Bor 1. a 2. díl (Dolní Přím/Všestary)
Území této osady bylo osídleno nejspíše již v době kamenné, protože v celém okolí (Bříza, Rosnice) byly zaznamenány nálezy kamenných nástrojů a dalších pravěkých předmětů. O probluzské části Boru (dnes Dolní Přím) se hovoří poprvé v roce 1836, rosnická část (nyní Všestary) je však mnohem starší, i když v berní rule z roku 1654 po ní není ještě vidu ani slechu. Podle všeho začala vznikat v 18. století, nejspíše v období raabizace, což by potvrzovalo její zaznamenání v I. vojenském mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikaci z let 1780-1783 (viz http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c095), i když bez pojmenování. Jejich název měl být odvozen od toho, že vznikly u borového lesa, případně na místě vyklučeného boru.
V osadě náležely k Rosnici 4 samostatné hospodářské budovy o 5 čp. - 1, 3, 4, 6 a 9, přičemž čp. 9 bylo na dvoře domu čp. 3 a tvořilo s čp. 9 společný majetek. Dům čp. 4 byl v roce 1948 zbořen do základů. Zbytek patřil k Probluzi (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA361018400). Dnes náleží k Rosnici čp. 11, 58, 61, 65, 66 a k Probluzi čp. 7, 21, 22, 86, 89. V 18. století byla v Boru vystavěna kontribučenská chalupa čp. 59/3, jež byla 1. listopadu 1791 zapsána do vlastnictví Josefu Špalkovi. Ten vydědil svého marnotratného syna a dezertéra Václava a 1. února 1805 začal ve statku čp. 3 hospodařit Matěj Buben ze Všestar, jeho zeť a manžel dcery Doroty. Roku 1840 se skládala rosnická část ze stavení čp. 1 (Antonín Šimek), čp. 3 (Josef Novotný), čp. 4 (Josef Šváb) a čp. 61, přičemž jen posledně zmíněné stavení bylo zděné (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA404018400). V probluzské části byla všechna stavení (čp. 1, 2 a 5) rovněž roubená, což se začalo měnit ve 2. polovině 19. století, přičemž tyto změny jsou vidět v reambulaci stabilního katastru z roku 1874 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5875_3 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6305_2). Do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního byly obě části součástí přímského panství.
V roce 1849 byla osada rozdělena mezi 2 politické obce – Probluz a Rosnici, k nimž náležela již od dávných dob. Na bezpečnost dohlíželi četníci, od roku 1850 z Hradce Králové, od roku 1884 z Kuklen, od roku 1921 ze Stěžer a od roku 1938 ze Všestar. V roce 1853 vystavěli manželé Antonín a Kateřina Šimkovi na pozemcích odkoupených od čp. 5 hospodářskou dřevěnou budovu a obytný objekt s hostincem, jenž obdržel čp. 6. Velenka se mu začalo říkat podle toho, že jeden z tesařů pocházel z této vsi od Prahy. Roku 1855 byli vlastníky hostince Josef a Kateřina Bramborovi. 3. V roce 1865 byly vybudována silnice od Ráčku nad Horním Přímem k Rosnici a Bříze. O rok později zasáhly osadu boje prusko-rakouské války (pruská 3. divize) a na Boře se objevil rovněž sám pruský král, jenž se dokonce skryl před rakouskou palbou v místním hostinci, který v roce 1868 náležel Franzi Philiphovi. Roku 1870 byla v rosnické části Boru 3 stavení, v nichž žilo 17 osob. O 6 let později koupili hostinec od Josefa Janko Jan a Marie Kryštofovi ze Spyty u České Skalice. V srpnu 1894 projela osadou dobrovolnická švadrona 3. vozatajského pluku. Jednalo se o 42 vojáků v čele s rytmistry Baurem, Muzykou a nadporučíkem Havelkou, kteří se vydali na koních z Prahy do Hradce Králové. V roce 1899 byla v Boru tato stavení: čp. 1 (Anna Holubcová, předtím – Jan Picko, Jan Všetečka, roku 1866 Josef Zikl, František a Josef Kounický), čp. 2 (od roku 1866 Jan Pečenka, předtím – Josef Jeřábek a Josef Kudrna), čp. 3 (hájovna, Václav Krejčí, v roce 1866 J. Jaroš), čp. 4 (obuvník a hudebník František Propilek, předtím – Josef Jásenský a v roce 1866 Václav Šrajtr), čp. 5 (chalupník Josef Hroch, předtím – Teresie Střemchová, Václav Černý a Jan Jaroš). 17. listopadu 1899 vyhořela dřevěná zájezdní hospoda na Velence čp. 6 Jana Kryštofa, a to i se stodolou, chlévem, kolnou a chlívky. 29. dubna 1902 byl zapsán Spořitelní a záložní spolek pro Probluz, Dolní, Horní a Nový Přín, Střezetice, Bor, Popovice, Jehlice, z. s. s n. r. V Boru na Velence se konaly pravidelné Husovy oslavy, např. 5. července 1903 byly spojeny s cvičením SDH Rosnice, koncertem a lidovou veselicí. Roku 1907 koupili hostinec Jan a Barbora Hlavatí a v roce 1909 byli jeho majiteli Josef a Marie Hlavatí, kteří tu hospodařili do roku 1926, kdy chalupu převzal syn Josef, ale hostinec si podržel Josef Hlavatý starší. 23. dubna 1915 byl Bor zasažen velkou bouří s přívalovými srážkami. V 1. světové válce zemřel 1 muž na následky svých zranění (František Pospíšil z čp. 8) z probluzské části, Josef Pečenka z čp. 2 byl naopak v roce 1916 vyznamenán bronzovou medailí za statečnost; z rosnické části padl 1 muž (Rudolf Kryštof z čp. 6).
19. ledna 1919 se v Boře konal ples dřevařů, jehož výnos byl věnován sirotkům po českých legionářích. V letech 1924-1925 zasáhla Břízský les mnišková kalamita. Když byla v roce 1925 elektrifikována Rosnice, bylo rozhodnuto, že Bor získá elektřinu až tehdy, kdy ji bude zavádět Probluz, jež mu je mnohem blíž, a tudíž náklady budou rovněž nižší. 4. července 1929 zasáhla osadu větrná bouře. 3. prosince 1937 byl hostinec zrušen, protože nepožíval valné pověsti. Za německé okupace nesla osada pojmenování – Bor 1. Teil (Problus) a Bor 2. Teil (Rosnitz). 31. října 1940 měla probluzská část 20 obyvatel a 4 domy a rosnická část 21 obyvatel a 5 domů. Roku 1946 byl zaveden z Probluzi elektrický proud. Občané z rosnické části se stali členy probluzského družstva a MNV v Rosnici jim slíbil, že jim pomůže hradit náklady, jež vznikly zřízením elektrické sítě v Boru. Josef Holubec z čp. 1, Václav Pánek z čp. 3 a Josef Hlavatý z čp. 6 podali tedy žádost o poskytnutí slíbeného příspěvku na elektrifikaci Boru. MNV v Rosnici se rozhodl nejprve pro 15 000 Kč, ale později tuto částku snížil na 12 000 Kč. Ty poté poskytl občanům rosnické části. V roce 1947 byla narovnána zátočina silnice od Ráčku. Roku 1980 byl Bor 1. díl i Bor 2. díl zrušen jako místní části. Dnes je osada známá zejména kvůli klubovně mysliveckého spolku BOR v Probluzi, jenž byl založen v roce 1952. Zde byla roku 2012 zakončena rekonstrukce brokové střelnice v areálu bažantnice, kde 1. července téhož roku proběhl 1. ročník turnaje „O pohár MS BOR“.V roce 2017 byl do osady zaveden dolnopřímský místní rozhlas. Tato akce vyšla na 21 000 Kč.
Přímo v osadě nenajdeme mnoho pamětihodností. Všechny jsou spojeny s prusko-rakouskou válkou roku 1866 – náhrobek neznámého saského vojína (č. 228) na severním okraji osady; pomník padlým 4. východopruského granátnického pluku č. 5 (č. 143), a to poddůstojníku Carlu Friedrichu Neumannovi a granátníkům Friedrichu Wilhelmovi Feitznerovi, Heinrichu Gottschalkovi, Gottliebu Heinrichu Müllerovi, Peteru Paulu Renowitzkimu a Carlu Schröterovi z roku 1908, který nahradil původní pískovcovou pyramidu; kovové kříže z hromadných hrobů č. 396-397 v zahradě hájovny. Svým způsobem je pamětihodná také ruina bývalého hostince Velenky, jehož část názvu se ještě nachází ve zbytku omítky nad nově zřízenými vraty. Břízský les je plný hromadných hrobů, z nichž byly náhrobky a pomníky přeneseny jinam, případně byly zničeny.
V osadě náležely k Rosnici 4 samostatné hospodářské budovy o 5 čp. - 1, 3, 4, 6 a 9, přičemž čp. 9 bylo na dvoře domu čp. 3 a tvořilo s čp. 9 společný majetek. Dům čp. 4 byl v roce 1948 zbořen do základů. Zbytek patřil k Probluzi (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA361018400). Dnes náleží k Rosnici čp. 11, 58, 61, 65, 66 a k Probluzi čp. 7, 21, 22, 86, 89. V 18. století byla v Boru vystavěna kontribučenská chalupa čp. 59/3, jež byla 1. listopadu 1791 zapsána do vlastnictví Josefu Špalkovi. Ten vydědil svého marnotratného syna a dezertéra Václava a 1. února 1805 začal ve statku čp. 3 hospodařit Matěj Buben ze Všestar, jeho zeť a manžel dcery Doroty. Roku 1840 se skládala rosnická část ze stavení čp. 1 (Antonín Šimek), čp. 3 (Josef Novotný), čp. 4 (Josef Šváb) a čp. 61, přičemž jen posledně zmíněné stavení bylo zděné (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=skicic&idrastru=HRA404018400). V probluzské části byla všechna stavení (čp. 1, 2 a 5) rovněž roubená, což se začalo měnit ve 2. polovině 19. století, přičemž tyto změny jsou vidět v reambulaci stabilního katastru z roku 1874 (viz https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_5875_3 a https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=omc&idrastru=B2_a_4C_6305_2). Do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního byly obě části součástí přímského panství.
V roce 1849 byla osada rozdělena mezi 2 politické obce – Probluz a Rosnici, k nimž náležela již od dávných dob. Na bezpečnost dohlíželi četníci, od roku 1850 z Hradce Králové, od roku 1884 z Kuklen, od roku 1921 ze Stěžer a od roku 1938 ze Všestar. V roce 1853 vystavěli manželé Antonín a Kateřina Šimkovi na pozemcích odkoupených od čp. 5 hospodářskou dřevěnou budovu a obytný objekt s hostincem, jenž obdržel čp. 6. Velenka se mu začalo říkat podle toho, že jeden z tesařů pocházel z této vsi od Prahy. Roku 1855 byli vlastníky hostince Josef a Kateřina Bramborovi. 3. V roce 1865 byly vybudována silnice od Ráčku nad Horním Přímem k Rosnici a Bříze. O rok později zasáhly osadu boje prusko-rakouské války (pruská 3. divize) a na Boře se objevil rovněž sám pruský král, jenž se dokonce skryl před rakouskou palbou v místním hostinci, který v roce 1868 náležel Franzi Philiphovi. Roku 1870 byla v rosnické části Boru 3 stavení, v nichž žilo 17 osob. O 6 let později koupili hostinec od Josefa Janko Jan a Marie Kryštofovi ze Spyty u České Skalice. V srpnu 1894 projela osadou dobrovolnická švadrona 3. vozatajského pluku. Jednalo se o 42 vojáků v čele s rytmistry Baurem, Muzykou a nadporučíkem Havelkou, kteří se vydali na koních z Prahy do Hradce Králové. V roce 1899 byla v Boru tato stavení: čp. 1 (Anna Holubcová, předtím – Jan Picko, Jan Všetečka, roku 1866 Josef Zikl, František a Josef Kounický), čp. 2 (od roku 1866 Jan Pečenka, předtím – Josef Jeřábek a Josef Kudrna), čp. 3 (hájovna, Václav Krejčí, v roce 1866 J. Jaroš), čp. 4 (obuvník a hudebník František Propilek, předtím – Josef Jásenský a v roce 1866 Václav Šrajtr), čp. 5 (chalupník Josef Hroch, předtím – Teresie Střemchová, Václav Černý a Jan Jaroš). 17. listopadu 1899 vyhořela dřevěná zájezdní hospoda na Velence čp. 6 Jana Kryštofa, a to i se stodolou, chlévem, kolnou a chlívky. 29. dubna 1902 byl zapsán Spořitelní a záložní spolek pro Probluz, Dolní, Horní a Nový Přín, Střezetice, Bor, Popovice, Jehlice, z. s. s n. r. V Boru na Velence se konaly pravidelné Husovy oslavy, např. 5. července 1903 byly spojeny s cvičením SDH Rosnice, koncertem a lidovou veselicí. Roku 1907 koupili hostinec Jan a Barbora Hlavatí a v roce 1909 byli jeho majiteli Josef a Marie Hlavatí, kteří tu hospodařili do roku 1926, kdy chalupu převzal syn Josef, ale hostinec si podržel Josef Hlavatý starší. 23. dubna 1915 byl Bor zasažen velkou bouří s přívalovými srážkami. V 1. světové válce zemřel 1 muž na následky svých zranění (František Pospíšil z čp. 8) z probluzské části, Josef Pečenka z čp. 2 byl naopak v roce 1916 vyznamenán bronzovou medailí za statečnost; z rosnické části padl 1 muž (Rudolf Kryštof z čp. 6).
19. ledna 1919 se v Boře konal ples dřevařů, jehož výnos byl věnován sirotkům po českých legionářích. V letech 1924-1925 zasáhla Břízský les mnišková kalamita. Když byla v roce 1925 elektrifikována Rosnice, bylo rozhodnuto, že Bor získá elektřinu až tehdy, kdy ji bude zavádět Probluz, jež mu je mnohem blíž, a tudíž náklady budou rovněž nižší. 4. července 1929 zasáhla osadu větrná bouře. 3. prosince 1937 byl hostinec zrušen, protože nepožíval valné pověsti. Za německé okupace nesla osada pojmenování – Bor 1. Teil (Problus) a Bor 2. Teil (Rosnitz). 31. října 1940 měla probluzská část 20 obyvatel a 4 domy a rosnická část 21 obyvatel a 5 domů. Roku 1946 byl zaveden z Probluzi elektrický proud. Občané z rosnické části se stali členy probluzského družstva a MNV v Rosnici jim slíbil, že jim pomůže hradit náklady, jež vznikly zřízením elektrické sítě v Boru. Josef Holubec z čp. 1, Václav Pánek z čp. 3 a Josef Hlavatý z čp. 6 podali tedy žádost o poskytnutí slíbeného příspěvku na elektrifikaci Boru. MNV v Rosnici se rozhodl nejprve pro 15 000 Kč, ale později tuto částku snížil na 12 000 Kč. Ty poté poskytl občanům rosnické části. V roce 1947 byla narovnána zátočina silnice od Ráčku. Roku 1980 byl Bor 1. díl i Bor 2. díl zrušen jako místní části. Dnes je osada známá zejména kvůli klubovně mysliveckého spolku BOR v Probluzi, jenž byl založen v roce 1952. Zde byla roku 2012 zakončena rekonstrukce brokové střelnice v areálu bažantnice, kde 1. července téhož roku proběhl 1. ročník turnaje „O pohár MS BOR“.V roce 2017 byl do osady zaveden dolnopřímský místní rozhlas. Tato akce vyšla na 21 000 Kč.
Přímo v osadě nenajdeme mnoho pamětihodností. Všechny jsou spojeny s prusko-rakouskou válkou roku 1866 – náhrobek neznámého saského vojína (č. 228) na severním okraji osady; pomník padlým 4. východopruského granátnického pluku č. 5 (č. 143), a to poddůstojníku Carlu Friedrichu Neumannovi a granátníkům Friedrichu Wilhelmovi Feitznerovi, Heinrichu Gottschalkovi, Gottliebu Heinrichu Müllerovi, Peteru Paulu Renowitzkimu a Carlu Schröterovi z roku 1908, který nahradil původní pískovcovou pyramidu; kovové kříže z hromadných hrobů č. 396-397 v zahradě hájovny. Svým způsobem je pamětihodná také ruina bývalého hostince Velenky, jehož část názvu se ještě nachází ve zbytku omítky nad nově zřízenými vraty. Břízský les je plný hromadných hrobů, z nichž byly náhrobky a pomníky přeneseny jinam, případně byly zničeny.
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(50.243, 15.730)
Poslední aktualizace: 26.12.2023
Vyhledání vlakového spojení na výlet
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Dolní Přím
Vyhledání vlakového spojení
Příspěvky z okolí Bor 1. a 2. díl (Dolní Přím/Všestary)
Biocentrum "Na Černé"
Přírodní park
Lokalita "Na Černé" se nachází severně od osady Bor, jež je dnes rozdělena na 2 díly, z nichž první náleží k Dolnímu Přímu a druhý k Všestarům. Stejně tak i ona je podělena mezi obě obce, přičemž tento název, jenž…
0.8km
více »
Žižkův stůl
Vyhlídka
Žižkův stůl - místo dalekých kruhových rozhledů, které se nachází severně, cca 7 km, od centra Hradce Králové. Od Žižkova stolu se nabízí přímý výhled nejen na bojiště na Chlumu, ale i na Krkonoše, Orlické hory a k jihu směrem k Železným horám. Dle pověsti zde v roce 1423 se svým vojskem tábořil a poobědval Jan Žižka z Trocnova. Tuto událost zde připomíná pomník, který byl…
0.9km
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Probluzi
Pomník
Co je lidstvo lidstvem, tak se lidé nemilosrdně vybíjejí a celými dějinami procházejí různě velké ozbrojené konflikty, jež mají na svědomí tolik milionů lidských životů, že je to již přímo nepředstavitelné a z nich nejkrvavějšími byly obě poslední světové války, ačkoliv ta první je mnohdy zastíněna „populárnější“ druhou světovou válkou, i když ona sama mnohdy byla brutálnější a…
0.9km
více »
Žižkův stůl u Rosnic
Pomník
Vlevo nad Rosnicemi při cestě k Boru se nachází táhlý vrch „Slupek“, kterému místní říkají od nepaměti Žižkův stůl, a to proto, že když 4. srpna 1423 porazil Jan Žižka z Trocnova u Strauchova dvora Diviše Bořka z Miletínka, tak tu po svém vítězství měl stolovat. Jiné prameny uvádějí, že k tomuto jeho zastavení mělo dojít již o rok dříve. Vše je však jen z lidového podání a důka…
1km
více »
Kaplička sv. Františka z Assisi u Probluzi
Kaple
O této kapličce se mnoho neví. Pokud nahlédneme do knihy „Umělecké památky Čech. Svazek třetí. P/Š“, vydané kolektivem autorů p…
1km
více »
Žižkův stůl
Tipy na výlet
Naším cílem, resp. odpočinkovou zastávkou při putování po bojišti Prusko-rakouské války r. 1866 u Hradce Králové je nenápadné, ale velmi zajímavé místo zvané Žižkův stůl. Žižkův stůl, nebo též návrší Žižkovec je m…
1km
více »
Fara v Probluzi
Dům, budova
Informace o tom, kde stávalo původní dřevěné farní stavení, se do dnešní doby nedochovaly. Mohlo stát jak na současném místě, tak úplně někde jinde. Druhá možnost je pravděpodobnější, protože i kostel se původně n…
1.1km
více »
Probluz (Dolní Přím)
Místní část
Své jméno měla ves získat po svém zakladateli Probludovi či Probudovi, což má dokazovat to, že do roku 1890 se užíval rovněž tvar Probúz a Probúzy, který v lidové mluvě vydržel až do následujícího století. To vedl…
1.1km
více »
Probluz - park, pomník "král Albert"
Pomník
Monumentální pískovcový pomník s bustou saského krále Alberta se nalézá na okraji parku na pomezí Probluze a Dolního Přímu. Pomník krom busty krále zdobí další saské královské atributy. Zhotoven byl kamenosochařskou školou v Hořicích, odhalen byl v roce 1904.
1.1km
více »
Zájezdní hostinec v Probluzi
Dům, budova
Zdejší zájezdní hostinec by měl mít podle lidových vypravování až středověký původ, ale když nahlédneme do berní ruly z roku 1654, tak jsou zde uvedeni pouze 4 sedláci, 5 chalupníků, 5 rozbořených a pustých statků…
1.2km
více »
Kostel Všech svatých v Probluzi
Kostel
První listinná zmínka o probluzském kostele pochází ze starého popisu pražské diecéze, který byl sepsán mezi lety 1344-1350. V té době byl farním chrámem v královéhradeckém archidiakonátu a diakonátu. Papežského d…
1.2km
více »
Pomník s bustou saského krále Alberta v Probluzi
Pomník
Prvním vztyčeným pomníkem v těchto místech se stal 7,5 m vysoký kamenný obelisk saského armádního sboru, jenž pochází z roku 1867 (posvěcen zdejším farářem P. Františkem Novákem) a nese tyto nápisy: „VIRTUTI IN BE…
1.2km
více »
Socha Panny Marie v Probluzi
Socha
Velkým symbolem probluzské návsi je její sochařská výzdoba, která pochází z 90. let 19. století a jejími iniciátory byl zdejší farář P. Jan Brunclík spolu s c. k. ředitelem odborné školy sochařské v Hořicích Vilémem Dokoupilem, přičemž nejdříve tu byly zřízeny sochy Vzkříšení a Smrti, jež měly krášlit vchod na hřbitov. Provedeny byly se svolením ministerstva kultu a vyučování ú…
1.2km
více »
Probluz - kostel Všech svatých
Kostel
První zmínka o obci Probluz, která se nachází cca 10 km severně od Hradce Králové, je z roku 1347. Dominantou obce je, z daleka viditelný, barokní Kostel Všech svatých postavený v letech 1690-91. Během bitvy Prusk…
1.2km
více »
Probluz - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
Dokladem Prudkých bojů v bitvě Prusko-rakouské války 3. 7. 1866, které se odehrály v těsné blízkosti Probluze je soubor pomníků, který se nachází v okolí kostela Všech Svatých. Např. pomník věnovaný Sasům zemřelým v polních lazaretech, pomník 8. kyrysnického pluku, pomník rakouského 20. praporu polních myslivců a mnoho dalších....
1.2km
více »
Horní Přím (Dolní Přím)
Místní část
Osídlení zdejší krajiny je pravěkého původu. Kvůli různým úpravám zdejší krajiny v 18. a 19. století však došlo ke smíchání zeminy z různých nalezišť, takže na mnoha místech se nacházely kosterní pozůstatky, popel…
1.4km
více »
Zámek v Dolním Přímu
Zámek
Na místě dnešního zámku byla původně vybudována valy obehnaná gotická tvrz, která roku 1378 náležela Pešíku Přínovi z Přína. V roce 1525 náleželo přímské zboží Bořku Boharyňskému z Hrádku na Přímě, který ho tehdy …
1.7km
více »
Pomníky bitvy r. 1866 nad Břízou
Pomník
Pomníky na hrobech obětí bitvy Prusko-Rakouské války ze dne 3.7. 1866 nad Břízou se nalézají při cestě z obce ve směru k Rozběřicím resp. Žižkovu stolu. V tomto případě se však nejedná o "klasické" pomníky, ale o typové kříže, které označují hromadné hroby obětí.....
1.8km
více »
Rosnice
Vesnice
První písemná zmínka o Rosnicích je z 1. poloviny 14. století ve spojitosti s rychtářem Hradeckým a jeho maželkou Markétou, kteří byli majiteli obce, pozemků a okolních lesů. V roce 1423 na návrší nad Rosnicemi, při svém tažení na Hradec Králové, tábořilo vojsko Jana Žižky. Dnes je místo známo jako Žižkův stůl. Blízkost obce u bojiště bitvy Prusko-rakouské války 3.7.1866…
1.9km
více »
Dolní Přím - pomníky bitvy r. 1866
Pomník
To, že i Dolní Přím byl stižen bitvou Prusko-rakouské války dne 3. července 1866 dokládá soubor pomníků, které se nachází ve spodní části obce u odbočky na Nový Přím. Mezi šesti pomníky je např. pomník s křížem sa…
1.9km
více »
Pomník jezdecké srážky u Střezetic
Pomník
Málokdo si umí představit, jaký masakr se odehrál 3. července 1866 u Střezetic na Královéhradecku. Ustupující rakouské pěchotě, ohrožené útokem pruského jezdectva, vyrazily na pomoc rakouské jízdní pluky. Mezi Stř…
2km
více »
Pomník koní u Střezetic
Pomník
To, že v bitvě prusko-rakouské války dne 3.7.1866 bylo neskutečně lidských obětí je všeobecně známo. Ale součástí bitvy byla i jízda, tedy koně. I tato ušlechtilá zvířata si tedy vytrpěla své…… Z podnětu Komitétu …
2km
více »
Střezetice
Vesnice
Obec Střezetice se nachází cca 10 km severozápadně od Hradce Králové. První historický zápis o obci je z roku 1351. V roce 1866 byla obec postižena bitvou prusko-rakouské války, která se dne 3. července obcí prohn…
2.1km
více »
Archeopark pravěku Všestary - centrum experimentální archeologie
Muzeum
O dávném osídlení v okolí Všestar svědčí nálezy popelnicové pohřebiště slezského rázu z mladší doby bronzové. Osada sídlila u potoku Melounka při staré obchodní cestě ve směru Hradec Králové - Jičín.
Na dávné osíd…
2.7km
více »
Všestary žst - bojiště na Chlumu
Trasa
Všestarské nádraží je zřejmě nejvýhodněji položené pro ty, kdo chtějí na bojiště na Chlumu putovat pěšky, nachází se na trati Hradec Králové - Hořice - Jičín. Od nádraží se vydáme po červeně značené turistické zna…
2.8km
více »
Rozhledna, muzeum - areál bojiště bitvy r. 1866 na Chlumu
Tipy na výlet
Cílem naší cesty je areál bitvy r. 1866 u obce Chlum, který se nachází cca 7-8 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděsivější boje se však …
4km
více »
Areál Bojiště bitvy r.1866 na Chlumu
Muzeum
Areál bojiště bitvy u Hradce Králové (u Sadové) ze dne 3.7.1866 se nachází u obce Chlum cca 9 km severně od Hradce Králové. Prostor bojiště není však jen obec Chlum, ale oblast mezi Nechanicemi a Hořiněvsí, nejděs…
4.3km
více »
Soutěž 10
bodů
www.turistikaprozivot.cz
Hrádek u Nechanic
Zámek
Zámek Hrádek u Nechanic je kromě zámku Hluboká nad Vltavou nejvýznamnější českou stavbou romantické architektury postavenou po vzoru anglické gotiky. Zámek se nachází na Lubenském vrchu, 10 kilometrů západně od Hr…
4.8km
více »
Hradec Králové
Město
Hradec Králové je krajským městem Královehradeckého kraje a leží východním směrem od Prahy. Metropole východních Čech, Hradec Králové, je označován jako jedno z nejstarších českých měst. Ve středověku šlo o věnné město českých královen a této době vděčí za gotickou katedrálu sv. Ducha na svém Velkém náměstí, která dnes vedle Bílé věže a Staré radnice patří mezi městské dominant…
8.3km
více »