stranách triumfálního oblouku je vpravo oltář sv. Jana Nepomuckého a naproti němu kazatelna se zpovědnicí pod ní. Vše je z doby stavby kostela a z dílen chrudimských řezbářů Rohrbacha nebo Procházky. V lodi jsou ještě dva boční rokokové oltáříky z 1. poloviny 18. století (sochami stojících andělů obklopené malé obrazy sv. Václava na jižní a Panny Marie na severní straně) a dále sochy Nejsvětějšího Srdce Páně, Panny Marie a čtyř světců z 1. poloviny 20. století. Jsou tu i dva monumentální obrazy Narození Páně a Klanění tří králů z počátku 18. století, velký obraz pod kruchtou Kristus padá pod křížem býval patrně součástí křížové cesty. Cínová křtitelnice s šestibokým kotlíkem, jež stojí na 3 kuličkách, o něž se opírají ptačí nohy, které končí ve 3 bezvousé lidské hlavy, pochází z roku 1693, což dokazuje nápis na víkové kouli, na níž stojí soška sv. Klimenta: „Darem Vrozeneho a Statečzneho Rytirže Pana Ferdinanda Rvdolfa Dobrzenskeho z Dobrzenicz na ChwalkowiczychDobrzeniczych a Swinistianech, Geho Mil. Czys. Kralowskeho Hegtmana Krage Kralohradeczkeho. Leta Panie 1693.“ Barokní varhany pro kostel zhotovil roku 1760 Pavel František Horák, varhanář z Kutné Hory. V 80. letech 20. století byl nástroj opraven Karlem Synkem z Hradce Králové, který dodal novou pedálovou klaviaturu. Další rekonstrukce nástroje se uskutečnila v roce 1994 a provedl ji Bohumil Žloutek. Roku 2016 byl nástroj vyčištěn a ošetřen prostředky proti dřevokaznému hmyzu. Uprostřed kostela je hrobka rodu Dobřenských. V kněžišti mezi pilastry stojí na konzolách v nadživotní velikosti čtveřice svatých: Vojtěch, Prokop, Ivan a Vít. Před kostelem se nachází schodiště s barokními sochami sv. Prokopa a Ivana z doby kolem roku 1740. Při severní straně kostela se nachází hrobka bývalého majitele panství a předsedy správní rady plzeňské Škodovky JUDr. Karla Löwensteina z let 1935-1936. Kolem ní je v kostelní zdi zazděna řada renesančních náhrobků, ve hřbitovní zdi jsou naopak náhrobky z 19. století.

Na věži visela původně čtveřice zvonů. První – Cyril – o průměru 1,15 m, výšce 0,87 m a s nápisem: „LETA PANIE MDLII ZA VROZENEHO PANA GIRZIKA PANOWANIE DOBRZENSKIHO Z DOBRZENICZ A NA DOBRZENICZYCH TENTO ZWON GIEST LIT SKRZE WACZLAWA FARARZE KONWARZE W HRADCI.“; druhý, silně prasklý, o průměru 1,05 m, výšce 0,80 m a s textem: „LETA PANIE 1571 TENTO ZWON SLYT GEST KE CZTI A CHWALE PANV BOHV WSSEMOHVCZYMV NAKLADEM VROZENEHO PANA YANA DOBRZENSKEHO Z DOBRZENICZ A NA DOBRZENICZYCH“; třetí o průměru 0,75 m, výšce 0,54 m a s nápisem: „1706 KOMPT LIEBEN LEVTE LAST VNS MIT DANCKEN FVR GOTES ANGESICHT ERSCHEINE. Jana Starssiho Dobrzenskeho z Dobrzenicz na Dobrzeniczych a Chwalkowiczich ke Czti a Chwale Pana boha Wssemohouczyho. Slowo PANIE ZVSTAWA NA WIEKY.“ (královéhradecký historik Bienenberg uvádí mylně rok 1606) a čtvrtý nedostupný Umíráček.