TURISTIKU PODPORUJÍ
61 580 turistů a cestovatelů
112 605 výletů, turistických cílů, tras a cestopisů
1 403 089,- odměny za články

Boris-Jelínek

Boris Jelínek

Příspěvky sleduje: 2 turisté
Počet příspěvků: 925
Průměrná známka příspěvků: 1,00
Počet přečtení příspěvků: 127 330

Příspěvky uživatele Boris-Jelínek

Počet příspěvků: 925

Zámek ve Skřivanech
Zámek ve Skřivanech
Zámek
Na tomto místě vyrostla nejprve tvrz, o jejiž historii a držitelích nejlépe vypravuje profesor August Sedláček ve svém díle „Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl pátý. Podkrkonoší“:„SKŘIVANY.Na místě býval…
více »
Skřivany
Skřivany
Vesnice
Území této v mnoha směrech krásné obce bylo obydleno již v pravěkých dobách, čehož důkazem může být řada archeologických nálezů. Již v roce 1870 byl u Stihnova nalezen bronzový meč a tamtéž před rokem 1888 několik…
více »
Cukrovar ve Skřivanech
Cukrovar ve Skřivanech
Dům, budova
Cukrovar vystavěl v roce 1862 Gustav Ledvinka rytíř z Orlové Skály (Adlersfelsu) na místě bývalého špýcharu a pivovaru, přičemž prvním ředitelem továrny byl Jan Musil, po něm František Kubeš a cukrmistrem byl Jose…
více »
Zámek ve Smidarech
Zámek ve Smidarech
Zámek
Stejně jako jinde po okolí, i zde stála původně pouhá tvrz, která zaujímala celé prostranství mezi Podhradním mlýnem, dvorem, farou a Cidlinou. Čístečně byla vybudovaná z kamene a částečně ze dřeva a její ochranu …
více »
Pomník padlým v 1. světové válce ve Smidarech
Pomník padlým v 1. světové válce ve Smidarech
Pomník
V naší zemi není snad obce, kde by přinejmenším alespoň 1 místní občan padl na frontách 1. světové války nebo zemřel na následky válečného zranění. O uctění jejich památky se začalo na obecní úrovni hovořit již za tohoto konfliktu, v němž ztratilo své životy 59 místních mužů. Jako příklad uveďme komisi, jež byla ustavena 15. prosince 1916 k uctění památky padlých hrdinů ze Smid…
více »
Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka ve Smidarech
Kostel sv. Stanislava, biskupa a mučedníka ve Smidarech
Kostel
Zdejší kostel byl farním již v roce 1332, kdy nalezneme zmínku o bývalém smidarském plebánu Stranimírovi. Roku 1360 rezignoval plebán Jiljí a jeho nástupcem se stal kněz Jan ze Žitětína. V roce 1362 bylo odváděno …
více »
Mariánský sloup ve Smidarech
Mariánský sloup ve Smidarech
Socha
Mariánské sousoší v parku na náměstí prof. Babáka ve Smidarech vzniklo, aby nahradilo sochu Matky Boží, jež stávala při silnici do Smidarské Lhoty. Za faráře P. Antonína Jana Drešera došlo v roce 1718 ke zřízení nové sochy, tentokrát na vysokém sloupu, což dosvědčuje dochovaný nápis: „PropICIa aDsit nobIs peCCatoribus Pia Virgo Maria. HonorI Beatae GenItrICIs a SMIDarIensIbus I…
více »
Nový Přím (Dolní Přím)
Nový Přím (Dolní Přím)
Místní část
Tato osada byla pojmenována stejně jako okolní 2 obce – Dolní a Horní Přím, protože ještě roku 1654 šlo o jednu ves – Přím, ale po jejím rozdělení byly samostatné vsi odlišeny přídomkem podle své polohy. Původně šlo o zemědělsky využívané pozemky – pole, pastviny a lesy, jež náležely od počátku k dolnopřímskému panství. Teprve v roce 1700 byl u dnešního Nového Přímu vybudován v…
více »
Horní Přím (Dolní Přím)
Horní Přím (Dolní Přím)
Místní část
Osídlení zdejší krajiny je pravěkého původu. Kvůli různým úpravám zdejší krajiny v 18. a 19. století však došlo ke smíchání zeminy z různých nalezišť, takže na mnoha místech se nacházely kosterní pozůstatky, popel…
více »
Mokřady za Písníkem pod Ornstovými jezery
Mokřady za Písníkem pod Ornstovými jezery
Fotogalerie
Jedná se o lokalitu, která byla od dávných dob spojena s řekou Labe, která ji s železnou pravidelností zaplavovala. Původně těmito místy teklo několik ramen výše jmenovaného vodního toku, což je ještě vidět v I. v…
více »
Jehlice (Dolní Přím)
Jehlice (Dolní Přím)
Místní část
V této vsi, která leží nedaleko Dolního Přímu, stávala až do 16. století dřevěná tvrz. Podle lidové tradice měl stát u jejího počátku Jehla, v jehož dvoře se měli zrodit všichni Jehlici, kteří měli založit celou o…
více »
Sýrárna v Dolním Přímu
Sýrárna v Dolním Přímu
Dům, budova
Původně se ve zdejším vrchnostenském dvoře nacházel panský pivovar, který byl zřízen v roce 1626, pro nějž byl roku 1824 zřízen vodovod z Probluze. Postupem času mu však vzrostla v celém širém okolí konkurence, a …
více »
Rybník u zámku v Dolním Přímu
Rybník u zámku v Dolním Přímu
Rybník
Vodních ploch se kolem tvrze a posléze i v okolí zámku, který vznikl na místě předem zmíněného objektu, vyskytovalo několik. Ještě v polovině 19. století byly celkem 4, 3 podél hlavní silnice na sever od zámku a 1…
více »
Zámek v Dolním Přímu
Zámek v Dolním Přímu
Zámek
Na místě dnešního zámku byla původně vybudována valy obehnaná gotická tvrz, která roku 1378 náležela Pešíku Přínovi z Přína. V roce 1525 náleželo přímské zboží Bořku Boharyňskému z Hrádku na Přímě, který ho tehdy …
více »
Libišany
Libišany
Vesnice
Tato lokalita byla osídlena již v pravěkých dobách, což dosvědčuje řada archeologických nálezů z různých období, např. v roce 1913 objevil učitel František Půlpán 1 kolovou stavbu a 2 sídelní jámy, o rok později bylo na poli nalezeno 7 sídelních jam z doby hradištní a roku 1936 byly v rašeliništi „Na Bahnách“ nalezeny kamenné nože. Podle všech nalezených nástrojů a dalších arte…
více »
Kostel Nejsvětější Trojice v Praskačce
Kostel Nejsvětější Trojice v Praskačce
Kostel
Od 2. poloviny 11. století byla Praskačka přifařena ke kostelu sv. Vavřince v Opatovicích nad Labem a tento stav se změnil jen od pobělohorského období do roku 1769, kdy opatovický kostel spadal jako filiálka pod …
více »
Větrný mlýn v Praskačce
Větrný mlýn v Praskačce
Zajímavost
Tento dřevěný větrný mlýn byl postaven v roce 1769 ve Stěžerách tamním panstvem (tento letopočet byl vyřezán uvnitř na hřídeli) a roku 1787 ho koupili mniši nám již neznámého řádu (soudí se, že mohlo jít o kuklenské minority), kteří ho převezli a postavili v Praskačce, kde chtěli koupit pole a založit si tu svůj dvůr. Nepodařilo se jim skoupit dostatek pozemků, čímž z tohoto plánu sešlo a mlýn byl prodán zdejším rolní…
více »
Krásnice (Praskačka)
Krásnice (Praskačka)
Místní část
První zmínka o jmenované obci, jež byla osídlena již v neolitu (nález kamenných nástrojů, nádoby od tzv. jordanovské kultury a mnoha dalších keramických zlomků), pochází z roku 1465, kdy nesla název Chrastnice a p…
více »
Písník v Praskačce
Písník v Praskačce
Rybník
Praskačka i celé širé okolí leží na kvalitních píscích, které se tu ve velkém začaly těžit na přelomu 18. a 19. století v souvislosti s velkým stavebním boomem, k němuž se přidaly rovněž budování silnic a posléze …
více »
Železniční stanice v Praskačce
Železniční stanice v Praskačce
Dům, budova
Železniční trať se objevila na katastru obce v roce 1873, kdy tudy byla vybudována trasa Rakouské severozápadní dráhy. Se stavbou se na území obce začalo v dubnu 1873, koncem září téhož roku byla dostavěna a od 4.…
více »
Družstevní sušárna čekanky, mlýn a pekárna v Praskačce
Družstevní sušárna čekanky, mlýn a pekárna v Praskačce
Dům, budova
Původně zdejší rolníci pěstovali ve velkém řepu cukrovku, což by nebylo vzhledem k množství cukrovarů v okolí nic divného. Pak však koncem 80. let 19. století spadly prudce její ceny a k tomu se přidružila řada da…
více »
Kopec Pašát
Kopec Pašát
Kopec
Jedná se o zalesněné návrší o 260 m n. m. naproti motorestu Maják nad Urbanicemi u Hradce Králové, jež bývalo od 19. století obklopeno ovocnými sady. Je složeno z coniacko-santonských vápnitých jílovců, slínovců v…
více »
Probluz (Dolní Přím)
Probluz (Dolní Přím)
Místní část
Své jméno měla ves získat po svém zakladateli Probludovi či Probudovi, což má dokazovat to, že do roku 1890 se užíval rovněž tvar Probúz a Probúzy, který v lidové mluvě vydržel až do následujícího století. To vedl…
více »
Rybník V Lukách
Rybník V Lukách
Rybník
O tomto rybníce se všeobecně hovoří, že je výsledkem regulačních prací na řece Orlici, ale to není pravda, což můžeme zjistit nahlédnutím jak do I. vojenského mapování z let 1764-1768 a jeho rektifikace 1780-1783 …
více »
Zatopený DiscGolf Park Orlice
Zatopený DiscGolf Park Orlice
Fotogalerie
Tato lokalita byla krátce po výstavbě obchodního centra, otevřeného roku 2002 (viz https://www.ateliera.cz/project/spolecensko-obchodni-centrum-hradec-kralove/) a původně pojmenovaného jako EuroCenter – Interspar …
více »
Pomník padlým v 1. světové válce v Probluzi
Pomník padlým v 1. světové válce v Probluzi
Pomník
Co je lidstvo lidstvem, tak se lidé nemilosrdně vybíjejí a celými dějinami procházejí různě velké ozbrojené konflikty, jež mají na svědomí tolik milionů lidských životů, že je to již přímo nepředstavitelné a z nich nejkrvavějšími byly obě poslední světové války, ačkoliv ta první je mnohdy zastíněna „populárnější“ druhou světovou válkou, i když ona sama mnohdy byla brutálnější a…
více »
Socha Panny Marie v Probluzi
Socha Panny Marie v Probluzi
Socha
Velkým symbolem probluzské návsi je její sochařská výzdoba, která pochází z 90. let 19. století a jejími iniciátory byl zdejší farář P. Jan Brunclík spolu s c. k. ředitelem odborné školy sochařské v Hořicích Vilémem Dokoupilem, přičemž nejdříve tu byly zřízeny sochy Vzkříšení a Smrti, jež měly krášlit vchod na hřbitov. Provedeny byly se svolením ministerstva kultu a vyučování ú…
více »
Pomník s bustou saského krále Alberta v Probluzi
Pomník s bustou saského krále Alberta v Probluzi
Pomník
Prvním vztyčeným pomníkem v těchto místech se stal 7,5 m vysoký kamenný obelisk saského armádního sboru, jenž pochází z roku 1867 (posvěcen zdejším farářem P. Františkem Novákem) a nese tyto nápisy: „VIRTUTI IN BE…
více »
Kostel Všech svatých v Probluzi
Kostel Všech svatých v Probluzi
Kostel
První listinná zmínka o probluzském kostele pochází ze starého popisu pražské diecéze, který byl sepsán mezi lety 1344-1350. V té době byl farním chrámem v královéhradeckém archidiakonátu a diakonátu. Papežského d…
více »
Fara v Probluzi
Fara v Probluzi
Dům, budova
Informace o tom, kde stávalo původní dřevěné farní stavení, se do dnešní doby nedochovaly. Mohlo stát jak na současném místě, tak úplně někde jinde. Druhá možnost je pravděpodobnější, protože i kostel se původně n…
více »
stránka 25 z 31
« na začátek    < předchozí    23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28    následující >    na konec »

zpět na profil uživatele Boris-Jelínek