Smidary - železniční stanice

Do původně královského města Nový Bydžov a následně na prohlídku unikátního kostelíka sv. Jiří v nedaleké Loučné Hoře jsme automobilem vyrazili jedno chladné lednové odpoledne.Při první zastávce jsme si prohlédli …

Tento mlýn na Cidlině byl založen vrchností někdy na přelomu 15. a 16. století, i když můžeme uvažovat, že byl ještě staršího původu, a od té doby se často měnila jeho pojmenování (Zámecký, Podhrad, Podhradní, Na …

Stejně jako jinde po okolí, i zde stála původně pouhá tvrz, která zaujímala celé prostranství mezi Podhradním mlýnem, dvorem, farou a Cidlinou. Čístečně byla vybudovaná z kamene a částečně ze dřeva a její ochranu …

Tato půvabná obec, jež se nachází na návrší mezi řekou Javorkou a Loučnohorským lesem, byla poprvé zmíněna k roku 1369, kdy ještě nesla pojmenování Lutyna hora (zdejší osídlení je však mnohem staršího původu, což dokazují nálezy z doby bronzové a hradištní). Nebyl to však jediný její název, protože jméno obce prošlo v rámci staletí mnoha změnami: Luczyna hora (1384-1405, 1414, …

O uctění památky padlých spoluobčanů se sice uvažovalo již koncem 1. světové války a opět krátce po vzniku ČSR, ale k praktickému naplnění této myšlenky ještě nedozrál čas. A když k tomu došlo, nevzešla iniciativa z vedení obce, nýbrž od SDO „Havlíček“, resp. od jeho jednatele Josefa Popka a předsedy Františka Bureše.V roce 1933 tak byl ustaven Odbor pro postavení pomníku padlý…

Původní gotický dřevěný kostel byl farním již ve 14. století, tehdy ještě pod názvem Lutyna hora (1369) či Luczyna hora (1384), i když poprvé je zdejší fara zíměna v erekčních knihách pražské arcidiecéze, a to k r…

Smidary - dominanta obce kostel sv. Stanislava je od třicetileté války zasvěcen polskému světci sv. Stanislavu. Důvodem zasvěcení polskému světci byl nedostatek českých kněží, za které v Čechách působili kněží polští. Předchůdce dnešního kostela, kostel dřevěný v roce 1749 vyhořel a na jeho místě byla postavena barokní stavba s věží. I nový kostel však v roce 1752 vyhořel a…

Zdejší kostel byl farním již v roce 1332, kdy nalezneme zmínku o bývalém smidarském plebánu Stranimírovi. Roku 1360 rezignoval plebán Jiljí a jeho nástupcem se stal kněz Jan ze Žitětína. V roce 1362 bylo odváděno …

V naší zemi není snad obce, kde by přinejmenším alespoň 1 místní občan padl na frontách 1. světové války nebo zemřel na následky válečného zranění. O uctění jejich památky se začalo na obecní úrovni hovořit již za tohoto konfliktu, v němž ztratilo své životy 59 místních mužů. Jako příklad uveďme komisi, jež byla ustavena 15. prosince 1916 k uctění památky padlých hrdinů ze Smid…

Smidarská fara je označována za jednu z nejstarších na Novobydžovsku, o čemž píše P. Václav Šrám ve svých "Pamětech městečka Smidar nad Cidlinou" toto:"Oldřich z Drnholce daroval zboží své smidarské kapitule koste…

Při toulkách po Novobydžovsku se můžeme zastavit v obci Loučná Hora, která se nalézá cca 2 km severovýchodně od Smidar. To co nás láká je dřevěný kostel sv. Jiří. Historie kostela v Loučné Hoře sahá do 14. století…

Vlakem či autobusem do Smidar, z tama pěšky do Smidarské lhoty v ní odbočit směrem na,Janovice,Starý Bydžov . Kaple je na konci vesnice po levé straně-přes mostek. Církevní objekt, kolem něj jsou velmi zajímavé staré lípy. Dá se najíst u kapličky,  jídlo a vodu doporučuji vzít sebou v obci není obchod s potravinami. Ty se dají koupit ve Smidarech celkový ráz východočeské vesničky, a zajímavé lípy u Kapličky. okolní krajina …

Pokud navštívíme Smidary a zavítáme do jejich centra, tak uvidíme jeden ze zdejších nejvýstavnějších objektů – městskou radnici. Není však první, která tu kdy stála. Původní radnice, která obsahovala rovněž pronaj…

Dnes toto jméno mnohým nic neřekne, ale svého času byla tato osobnost známá v mnoha oborech lidské činnosti, protože tento rodák z Hradce Králové (narozen 14. prosince 1766 jako Karl Agnel Schneider), kde jeho ote…

Mariánské sousoší v parku na náměstí prof. Babáka ve Smidarech vzniklo, aby nahradilo sochu Matky Boží, jež stávala při silnici do Smidarské Lhoty. Za faráře P. Antonína Jana Drešera došlo v roce 1718 ke zřízení nové sochy, tentokrát na vysokém sloupu, což dosvědčuje dochovaný nápis: „PropICIa aDsit nobIs peCCatoribus Pia Virgo Maria. HonorI Beatae GenItrICIs a SMIDarIensIbus I…

Název Medříč či Meziříčí býval původně pojmenováním středověké obce, jež se v místech dnešního mlýna nalézala a zanikla někdy na přelomu 15. a 16. století, protože ještě v roce 1488 byla provolána odúmrť v Meziříč…

Městečko Smidary se nachází 7 km severně od Nového Bydžova. Dostupné je buď autobusem a nebo železnicí ze stanice Smidary na trati Chlumec nad Cidlinou - Ostroměř Zámek je nevyužívaný, veřejnosti nepřístupný a …

Pojmenování Medříč patřilo původně celé zdejší lokalitě, a to včetně místního mlýna, jenž má být pozůstatkem zaniklé středověké vsi Meziříčí, která byla již jako pustá prodána před rokem 1496 ke Smidarům, ale prvn…

Sochu svatého Venancia najdeme cca v polovině cesty mezi Smidary a Smidarskou lhotou. Dle pověsti v těchto místech přepadli v noci tři lvi hraběte Dymokurského, který jel na koni. Když hrabě uznal, že obrana by byla marná, modlil se a v duchu vzíval svého patrona Venancia, aby ho vysvobodil. A tak lvi chvíli zuřivým pohledem na hraběte hleděli a pak se vzdálili. Jako dík dal…

Pramen: Krkonoše - Lomnice nad Popelkou Délka toku (sjízdné) v km: 76 má většinu jezů nesjízdných, které zpomalují plavbu a má řadu náhonů, které je vhodné využít při nedostatku vody. Vodu využívají závody - m…

Na tomto místě vyrostla nejprve tvrz, o jejiž historii a držitelích nejlépe vypravuje profesor August Sedláček ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl pátý. Podkrkonoší“:„SKŘIVANY.Na místě býval…

Dřevěná zvonice se nachází poblíž kostela sv. Anny. Původně stávala zvonice blíže kostelu, ale po požáru cukrovaru v roce 1905 byla přenesena na současné místo. Na původním místě stávala zvonice cca od roku 1720. Ve Zvonici byly dva zvony. Zvon z roku 1719 byl zrekvírován během 1. sv. války. Druhý, starší zvon z roku 1695 válku přečkal, nepřečkal však nájezd vandala, který ho…

Skřivany - první doložená písemná zmínka o vsi je datována rokem 1360, kdy byla původním sídlem vladyků ze Křivan. Dle historika J. V. Šimáka jsou však dnešní Skřivany uváděny v Kosmově kronice české k roku 1110 jako „mosty s Křivci na řece Cidlině“. V 16. – 17. století patřila ves s tvrzí rodu Zumrfeldů, roku 1628 přešla do majetku Albrechta z Valdštejna, po Albrechtově smrti…

Území této v mnoha směrech krásné obce bylo obydleno již v pravěkých dobách, čehož důkazem může být řada archeologických nálezů. Již v roce 1870 byl u Stihnova nalezen bronzový meč a tamtéž před rokem 1888 několik…

Chotělice - obec severně od Smidar, která je prvně písemně doložena v roce 1376 ve spojitosti s Kunešem z Chotělic. Již v té době zřejmě v Chotělicích bývala tvrz s dvorem a mlýnem. Poslední zmínka o chotělické tv…

Vyvýšenina Kamenec, která se nachází na západním okraji obce Chotělice není "extra" turistický cíl. U hřbitova však najdeme pomník sv. Panny Marie postavený roku 1740. Kolem pomníku je umístěna jednoduše zdobená pískovcová balustráda (zábradlí). O tom, že vandalové se vyskytují v každé době svědčí bezhlavá postavička dítěte, které drží Panna Marie v náručí.... 

Zámeček Podlesí leží východně od Smidar. Jedná se o novogotický Zámeček postavený r. 1883. Upoutají dvě nárožní věže z nichž je pravá osmiboká a levá válcová s cimbuřím. Dlouhá léta patřil zámek státu a sloužil…

Smidarská lhota - první zmínky o obci jsou již z poloviny 12. století. Na upravené návsi stojí Památník obětí první světové války postavený v roce 1922 a socha ukřižovaného Krista s letopočtem 1803. Na kraji obce …

Obec a zámek Sloupno leží 2,5 km severně od Nového Bydžova. Obec je přístupná autobusem z Nového Bydžova a nebo krátkou procházkou po silnici směrem na Jičín. Zámek spatříte hned, jakmile opustíte posledn…

Zajímavý kamenný rozcestník najdeme na rozhraní okresů Hradec Králové a Jičín v křižovatce cest Chotělice - Staré Smrkovice - Vysoké Veselí. Rok stavby rozcestníku je neznámý a směrové nápisy jsou bohužel již nečitelné, (dle slovníku cizích slov stával Pyrám na rozcestích některých císařských silnic). Stáří rozcestníku tedy může být cca 150 let.