Sedlice (Praskačka)

Návrší, na němž se Sedlice nachází, bylo osídleno v mladší době kamenné. Většina nálezů je však pozdějšího původu, např. v roce 2002 byla nalezena v souvislosti se stavbou D 11 středověká keramika. Původně toto území patřilo k opatovickému klášteru a po jeho vypálení v roce 1421 připadlo Hradeckým. První písemná zmínka o obci je z roku 1465, kdy se ještě nazývá jako Sedlče. Tento název se mění i v pozdějších dobách: Sedlec (1547), Sedlice (1615), Sedlicz (1790), Sedletz/Sedlice (1836). Hradeckým však obec nezůstala, neboť ji později získal Jiří z Poděbrad a po jeho smrti v roce 1472 připadla jeho synovi Jindřichu staršímu knížeti z Minsterberka, který ji prodal před rokem 1491 městu Hradci Králové. Tomu byla v roce 1547 zkonfiskována a následně prodána Janovi z Pernštejna a na Pardubicích. Od jeho syna Jaroslava ji město v roce 1559 opět odkoupilo, aby jí o 2 roky později prodalo císařskému rychtáři Jindřichu Nejedlému z Vysoké, čímž se Sedlice stala součástí libčanského statku. V 18. století zde vznikl panský dvůr.

V roce 1849 se stala Sedlice samostatnou politickou obcí. V roce 1832 byla Sedlice přiškolena k Osicím a v letech 1888-1889 byla postavena nákladem 11 000 zl. vlastní škola, v níž se začalo učit 2. ledna 1890. Roku 1896 byl založen sbor dobrovolných hasičů. O 3 roky později byla stavěna silnice z Kuklen přes Praskačku do Sedlice a Krásnice. V roce 1901 vznikla Hospodářsko-čtenářská jednota a 28. prosince 1903 bylo zapsáno Rolnické družstvo pro zpracování a prodej zemědělských plodin pro Sedlici a okolí, z. s. s r. o., jež krátce po svém vzniku vystavělo sušárnu čekanky s 8 pecemi (zaniklo v roce 1947). V témže roce se začala stavět okresní silnice do Libišan. Roku 1908 bylo k sušárně přistavěno 8 nových pecí a 7. listopadu 1909 byl vysvěcen nový hřbitov pro Sedlici a Krásnici, na němž byla vybudována krásná kaple. Elektrický proud byl zaveden v roce 1911 z Hradce Králové, a to díky Hospodářskému strojnímu družstvu pro rozvod a upotřebení elektrické síly v hospodářství a živnostech, z. s. s r. o. v Sedlici, jež bylo zapsáno do rejstříku 13. dubna 1911 a zaniklo v roce 1950. V letech 1914-1915 byla zbudována nová školní budova, jejímž architektem byl Ing. Václav Rejchl z Hradce Králové. Roku 1914 došlo též ke zřízení Spořitelního a záložního spolku pro Sedlici, Krásnici, Žižkovec a Hubenice. Z front 1. světové války se nevrátilo 9 místních mužů.

V roce 1920 vzniklo Hospodářské strojní družstvo. V říjnu 1926 byla založena odbočka praskateckého Sokola, jež se roku 1928 osamostatnila. Prvním starostou byl František Košťál, náměstkem Josef Bitner a vzdělavatelem Antonín Bohdanecký. Při vichřici 4. července 1929 byla nejvíce poškozena zdejší družstevní sušárna. V roce 1934 vyslovil královéhradecký okresní úřad uznání a pochvalu za vzorné vedení obecní kroniky řídícímu učiteli Antonínu Bohdaneckému a zatímnímu odbornému učiteli měšťanské školy v Nechanicích Františku Proboštovi, který byl kronikářem do roku 1930. V roce 1950 vzniklo místní JZD, jež se k 1. lednu 1974 připojilo k JZD Praskačka. V letech 1964-1996 zde byla velmi aktivní místní organizace Českého ovocnářského a zahrádkářského svazu. 1. září 1974 byla zrušena zdejší škola. Od 1. ledna 1976 je obec součástí Praskačky.

Mezi zdejší pamětihodnosti patří: hřbitovní kaple z roku 1909, kterou postavil Josef Kmoníček z Hubenic podle plánu královéhradeckého mistra zednického Václava Rejchla; kovová zvonička; kamenný kříž z roku 1857; pomník padlým v 1. světové válce od sochaře Jaroslava Samka z Hradce Králové z roku 1920; kamenné pomníčky, jež připomínají, že zde 12. května 1948 došlo ke tragické srážce 2 letadel Letecké vojenské akademie v Pardubicích, při které zahynuli piloti Petr Vodseďálek (při cestě do Hubenic) a František Velc (při cestě do Krásnice) a za vidění stojí i statek Josefa Bittnera čp. 1.