Jde o prostřední z trojice vodních ploch, která vznikla nejspíše v 16. století, ale nemůžeme vyloučit ani její starší původ. Jejím úkolem byl sice chov ryb na libčanský zámek, ale hlavně sloužila k pohonu hvozdnického vodního mlýna, který se nacházel pod hrází Dolního Renešáku, když vody v tamním potoce, pramenícím v Libušině studánce, nebylo mnoho. Poprvé o jeho existenci víme v roce 1573, a to právě v souvislosti s mlýnem v Hvozdnici, s nímž byl spjat dlouhá staletí. Na rozdíl od mlýna zůstal vrchnostenským majetkem až do vzniku ČSR a tehdejších pozemkových reforem. Nebyl také zrušen na přelomu 18. a 19. století, když byl tento krok po celých Čechách velmi populární a ze světa zmizely tehdy stovky rybníků. Důkazem nám může být jak I. vojenské mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c112), kdy se těmto místům říkalo "Bílá Hlína", tak v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA550018400; o 5 let později bylo v katastru obce celkem 84 arů a 6 m2 rybníků) a v jeho reambulaci z roku 1871 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_8004_2). Díky výše jmenovaným reformám byly oba jmenované rybníky odkoupeny vlastníky hvozdnického mlýna čp. 12, aby počátkem 50. let 20. století byly zabrány státem a opět v soukromých rukách se ocitly počátkem 90. let téhož století.