PF 2023, novoroční Háj, Chocholík s přidáním Hradiska

Že jsou poslední zimy kulantně řečeno stále poněkud netradiční si už pomalu začínáme zvykat. Nakolik je to způsobeno přelidněním druhu Homo sapiens se sice vedou spory, ale 8 miliard lidí, kteří se chtějí uživit a to nejen nasytit, ale si i užít nějakého toho luxusu, musí mít na přírodu nějaký vliv.

Takže po slibném počátku zimy v prosinci vše ukončila tradiční vánoční obleva s chladnější pauzou v předsilvestrovském týdnu vyvrcholila v podstatě jarním počasím na přelomu roku. Sice u nás v šumperské kotlině povětšinou zůstává zataženo nízkou oblačností, takže zprávy o nějakých patnáctkách až osmnáctkách (myšleno stupních celsia) se nám zdají přehnané. Nicméně právě silvestrovká noc, která zahalila celé město hustou mlhou (takže vypouštěči rachejtlí si museli vystačit jen se zvukovými efekty), naznačila, že novoroční neděle by mohla být v okolí i slunečná.

Jsou to nashromážděné zkušenosti, kdy už víme, že když je mlha tak nízko, mohlo by svítit na blízké kopce.

Ačkoliv jsem plánoval delší polehávání v Novém roce, nějak se už nechtělo spát, takže vyrážím celkem brzo po deváté hodině. V ulicích je ještě celkem klid, i ta mlha pořád leží v ulicích, ale pohled vzhůru naznačuje nějaký odstín azuru a i skromně se klubající nažloutlé klubíčka naznačuje, že o pár metrů výš sluníčko svítí.

Protentokrát klasickým výstupem, kudy vyráží na Háj valná část obyvatelů Šumperka, tedy od Bludovské ulice po žluté turistické značce. Už kousek za poldrem je jasné, že slunečný předpoklad vychází a za návrším u bývalých Švédských muk se na poli válí jen zbytek mlhy a celý masiv Háje (i vedlejšího Chocholíku) se sluní v zimních paprscích.

Jedninou překážkou je tak vlastně jen poměrně blátivý povrch, který poněkud brzdí plynulý výstup. I tak cesta k červenému kříži je relativně schůdná a případné zastávky jsou spíše fotícího zaměření, kdy si většina vystupujících užívá méně tradičních pohledu na město ukryté v mlze.

Od sedélka se žlutí značka mění na zelenou, v závěru s nejstrmějšími úseky celého výstupu. Ale i poměrné teplo výstup usnadňuje, takové skoro jaro dodává energii i tím sluníčkem.

Před půl jedenáctou je ještě okolí rozhledny poměrně nezalidněné, nakonec i pořadové číslo 144 pamětního listu je celkem nízké. Loni jsem výstup na rozhlednu vynechal, nebylo na co koukat, tentokrát ano, byť výhledy byla poněkud omezené díky oroseným oknům. Naštěstí méně tradiční vyhlídky se dají objevit poblíž vrcholu Háje, kde lesníci kus lesa odstranili, takže mě překvapí celkem mohutný kopec na jihovýchodě, než si odvodím že je to vlastně Trlina a Bílý kámen v Úsovské pahorkatině.

Z h8je je výhodné použít červené psaníčko místního okruhu, tedy pokud chcete přejít přes sousední Chocholík, nenápadně se vrátíte k sedélku Červený kříž, následuje kratší výstup na vedlejší vrchol. Při příchodu ke skalnímu výchozu se objevuje i celé město, sluníčko stačilo mlhu už rozpustit, ta zůstává víc na jihu v údolí Moravy.

Kousek z Chocholíku následuje prudší sešup, který se alem mění na celkem normální lesní cestu, která směřuje na „hlavní“ lesní cestu se zelenou TZ, v podstatě jde o vrstevnici od Červeného kříže, která vynechává vrchol Chocholíku.

Slunečné počasí je ale natolik příjemné, že mě přinutí i k malé odbočce, tedy ne přímou na Bludoveček (do hospody), ale ještě odbočkou přes Hradisko. Je tedy fakt, že ze samotného hradu, který měl založit polobájný Blud z Bludova, toho k vidění moc není. Vlastně jsou zachované jen terénní úpravy, náznaky valů a příkopů. Hrady byl spíše dřevěný a pokud na něm nějaké kamenné stavby byly, materiál byl přemístěn na stavbu zemědělského dvora, možná nějaké tvrze v místech, kde je dnes k vidění bývalá sýpka na Bludovečku. I díky tomu se místu říká Zámeček, byť ho používají spíše místní (tedy Bludovští).

Restaurant je na Nový rok naštěstí v provozu a ještě je nějaké místo, což se dá využít k nějaké svačince, pak jen přesun silničkou do výchozího místa. Vlastně tak akorát, sluníčko přesvědčilo i ty déle vyspávající, takže od Šumperka směřuje ke Korbílku takřka prvomájový průvod. No doufám, že se opozdilci spokojili se „stojákem“.