Tento vodní tok o délce 7,47 km býval dříve zván rovněž jako Roudnice (v 80. letech 19. století jsou zmínky o tom, že byl pojmenován jako Kočár, podle stejnojmenného rybníka - „...am Teiche Kočár und im benachbarten Walde bei Libčan“), a to od toho, že protéká právě touto obcí. Pramení v Libčanské dubině, odkud teče západním a jihozápadním směrem k Libčanům, přičemž na jeho toku v jejím katastru byly vybudovány rybníky: Brigádník (počátkem 50. let 20. století, kolem něj až k prameni míří v roce 2009 vybudovaná naučná stezka „Život ve vodě a v lese“, o níž se lze více dozvědět zde:
https://urbanicko.cz/volny-cas/cyklotrasy-a-stezky/zivot-ve-vode-a-v-lese/), Kočár, jeden bezejmenný rybník (menší než jeho předchůdce, což můžeme vidět v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 2. třídy Roberta Tieta a geometra 3. třídy Michaela Černowitze) a nedaleko něj rybník Turyň (poslední trojice jmenovaných je zbytkem po původních panských rybnících). Nesmíme opomenout rovněž to, že část toku obcí je zatrubena.
U libčanské čistírny odpadních vod, uvedené do provozu v roce 1984, zrekonstruované roku 2003, obohacené o kalové hospodářství o 4 roky později a intenzifikované v roce 2012, mění svůj jihozápadní směr na téměř západní a teče pod Želí, kde přibírá vody Želské svodnice (objevují se i alternativní pojmenování – Želí, Želský potok, Novorybniční stoka apod., oficiálně je tento tok uváděn jako bezejmenný), na jejímž počátku se nachází počátkem 60. let 20. století zřízený Nový rybník a vodu do ní odvádí rovněž několik domovních čistíren odpadních vod, zřízených roku 2003.
Pod Želím se jeho koryto prudce a nepřirozeně lomí, což je výsledkem jeho regulace a meliorací okolních pozemků, které probíhaly od konce 20. let 20. století. Mezi lokalitami „Pod štěpnicí“ a „K Roudnici“ přibírá vody sezónního bezejmenného toku, jehož počátek musíme hledat na sever od Lhoty pod Libčany. Do Roudnice přitéká od severovýchodu, přičemž její tok míří západním směrem skrz celou zastavěnou oblast, v jejímž středu přibírá vody Hubenické svodnice a byl využit k vybudování několika rybníčků se sedimentační funkcí a vodních nádrží jako zdroj protipožární vody. Zároveň je posílen vypouštěnými vodami ze zdejší kanalizace a domovních čistíren odpadních vod. Jeho tok končí v lokalitě „Na rybníce“, kde se stává levostranným přítokem Staré Bystřice (původního koryta této řeky). Původně se však vléval do Bystřice těsně pod Roudnickým mlýnem, což je dnešní dům čp. 37. Tento dříve nosil čp. 36 a nejstarší záznam o jeho existenci pochází z roku 1589, kdy ho Jakub Mlejnek prodal synu Petrovi za 300 kop grošů.
Podle slov, jež jsou uvedeny v „Topografickém popisu všech osad hejtmanství Kralohradeckého, jenž obsahuje soudní a berní okresy: Kralohradecký, Hořický a Nechanický“ od Josefa Horáka z roku 1877: „Celou vesnicí protéká malý potůček, který asi uprostřed osady béře směr příčný, rozrážeje cestu a občiny, při čemž obec v horní a dolní dělí; avšak na hořením konci v létě týž potok úplně vysýchá, toliko v dolní části hojnými prameny se oživuje a k Bystřici, do níž pod Puhlovicemi ústí, pospíchá.“ by člověk nabyl dojmu, že jde absolutně o bezvýznamný malý tok, ale není tomu úplně tak. Některé zdroje hovoří o tom, že byl vyjmenován ve Vyhlášce ministerstva lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky č. 28/1975 Sb. ze 28. března 1975, kterou se určují vodárenské toky a jejich povodí a stanoví seznam vodohospodářsky významných vodních toků, ale zde jde o záměnu se stejnojmenným vodním tokem, jenž teče u Poniklé a je levostranným přítokem Jizery.
To můžeme zjistit též nahlédnutím do knihy „Vodní toky a nádrže. Zeměpisný lexikon ČSR“ od Jaroslava Kestřánka, Huberta Kříže, Stanislava Novotného, Jana Píšeho a Vladimíra Vlčka z roku 1984, kde se píše o tomto vodním toku následující: „Roudnice č. h. p. 1-04-03-022 (IV.), orient. mapa 5, pramení sv. do Libčan ve výšce 272 m n. m., ústí zleva do Bystřice u Kosiček v 224 m n. m., plocha povodí 31,1 km2, délka toku 11,2 km, prům. průt. u ústí 0,10 m3.s-1. Mimopstruhová voda. V dolním toku využívá původního koryta Bystřice a ústí do její regulované části.“ Z toho však můžeme vidět, že se objevuje problém v tom, že je k Roudnickému potoku řazeno rovněž původní koryto Bystřice, a tak je uváděn mnohem delší než ve skutečnosti je. Některé zdroje dokonce nepovažují pramen nad Libčany jako počátek jeho toku, nýbrž Hubenickou svodnici (Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Hradec Králové, 5. aktualizace z roku 2020). Z toho je vidět, že u drobnějších toků nebyly dosud jednoznačně stanoveny nejen jejich počátky, ale odborníci se rozcházejí i v pohledu na další jejich faktory. Mnohdy se řadu let nesou také různé přehlédnuté chyby, jež jsou přebírány nekriticky dále.
K regulaci potoka došlo v Roudnici v roce 1928-1929 a tyto práce navázaly na regulaci v katastru Hubenic, jež byla zahájena roku 1927. Koryto potoka v horní části obce bylo prohloubeno a obloženo betonovými deskami podle projektu a za řízení Františka Holínky z Roudnice. V roce 1929 došlo k zřízení vodní nádrže pod „Kopečkem“ a ukončena regulace potoka. O 2 roky později byla zahájena výstavba vodní nádrže před domem čp. 90 (některé zdroje uvádějí, že byla dokončena až roku 1933). Před bývalou kovárnou čp. 88 naopak bývala studánka, k níž mohli lidé chodit pro vodu i za toho největšího sucha. Ovšem studánek tu bývalo dříve mnohem více, stejně tak různých drobných toků, jež zmizely právě díky výše zmíněným regulačním a melioračním pracím. Posledními pracemi na jeho toku bylo zajištění lepších odtokových poměrů v podobě likvidace divokého porostu, které proběhlo v letech 2016-2017.