Urbanice

Toto území, jež bylo osídleno již v době kamenné (doloženo několika nálezy provrtaných kamenných sekyrek na přelomu 19. a 20. století), patřilo původně opatovickému klášteru. Povídá se, že tu stávala tvrz, ale ta tu nikdy ve skutečnosti nebyla. Po vypálení kláštera v Opatovicích nad Labem za husitských válek získalo celé okolí město Hradec Králové. Následně se dostalo do vlastnictví Jiřího z Poděbrad. První zmínka o obci je z 5. dubna 1465, kdy král Jiří z Poděbrad zapsal hrad Kunětickou horu s okolními vesnicemi svým synům Viktorinovi, Jindřichu a Hynkovi, knížatům Minsterberským, a Bočkovi z Kunštátu. Byly mezi nimi též Urbanice. Ty se před rokem 1491 dostaly do majetku města Hradce Králové, kterému byly roku 1547 zkonfiskovány a prodány Janovi z Pernštejna a na Pardubicích. V roce 1559 je zakoupilo město Hradec Králové. Roku 1561 královéhradecký měšťan a císařský rychtář Jindřich Nejedlý z Vysoké přikoupil k Libčanům, jež získal v roce 1549, Praskačku, Sedlici, Chrástnici (Krásnici) a Urbanice. Po jeho smrti byla majitelkou tohoto zboží až do roku 1574 vdova Anna Nejedlá z Šarova.

Samo pojmenování obce má podle lidových podání znamenat, že jde o ves lidí Urbanových, čehož se drží též František Ladislav Sál ve svých „Pohádkách, pověstech a národních písních Královéhradeckého kraje. Díl I.“ To samé hovoří i prof. Antonín Profous ve své knize „Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. III. Díl. M-Ř“, v němž se píše následující: „1. Urbanice (lid. v Urbanicích, do Urbanic, urbanskej), ves 8 km zjz. od Hradce Králové: 1465 s vesnicemi kláštera Opatovského, ..zejména ..Práskačku, Urbanice, AČ. 16/160; 1558 ves Placzicze ..ves Rzypsko, ves Vrbanicze, ves Hubenicze, DZ. 13 D 25.“

Do roku 1589 byl vlastníkem panství Petr Nejedlý. Po jeho smrti se provdala jeho manželka za rytíře Tobiáše Nejedlého. Ten v roce 1620 i se ženou zemřel. Zůstali po nich děti Johanna Dorota a Teodor Maxmilian. Roku 1616 připadlo panství sestře Dorotě, jako nejstarší. Provdala se za Jana V. Zárubu z Hustířan, kterému byl celý jeho statek roku 1622 odebrán a přidělen ke královské komoře. V roce 1645 bylo v Urbanicích 6 rolníků s potahem a 6 zahradníků, z nichž 2 se živili jako tkalci. Vedle toho tu bylo 1 rozbořené stavení, 193 korců a 3 věrtele polí. Pozdější majitelé vsi nejsou známí. Roku 1720 zemřel Jan Petr Straka z Nedabylic, který byl zmíněn jako vlastník onoho zboží. Následně libčanské panství opět připadlo královské komoře. V roce 1770 bylo ve vsi již 24 usedlostí. Roku 1775 se někteří rolníci zúčastnili selského povstání. Na přepadení libčanského zámku se podíleli i Petr Patočka a Jan Řehounek z Urbanic. V roce 1803 byla vybudována dřevěná zvonice. V letech 1817-1818 byla stavěna kolem obce císařská silnice a u ní je zmíněna zájezdní hospoda, pozdější čp. 1. Z roku 1819 pochází zmínka o tom, že je ves přiškolena do Praskačky, předtím chodily zdejší děti do Libčan. V roce 1825 měla obec 26 domů, 240 obyvatel, novou hospodu a poštovní schránku.

Roku 1849 se staly Urbanice samostatnou politickou obcí. V roce 1853 vznikla kontribučenská záložna. Po bitvě na Chlumu pobývali v obci pruští vojáci. Roku 1870 byl vykácen zalesněný kopec Pašát. 10. května 1876 se otrávil Hynek Hlaváček, protože se obával soudního trestu pro urážku obecního starosty a zemřel po krutých bolestech až druhého dne. V roce 1877 byl založen Občanský knihovní spolek pro Praskačku, Urbanice a Vlčkovice. 30. září 1879 shořela stodola a kůlna Františka Řehounka. Téhož roku byla stavěna okresní silnice z Libčan do Praskačky. 25. února 1890 vyhořela usedlost Františka Pechánka. Roku 1893 byla postavena železniční zastávka. V následujícím roce byla otevřena stanice pro dopravu zboží. 25. září 1895 vyhořel statek J. Česáka i s celou sklizní. 10. února 1899 onemocněl tyfem zdejší hostinský a obecní představený. Roku 1899 byl kopec Pašát znovu zalesněn. V roce 1901 byl postaven obecní domek a v roce 1903 obecní váha a hasičská zbrojnice. Roku 1906 vznikl SDH. V roce 1909 založena místní agrárnická organizace. Roku 1911 byla přivedena do obce elektřina. O 4 roky později přibylo do obce 18 haličských uprchlíků, kteří v témže roce odjeli, a roku 1917 8 osob, které odjely v témže roce na podzim. Počátkem května 1915 onemocněli 2 haličtí uprchlíci skvrnitým tyfem. Během 1. světové války padli 2 místní muži a 1 zemřel v nemocnici (Vincenc Duda, František Perný, Josef Perný).

Roku 1918 bylo založeno Sdružení dorostu republikánské strany, jež v roce 1920 založilo knihovnu. Roku 1919 došlo k znovuobnovení místní agrárnické organizace. Zároveň došlo k vysazení 2 lip svobody u budoucího pomníku padlých. V roce 1924 bylo založeno Hospodářské strojní družstvo pro rozvod a upotřebení elektrické síly. 1. ledna 1925 byla zřízena veřejná telefonní stanice. Téhož roku byla zkolaudována dlažba silnice od nádraží přes obec až ke státní silnici. 4. července 1929 byly větrnou smrští poškozeny některé střechy, stavby a socha Panny Marie. 30. července 1929 byl na okraji lesa Pašátu odhalen pomník Mistra Jana Husa. 29. listopadu 1930 vypukl oheň v domku kpt. Josefa Včeláka. 24. května 1931 byl v obci uspořádán župní hasičský sjezd, spojený s oslavou 25letého trvání místního sboru. Během německé okupace nesla obec pojmenování Urbanitz. Roku 1950 byl uzavřen Matějkův hostinec čp. 1, ale již o 3 roky později byl znovu otevřen. V roce 1952 bylo ustaveno JZD. O 2 roky později byla zařízena nová osvětová jizba s knihovnou. Roku 1957 bylo zbouráno a přestavěno poslední roubené stavení se slaměnou střechou čp. 24. Roku 1959 došlo k zesílení přívodu elektrického proudu do obce z 220 V na 380 V. V témže roce byl ustaven ČSČK. V roce 1961 došlo k adaptaci hostince čp. 1 a výstavbě sportovního hřiště. 14. června 1964 se obec stala součástí Praskačky. O 5 let později byla předána k užívání nová samooblužná prodejna smíšeného zboží. Roku 1970 byl proveden nový interiér v restauraci Maják a v roce 1973 došlo k adaptaci staré stodoly u restaurace na nový autoservis. Roku 1972 byla vybudována kanalizace o délce 130 m. V letech 1974-1975 byla obec napojena na vodovod v Praskačce. 1. července 1975 otevřel Útvar dopravního inženýrství z Hradce Králové novou diagnostickou laboratoř v autoservisu u restaurace Maják. Roku 1982 byla zahájena výstavba vodovodu. 1. července 1990 obdržela obec opět samostatnost. V roce 2001 byla uvedena do trvalého provozu dvojice zdejších čistíren odpadních vod. Roku 2004 získaly Urbanice svoje obecní symboly. V letech 2012-2013 byla provedena dostavba vodovodu a splaškové kanalizace.

Z místních pamětihodností si zaslouží pozornost: zděná zvonice z roku 1860, jež stojí na místě původní dřevěné z roku 1803; kamenný kříž z téhož roku; socha Panny Marie z roku 1908, která byla poškozena vichřicí 4. července 1929 a ještě téhož roku byla opravena; pomník padlým v 1. světové válce z roku 1920 od Karla Hilseho z Pouchova a pomník M. Jana Husa od Josefa Václava Škody z Hradce Králové, který byl slavnostně odhalen 30. června 1929. K Pašátu se vztahuje pověst, že zde stejně jako v Blaníku spí rytíři pod vůdcem Petrem ze Stěžer, kteří přijdou Čechům na pomoc, až jim bude nejhůře. V Urbanicích zemřel kapitán čs. armády František Včelák (26. prosince 1930), svého času byl známý za hranicemi obce také statkář František Řehounek z čp. 36, jenž vlastnil sbírku starých mysliveckých zbraní a zbraní z prusko-rakouské války roku 1866. Tato obec je zmíněna též v „Pamětech z mého života“ od Václava Vladivoje Tomka.