Trávník (Osice)

Původně tato lokalita náležela opatovickým benediktýnům a po zničení jejich kláštera husity v roce 1421 ovládl všechny klášterní majetky Diviš Bořek z Miletínka, jemuž je roku 1436 zapsal císař Zikmund Lucemburský. Od jeho syna přešly na Jiřího z Poděbrad a jeho syny, od nichž ho získal Vojtěch z Pernštejna, čímž se místo dnešního Trávníku, náležející původně pod Osice, dostalo pod pardubické panství, v jehož rámci ves vydržela až do zrušení poddanství a přijetí prozatímního zřízení obecního v roce 1849. Dokazuje to rovněž zápis v urbáři z roku 1588, kdy náležely Osice k osické rychtě a zmíněny jsou „lesové u Vosic a slove Trávník a les Rohoznický“. Ještě dříve se les Trávník, který byl roku 1375 zakoupen opatovickým klášterem, nazýval jako „Travenec“ a v roce 1494 měl v Trávníku nějaké pozemky Vaněk Kačírek a po něm Petr Valdoch z Malých Osic, dnešních Osiček.

Sama obec vznikla teprve roku 1777 emfyteuzí někdejšího panského dvora Trávníku, nazývaného podle stejnojmenného lesa mezi Osicemi a Libčany, a německy pojmenována „Eichelburg“, to na počest Alfonse svobodného pána Eichelburga, jenž byl emfyteutování dvora přítomen. Toto pojmenování navrhl tehdejší vrchní pardubického panství Hynek Svoboda z Kaisertren (1774-1778). Ze zrušeného panského dvora bylo poděleno 10 osadníků rustikálními pozemky a pouze jedním dominikálním gruntem. Matěj Charbuský obdržel 32 měřic, Jan Veverka 31 měřic, Jan Patzelt 33 měřic, Jan Krátký 31 měřic, Jan Vlachej 33 měřic, Jiří Dokonal 20 měřic, Matěj Kopa 20 měřic, Jakub Josíf 37 měřic, Jan Schreuer 41 měřic, Jiří Veverka 31 měřic, vesměs rustikálií, a Jan Černík 6 měřic dominikálního území. Roční plat z těchto 315 měřic činil 228 zlatých a z 11 domků (každý po 3 zlatých) 33 zlatých.

Později byla ves přejmenována na počest císaře Josefa II. na „Josefsburg“. Oba názvy se však neujaly a na nově založenou ves bylo přeneseno jméno někdejšího poplužního dvora (kravína) pro jalový dobytek, který patříval ke Ždánickému dvoru. Na jeho místě bylo následně vybudováno stavení čp. 10. Severně nad Trávníkem se nacházejí pozemky, jímž se říká „Drna“ (v císařském otisku stabilního katastru z roku 1841, který vyhotovili adjunkt 2. třídy Anton Czerny a geometr 4. třídy Karl Hartl, jsou zaznamenány pod názvem „Drnowý“, na jihu od obce se nacházela lokalita „Kopaninowý“ a na východ „Daškowý“) a původně sloužily pouze jako pastviny. Ty postupně odkoupil v letech 1880-1890 od pardubického panství majitel Dobřenic Karel Weinrich a udělal z nich úrodná pole. Naopak pod Trávníkem býval velký les (zbytek toho původního, asi 300 mír výs.), jenž náležel osické faře. Za sedmileté války se tu však nacházelo pruské ležení a les byl pálením a topením popleněn. V pozdějších dobách, když se zde oralo, nacházelo se velké množství válečných věcí a rovněž mnoho dřevěného uhlí a popela. Severně od Trávníku se měly podle lidového podání nacházet lázně a dokonce i císařská vila, protože v nejstarší křestní matrice osické farnosti byl zapsán křest v Cesaria Vila. Ve skutečnosti šlo již o zmíněný panský dvůr.

V roce 1849 se stal Trávník samostatnou politickou obcí, ale již roku 1868 byl připojen k sousední obci Polizy, v jejímž rámci zůstal až do roku 1919, kdy se opět osamostatnil. V roce 1869 měl 22 domů se 120 obyvateli. Roku 1906 vzniklo Vodní družstvo. V roce 1910 měla obec 23 domů se 128 obyvateli. Z front 1. světové války se nevrátilo 5 zdejších mužů (Rudolf Eckert, Josef Chvojka, Rudolf Kopecký, Stanislav Láša, František Vlachý).

Roku 1919 se Trávník opět osamostanil. V roce 1925 bylo založeno Družstvo pro rozvod elektrické energie, jež se zasloužilo o elektrifikaci obce. Roku 1927 začala výstavba silnice Polizy-Trávník-Syrovátka, a to podle projektu královéhradeckého stavitele Pluhovského. 4. července 1929 zasáhla obec velká vichřice. O 2 roky později vyhořely 4 staré roubené chalupy s doškovými střechami. Za německé okupace nesla obec název Eichelburg. V roce 1949 byla přemístěna z pardubického do královéhradeckého okresu. Roku 1957 došlo k ustavení JZD, které bylo 1. března 1961 připojeno k JZD Osice. Od 1. ledna 1967 do 29. dubna 1976 byl Trávník částí obce Osice, od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 částí obce Lhota pod Libčany a od 24. listopadu 1990 je součástí Osic. V letech 1981-1982 byly dokončeny chodníky. V roce 1986 byla prodloužena dešťová kanalizace. Roku 2001 proběhla plynofikace obce. V roce 2004 byl zhotoven projekt vodovodu. 1. února 2009 vznikla ZO Českého svazu žen „Klub žen z Trávníka“. O rok později bylo vybudováno dětské hřiště. V letech 2010-2011 byla vybudována kanalizace.

Mezi zdejší pamětihodnosti můžeme zařadit: kamenný kříž z roku 1898, který byl postaven manželi Helenou a Janem Kňěžourovými a vedle ní stojící cihlovou zvonici z téže doby. Nesmíme však opomenout rovněž 23 m vysokou, památkově chráněnou lípu srdčitou, jejíž kmen má obvod 300 cm. Rozhodnutí o jejím vyhlášení za památný strom je datováno 6. červnem 2000 a nabylo účinnosti 3. července 2000. Obcí rovněž prochází Vodnická stezka, jež byla zřízena v roce 2017. Zdejším, i když nechvalně známým rodákem, byl tulák, zloděj a podvodník Josef Matějka, zvaný Koza, který byl na přelomu 19. a 20. století několikrát potrestán odnětím svobody za různé přečiny a zločiny, např. v roce 1888 byl ve věku 28 let odsouzen na 7 měsíců těžkého žaláře za pokus odcizit husy ze Třesického dvora na Chlumecku. Známým byl rovněž rolník V. Munzar, který obdržel při parcelaci dobřenického velkostatku příděl proti tamnímu nádraží, kde vystavěl hostinec a komisionářsky vedl družstevní skladiště.