Původně se pohřbívalo na starém hřbitově u chrámu sv. Klimenta, který býval oplocen obyčejným plotem z dřevěných latí a teprve v roce 1863 byl obehnán zděným plotem. Tehdy rovněž došlo k navezení nové hlíny a jeho zarovnání. Vchodová kovaná brána však byla zřízena až v roce 1913. Ve hřbitovní zdi, ve stěnách márnice z období před rokem 1740 (ze stejné doby mají rovněž pocházet sochy sv. Prokopa a sv. Ivana) a v severní stěně kostela jsou zazděny náhrobníky z původního kostela, zbořeného roku 1739, další samostatné náhrobky jsou dochovány zejména při zdi. Součástí pohřebiště je také monumentámní hrobka rodiny Löwensteinů z let 1935-1936 s bronzovou deskou s reliéfem Zmrtvýchvstání Páně od firmy F. Palouš, kamenické závody a lomy Praha VII., zaujímající velkou část severní poloviny hřbitova (podle obecní kroniky byla postavena až v roce 1937 a prvním, kdo v ní byl pohřben, byl majitel velkostatku JUDr. Karel Loevenstein, jenž zemřel 21. února 1938). Díky výše zmíněným uměleckým památkám byl hřbitov spolu s kostelem sv. Klimenta zapsán 20. ledna 1964 do státního seznamu kulturních památek.
Ale tento hřbitov přestal postupem času stačit jak z kapacitních, tak z hygienických důvodů, protože docházelo k postupnému zvyšování obyvatelstva jak obce samé, tak těch, jež byly přiřazeny k pohřbívání na místním hřbitově. Proto se obec ve spolupráci s místním farním úřadem rozhodla zřídit nové pohřebiště, které vyrostlo na východní straně obce a bylo slavnostně vysvěceno 11. dubna 1875. Netrvalo dlouho a muselo být opětovně rozšířeno, k čemuž došlo roku 1900.
Nově rozšířený římskokatolický hřbitov však od té doby postrádal hlavního sv. kříže, o jehož vybudování se zasloužil farář P. Augustin Novák, který se již od svého příchodu do Dobřenic postaral o opravu a o 2 rejstříky varhan, vyčištění různých věcí v kostele, úpravu fary a o množství dalších věcí, které opomenuli nebo zanedbali jeho předchůdci.
Zhotovení kamenného kříže bylo domluveno u sochaře Josefa Černého z Hořic a náklad neslo chrámové záduší za přispění mnoha jednotlivců. K jeho posvěcení došlo 1. listopadu 1901, kdy v 15.00 hod. vyšel z farního kostela velký průvod a ubíral se za hlasitého modlení sv. růžence na hřbitov. Tam byl přednesen kostelním sborem čtyřhlasý sbor a po něm farář přednesl řeč, v níž pohovořil o tom, že sv. kříž odjímá hrůzu hřbitova a že upokojuje duše živých a oblažuje duše mrtvých katolíků. Na konci poděkoval všem dárcům, a to zejména zdejšímu patronovi a jeho úřednictvu, které tak svědomitě spravuje zádušní jmění, že umožňuje takové náklady na náboženské potřeby jako je zřízení sv. kříže a mnoho dalších věcí pro zdejší chrám Páně i faru samotnou. Slova chvály neopomenul věnoval rovněž sboru dobrovolných hasičů ze sousedních Prav, jenž se pravidelně zúčastňoval všech významnějších církevních slavností.
Svatý kříž posvětil P. Václav Kudrna, biskupský vikariátní sekretář z Rohovládovy Bělé za asistence místního faráře a osického kaplana P. Jana Brucknera. Cestou zpět do kostela byl domodlen růženec a Loretánská litanie a uvnitř svatostánku před vystavenou Svátostí nejsvětější bylo zapěno Te Deum, na jehož gregoriánském přednesu nesl velkou zísluhu místní řídící učitel a ředitel kůru v jedné osobě. Po udělení sv. požehnání a zapění papežské a císařské hymny byla slavnost ukončena.
O stavbě nového hřbitova byla jednáno v obecním zastupitelstvu v roce 1925, tentokrát již bez spolupráce s římskokatolickým farním úřadem, aby se jednalo o čistě obecní hřbitov, na němž by mohli být pohřbíváni všichni občané obce bez rozdílu vyznání. Stalo se tak kvůli velkým rozmíškám mezi římskými katolíky a nově vzniklou Církví československou. Nakonec však z tohoto plánu sešlo. O moc lépe na tom nebyl ani římskokatolický hřbitov, neboť farář P. František Šíp se od svého příchodu do Dobřenic v roce 1932 o jeho stav příliš nestaral (do důchodu odešel až roku 1965).
Na jaře 1946 byly vykáceny lípy před hřbitovem a později zde vzniklo prostranství s okrasnými stromy a keři, o což se zasloužil místní Svaz československo-sovětského přátelství. Koncem roku 1956 byl převzat zádušní hřbitov do správy MNV, čímž se předchozí problémy vyřešily. Samo vedení obce však získalo do své správy přímo danajský dar, neboť střecha a strop márnice hrozily pádem, omítka zděného hřbitovního plotu byla na mnoha místech opadaná, stejně tak někde chybělo i samo pojivo, cesty nebyly dlouhá léta udržovány a za brankou vedle márnice dokonce vyrostla hromada odpadu, jež převyšovala hřbitovní zeď. Prvním úkolem obce se tak stalo její odstranění, k čemuž došlo v roce 1959. Poznenáhlu se začalo v následujících letech opravovat i vše ostatní zmíněné. K dalším úpravám došlo na přelomu 70. a 80. let 20. století. Hřbitov zůstal v rukou obce dodnes a ta se o něj vzorně stará. Důkazem toho budiž řada oprav v posledních letech, z nichž tou poslední byla rekonstrukce zdejších cest roku 2020.
Poslední aktualizace: 20.1.2024
Hřbitov v Dobřenicích na mapě
Diskuse a komentáře k Hřbitov v Dobřenicích
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!